Popis
Druhé rozšíření ke hře Poštovní kurýr.
Poštovní kurýr – všechny cesty vedou do Říma
Originální název:
Thurn und Taxis – Alle Wege führen nach Rom
Rok vydání:
2008
Počet hráčů:
2 až 4
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 10 let.
Doba hraní:
Středně trvající hra – asi 30 až 70 minut
Doporučení rodiny:
Není známo nebo nedokážeme zařadit.
Doporučení hráče:
Není známo nebo nedokážeme zařadit.
Další informace
| Míra náhody | |
|---|---|
| Počet hráčů | |
| Věk hráčů | |
| Doba hraní | |
| Počeštění | |
| Rok vydání | |
| Míra interakce | |
| Míra složitosti | |
| Míra humoru | |
| Doporučení rodiny | |
| Doporučení hráče | |
| Výrobci | |
| Autoři |
Recenze
Pro přidávání recenzí se musíte nejdříve přihlásit.
Mala –
vaseklu –
Michal –
jas –
rach –
fasz –
palo75 –
aneken –
richie –
Lapo –
lotr –
REM –
Protože mne zaujalo na webu toto rozšíření a protože jsem se nemohl nikde dočíst nějakého kloudného hodnocení, tak jsem se rozhodl těch pár korun zainvestovat a vyzkoušet si nové principy v herním mechanismu Poštovního kurýra. Očekával jsem opravdu něco jiného než rozšíření Glanz und Gloria, které také vlastním, ale které ani tak rozšíření není – spíše samostatná hra s novým herním plánem (přímořským) a trošku odlišnými mechanismy stavění poštovních tras, tentokrát bez zisku kočárů, zato ale s potřebou pořádného koňského zápřahu, ale jinak jde pořád o téměř stejného poštovního kurýra jen na jiné mapě s jinými městy. Ale o tom snad jindy v samostatné recenzi „“Glanz und Gloria““. Abych netápal, tak ještě než mi poštou došlo rozšíření „Všechny cesty vedou do Říma“, tak jsem si z webu stáhnul anglická a německá pravidla a pustil jsem se do překladu. Ve chvíli, kdy jsem dopřekládal, tak zrovna klepal na dveř poštovní kurýr s balíkem :-), takže vše klaplo tak akorát. Protože jsem měl vše předem nastudováno, tak k žádnému velkému překvapení nedošlo. Krabice je co do tloušťky poloviční oproti základní hře, stejně jako je tomu u Glanz und Gloria. Snad jen nemilé překvapení, že tentokrát nejsou prolisy v krabici udělány přesně pro žetony a pomocné karty, tak jak je tomu u Poštovního kurýra a Glanz und Gloria, ale vše je řešeno pouze dvěma velkými přihrádkami a přiloženými uzavíratelnými sáčky. Na druhé straně to má zase výhodu, že sem lze v pohodě umístit rozšíření ze Spielboxu „Kněžnin kurýr“ s jeho šlechtickými dopisy. Krabice obsahuje doplňkový herní plán s mapou cest jednotlivými městy přes Alpy směrem k Římu, kde také cesty končí u Baziliky sv. Petra ve Vatikánu u které je také pěkně graficky vyvedeno pět postav duchovních, kteří jsou na audienci u Papeže – ministrant, kněz, mnich, biskup a kardinál. Herní plán se při hře umísťuje vedle hlavního herního plánu. Dále je obsahem krabice 5 dřevěných kočárů, kterými hráči jedou na audienci do Říma. Kočáry jsou v barvách jednotlivých zemí hlavního herního plánu (kromě Polska – to svůj kočár nemá). No a do každého kočáru je třeba pasažérů a ty nám v tomto případě zastupují žetony s obrázky již zmiňovaných duchovních. Žetonů je 20, vždy po 5 duchovních ve 4 barvách hráčů. Rozšíření „Všechny cesty vedou do Říma“ jsou vlastně dvě samostatná rozšíření a herní materiál, který jsem zatím uvedl, patří všechen k prvnímu rozšíření s názvem „AUDIENCE“. Druhé rozšíření v německém originálu „In Amt und Würden“ a v anglickém vydání nazvané „Offices of honor“ jsem sice ne dokonale, ale volně přeložil jako „VÝHODY POŠTOVNÍHO ÚŘADU“, obsahuje žetony s obrázky nám již známých poštovních úředníků – poštmistra, pošťáka, správce a koláře, bonusové žetony s vítěznými body a 4 informační karty pro každého hráče, kde je zobrazeno za jakých podmínek jaké výhody poštovního úřadu každý hráč v tomto rozšíření získá. No a teď tedy něco stručně k herním principům obou rozšíření, které lze hrát obě současně, a nebo každé samostatně, vždy ale jako doplněk k základní hře.
1. AUDIENCE
Kočáry jsou na začátku hry připraveny na severu každý ve svém výchozím městě a každý hráč „nalodí“ ještě před začátkem hry do každého kočáru po jednom svém pasažéru. Každý hráč to udělá skrytě a to tak, že nad každý kočár na herní plán umístí jednoho svého duchovního obrázkem dolů. Výsledkem je, že každý kočár má vždy po jednom pasažéru od každého hráče a nikdo neví, ve kterém kočáru je jaký pasažér (kromě svých – ty hráč zná). K pohybu kočáru dochází vždy, když nějaký hráč uzavírá trasu a v některém městě této trasy NESTAVÍ v tomto kole domeček poštovní stanice. Za každé město v uzavírané cestě ve kterém nestaví pak posune příslušný kočár (kočár v barvě země tohoto města) o jedno město blíže Římu. Trasy nejsou jednoznačně určeny a hráč může volit mezi složitější a jednodušší (kratší) cestou do Říma. Jakmile kočár dorazí do Říma, tak se u Baziliky sv. Petra vylodí všichni pasažéři z tohoto kočáru a obsadí místa audience u Papeže. Na jednom místě duchovního (např. biskupa) mohou být žetony (např. biskupa) více hráčů, ale vždy jen těch co přijeli stejným kočárem. Jakmile do Říma dorazí další kočár, tak nově příchozí pasažéři, jestliže jsou jejich místa obsazena, vyhodí z audienčního místa pasažéry předchozího kočáru a obsadí jejich místa. Jestliže místo obsazeno není, tak je normálně obsadí a jestliže místo obsazeno je (např. kardinál) a v novém kočáru žádný kardinál nepřijel, tak kardinál z předchozího kočáru zůstává na svém audienčním místě. Tak se to opakuje dokud nepřijedou všechny kočáry a nebo není konec hry. Na konci hry si hráči, kterým zůstaly jejich postavy duchovních na audienci u Papeže, připočtou vítězné body za každou svou postavu, která zůstala na herním plánu na audienčním místě u Papeže. Nejvíce ceněný je kardinál – ten je za 5 bodů a nejlevnější je ministrant – za 1 bod. Vtip je v tom zabezpečit, aby můj kardinál přijel do Říma co nejpozději, aby ho nikdo nemohl vyšoupnout z jeho místa. Záměrným zpožďováním kočáru s nejdražším duchovním, tak může hráč teoreticky ovlivnit zisk pouze jednoho žetonu, protože nikdo neví jaké je rozložení ostatních žetonů v jednotlivých kočárech. Vše je možné ale ještě vydedukovat z postupného odhalování pasažérů při postupném dojíždění kočárů do Říma. Je jasné, že jestliže už například všichni 4 kardinálové přijeli v prvních dvou kočárech, pak už se o mého kardinála nemusím starat a můžu věnovat úsilí dojezdu další mé nejdražší postavy.
2. VÝHODY POŠTOVNÍHO ÚŘADU
K tomuto rozšíření není potřeba nový hrací plán. Pouze žetony úředníků se rozmístí do sloupečků k jejich obrázkům na hrací plán základní hry. Vtip je v tom, že jakmile hráč využije pomoci některého úředníka, vezme si k sobě žeton s jeho obrázkem. Za určitý počet žetonů pak může získat dodatečné výhody během hry. Za jeden žeton nedostaneš nic, za dva žetony si můžeš vzít z nabídky nebo lízacího balíčku kartu města, za tři žetony dostaneš bonusový žeton jednoho vítězného bodu a za čtyři žetony si můžeš v libovolném městě postavit svou poštovní stanici. Věc ale není tak jednoduchá jak se zdá a jak to většinou v hrách bývá (za určitý počet něčeho nastřádaného něco dostaneš). To by nebyli Seyfarthovi aby nevymysleli nějaký zajímavý mechanizmus. Za prvé je omezení v tom, že každý žeton úředníka musí být různý – to znamená, že čtyři žetony správce jsou k ničemu a aby hráč získal nejvyšší bonus, tak potřebuje 1 žeton poštmistra, 1 žeton pošťáka, 1 žeton správce a 1 žeton koláře. No a druhé omezení je v tom, že si hráč nemůže v klidu žetony střádat a v klidu se rozhodnout kdy je použije. Žetony se použijí k získání výhody pro všechny hráče najednou a to přesně v okamžiku, kdy některý hráč využije výhody některého úředníka, vezme si jeho žeton a tento žeton je poslední tohoto úředníka na hracím plánu. V tom okamžiku je vyvoláno tzv. „kolo vracení žetonů úředníků“, kdy každý hráč MUSÍ vrátit na hrací plán co nejvíc žetonů úředníků, ale každý jiný (tolik kolik může). A při tom vracení může každý hráč teprve využít některou dodatečnou výhodu poštovního úřadu. Po tomto kole můžou tedy v ruce hráčům zůstat ještě nějaké žetony úředníků, které měl „dublované“ a které s pravidlem „různosti“ žetonů nemohl odevzdat. A tady je právě prostor pro taktiku. Je třeba dobře sledovat hru a počty zbývajících žetonů, jestliže usilujeme o nějakou konkrétní výhodu (třeba o tu největší – moci si postavit poštovní stanici). Věc není tak jednoduchá, protože koláře není možné využít zase tak často a než si nastřádám 4 různé žetony, tak může někdo jiný vyvolat kolo vracení žetonů a můj plán zisku 4 různých žetonů je ztracen.