Popis
Každý z hráčů se ve hře snaží důmyslným využíváním jednotek a jejich schopností porazit soupeře na historickém pozadí válečných konfliktů. Složitější herní pravidla dávají hráčům dostatek prostoru pro improvizaci a vymýšlení vlastních strategií a možností ve hře.
dagul –
Velice zábavná hra,hodně rozšíření,jednoduchá pravidla,hra na půl hodinky až hodinku.Dobrá pro začínající hráče.
PatrikBolas –
Vzít systém Command and Colors a zasadit ho do druhé světové války byl geniální nápad. Hra dobře vypadá, nabízí obrovské množství rozšíření, kde najdete nové armády, terény, mapy a scénáře. Právě scénáře jsou na této hře to, čím mě baví nejvíc. Uvedou reálnou událost z druhé světové války a např. je na hráči za za osu, aby historii otočil, nebo ji spojenec zachová. Paráda 🙂
Amoondre –
NOE –
Piestany –
Lhoty –
Wotton –
Deth –
andik007 –
Jan –
the_mole –
Erumoico –
kosi bratr –
MartiN8029 –
lcl –
miroslav posmurny –
klato –
kubiceq –
chajim –
Bruno –
Kubajs –
pol –
Memoir naprosto bezkonkurenčně vévodí deskovkám co hraju. Má jednoduchá pravidla, rychlý spád a pěkné zpracování. Jakmile zavání stereotypem, stačí koupit rozšíření nebo stáhnout další scénáře a máte vystaráno do konce života. Hrajem u nás v čajovně a to do zblbnutí. Můžu hrát furt, kteroukoliv mapu, libovolněkrát – hlavně že se najde někdo kdo si zahraje. Někdy je to čirá taktika, jsou ale i chvíle, kdy vám náhoda na kostkách, případně špatné karty, překazí jakékolvi plány – což je asi i nejvíce kritizovanou věcí na hře. Osobně si ale myslím, že to je přirozená součást hry – při taktice musíte prostě pracovat i s možností, že se všechno po…, že vám přijdou naprosto zbytečné karty a do toho váš soupeř zahraje letecký útok, jejich nejlepší hodinu a za nepřátelskými liniemi navrch. Ostatně válečné dějiny často taky píše náhoda a množství nezamýšlených faktorů vedle sebepromyšlenější taktiky.
Mimochodem jsme ve škole zkoušeli i verzi pro 8 hráčů a kupodivu to JDE hrát, i když je lepší, pokud se podaří sehnat 8 lidí co už memoir trochu znají (nováči samo trochu brzdí spád hry, ale trpělivost růže přináší).
cermarta –
nency –
Pavel Jelínek –
Shade –
dajo –
H.O.N.Z.I.K –
Aldomoro –
Skywalker –
Mick –
MM –
Martin –
paladin91 –
Majak –
-grizzly- –
Shako –
Pelly –
greyhound –
Hru Memoir jsem sledoval na netu dlouho, neměl jsem ji ale s kým hrát. Počátkem roku jsem ji koupil a začal hrát s taťkou, který stolní hry nikdy nehrál. Vybíral jsem ji z nabídky válečných her úmyslně, kvůli krátké době hraní..
Hra nás oba rychle chytila, nabízí rychlé zahrání (cca 40 – 50 minut), umožňuje vyzkoušet taktiku a strategii. Hra je hezky zpracována. Hra umožňuje jednoduše poskládat jednotlivé scénáře bitev. Na herní plán se umístí oboustranné šestihranné žetony krajiny (les, kopec, vesnice, řeka apod.), rozmístí se jednotky (vojáci, tanky, děla) a bitva může začít. Oba hráči se střídají a jednotkami postupují a útočí na základě karet příkazů. Ty umožňují pohyb a útok určitých jednotek, některé umožňují i určitá zvýhodnění. Samotný útok se vždy řeší hodem kostek se symboly jednotek. Celá hra tak obsahuje velký díl náhody, na druhé straně ale náhoda nepomůže většinou k výhře. Záleží vždy na taktice a na vhodném využití jednotek a příkazů. Hru hodnotím jako výtečnou, pro krátké zahrání hry s válečnou tématikou je skvělá a díky tomu už máme dvě z rozšíření (Rusko a Severní Afrika).
Adam –
Fanda –
Darn –
Atmosféra a zábava… to jsou první slova, která se mi vybaví, když se mě někdo zeptá na hru Memoir 44. Pokud je tedy zábava to hlavní, co při hraní her hledáte a nevadí vám, že vám občas štěstěna není při hře nakloněna, pak čtěte dál. Pokud ale máte pocit, že potřebujete mít vše vždy a za každých okolností plně pod vaší kontrolou, pak obraťte list na jinou recenzi (např. Portoriko či Caylus).
Memoir 44 je jednou z řady her vytvořených na principu Command and Colors systému, který přinesl do herního světa autor Richard Borg. Všechny hry tohoto systému (Battle Cry, C&C: Ancients a nejnověji BattleLore) jsou založeny na stejném principu – na bitevním poli 13×9, vytvořeném z šestiúhelníků (hexů) ovládáte pomocí karet svoji armádu a snažíte se splnit úkol, který spočívá v eliminaci určitého počtu jednotek nepřítele. Bitevní pole je rozděleno na tři části (levé křídlo, pravé křídlo a střed) a jednotlivé karty s rozkazy vždy umožňují ovládat určitý počet jednotek v některém ze sektorů. Kromě toho je k dispozici ještě pár „“taktických““ karet, které umožňují provést nestandardní tahy (zde je nutná minimální jazyková znalost, ale jedná se jen o cca. 20 karet). Pokud dojde při pohybu jednotek k boji, řeší se tento konflikt pomocí kostek (jejichž počet závisí na typu jednotky a vzdálenosti k cíli).
Memoir 44, který vás zavede do období 2. světové války, je pravděpodobně nejjednodušší ze všech her Command & Colors systému. Boj je zde řešen převážně na dálku (narozdíl od ostatních her C&C, kde je důraz kladen na boj zblízka, tedy na sousední pole) a zcela zde chybí pravidla pro poskytování podpory ostatním jednotkám, morálka mužstva a podobně. Neznamená to ovšem, že je Memoir pouze bezhlavým házením kostek. Místa pro vymýšlení vhodné taktiky, správného načasování a využití terénu bojiště je zde víc, než dost. A i když by se mohlo zdát, že až příliš záleží na tom, jaké karty vám přijdou (občas se může stát, že několik kol nemůžete dát např. rozkaz levému křídlu) a co zrovna hodíte na kostkách, tak si myslím, že dobrý taktik vyhraje většinu her. Jde zkrátka o to minimalizovat vliv náhody na minimum. A proto nebudu zbytečně obětovávat jednotky jenom proto, že zrovna můžu zahrát kartu na pravé křídlo a budu si šetřit silné „“taktické““ karty na chvíle, kdy mi opravdu přinesou to, co potřebuji a dovedou mě k vítězství.
Aby byla zachována pestrost hry, je možné vytvořit si prakticky jakýkoli terén bojiště, k čemuž slouží kartonové šestiúhelníky s obrázky lesa, měst, kopců, bunkrů… fantazii se praticky meze nekladou. Každý terén má určité vlastnosti (např. proti jednotce v lese se hází o jednu kostku méně) a komu by nestačilo těch základních cca. 40 kartiček, tak pro toho jsou určeny rozšíření, které hru zpestří. Samozřejmě jsou v návodu předpřipravené scénáře podle skutečných bitev 2. světové války, které sice nejsou vždy vyvážené (např. vyhrát Omahu za Američany je opravdu tvrdý oříšek), ale to ostatně ani válka nebyla…
Pokud bych měl srhnout mé pocity z Memoiru 44 – hlavní devizou hry je bezpochyby její rychlost (jedna partie cca. 30-45 minut… ale u jedné málokdy zůstane :o) ), atraktivita (miniatury vojáčků jsou snem každého průměrného muže :o) ) a velká porce zábavy. Ano, občas to prostě nepadá ani kdybyste se postavili na hlavu, ale to už asi k válce patří. Pokud máte ale přirozený odpor ke všemu, co obsahuje kostku, pak pro vás Memoir určitě nebude. Vaše škoda, připravíte se tak o spoustu zábavy, kterou je schopna v takové míře poskytnout jen málokterá hra.
yodle –
murphy –
karel –
Tato hra se vyznačuje zejména nádherným, naprosto fascinujícím herním materiálem. Hracími kameny jsou velmi věrně zpracované miniatury vojáčků, tanků, děl, protitankových zátarasů a dalších vojenských záležitostí, a to zvlášť v provedení německé a zvlášť americké armády, hrací plán je oboustranný a díky sadě hexů a různých žetonů vám umožňuje velmi variabilní a na pohled krásný prostor ke hře. Hra má jednoduchá pravidla, které si lze velmi rychle osvojit a pustit se do hry. Hrací čas jedné „“bitvy““ je krátký – mezi 30 a 45 minutami. Určitou dobu sice zabere příprava bojiště (podle toho, jaký scénář si vyberete), ale vlastní hra je velmi dynamická. Díky množství scénářů, kterých je navíc na webových stránkách výrobce dále k dispozici neuvěřitelné množství mnoha stovek, je šance, že si hru zahrajete vícekrát, určitě vysoká.
Ovšem nečekejte od hry nějaké složité strategické úvahy. Herní princip spočívá z velké části na štěstí, jaké karty dostanete a jak se vám daří při házení kostkou. Obvykle ve svém tahu snadno rozeznáte optimální kartu a na plánu snadno vyberete jednotky, se kterými je pro vás nejvýhodnější táhnout.
Velká část potěšení ze hry je dána prostým klučičím uspokojením při hře s krásně zpracovanými vojáčky a z hezkými obrázky na kartách. Také hrací plán je velmi hezký a dává vám pocit generála pozorujícího shůry hemžení svých mravenečků. Ideální zejména pro rodinu s dětmi nebo pro začátečníky v oboru deskových her. Ten, kdo by však čekal, že k vítěztví pomůže důmyslná strategie, nebo že hra simuluje opravdovou taktiku vojsk, by mohl být zklamán. Zato se ovšem nemusíte trápit se složitými tabulkami zásahů, palebných, obranných a jiných čísel a stálého počítání +1 a -1 faktorů. Pokud bych měl tedy svůj rating rozebrat do více detailů, řekl bych: faktor strategie: nízký, štěstí: vysoký, hratelnost: vysoká, grafické zpracování a kvalita provedení: extrémně vysoká, hrací čas: velmi příznivý, složitost pravidel: velmi nízká – jinými slovy lehká, jednoduchá a opakovaně hratelná hra pro ty, kdo mají rádi hru na vojáčky.
Z her na podobném principu, které znám, se asi nejvíce blíží hře Lords of Creation, oproti ní však má mnohem hezčí hrací materiál a doba sehrávky je výrazně kratší, což považuji za výhodu.
Panzer –
Richmond –
WillBlack –
Bercik –
Špeciálne jednotky Commandos sú ukryté v lese, čakajúc na nemecké tanky, pre ktoré pripravili pascu na premostení rieky. Za neďalekým kopcom čaká spojenecká artiléria s presnými súradnicami pre delostrelecký útok. V prípade najhoršieho je ešte v meste opevnená pechota. Tanky sa blížia. Commandos sa pripravujú. Radista udáva posledné úpravy pozícií pre artilériu. Všade je ticho. Nemecké prieskumné jednotky však medzičasom konajú svoju prácu…
Náhle sa z mrakov prirútia “Štuky”. Na pripravenú spojeneckú artilériu zostane iba smutná spomienka. Pechota zneistie, zostáva samotná, bez podpory. Morálka klesá. Na pomoc je narýchlo povolaná záložná tanková jednotka. Na miesto však už nedorazí. Nemecké tanky, ktoré zasiahli z druhého vzdialenejšieho krídla, mali neobyčajne presnú mušku. Ďalšie tanky bránia vzdialený most a do mesta to načas nestihnú. Slučka sa zaťahuje.
Osamotený radista, zdesený z osudu artilérie, povoláva protiútok letectva, avšak tomu chvíľu potrvá, kým sa k bojisku dostane. Nemecké tanky sa pohli. Pechota v meste opevňuje pozície, je pripravená na najhoršie. Tanky prichádzajú na most… a zastavujú. Hlavný útok prevkapivo prichádza z krídla, tanky ničia ostnaté drôty a prebíjajú sa do mesta. Pechota používa granáty, darí sa jej útok odraziť. Druhá vlna však núti pechotu ostúpiť. Opúšťajú mesto. Svoje mesto. Strácajú ho. A Commandos sú zle postavení, nemôžu zasiahnuť. Nemci ešte neutrpeli jedinú stratu.
Nemecké tanky z krídla obsadzujú mesto. Hlavná tanková formácia, ktorá bola v skutočnosti iba záložnou, sa pomaly presúva do mesta… COMMANDOS! Tanky otáčajú svoje hlavne proti nim, ale Commandos vyleteli zo svojich pozícií ako uragán a dostávajú sa k tankom skôr než tanky začali paľbu. Prvá formácia je totálne eliminovaná, ale aj Commandos utrpeli značné straty. Druhá formácia postupuje k mestu, ale pripravená pasca účinkuje a Commandos si pripisujú druhý metál. Žiaľ aj posledný – paľba z tankov z mesta ich naveky umlčí. Honorium in memoriam.
Pechota za mestom sa sformuje. Podniknú posledný zúfalý pokus o znovudobytie mesta. Nemecké tanky sa držia, útok odrážajú. Z pechoty zostáva už len hŕstka vojakov, ktorí ustupujú po druhý krát. Mesto zostáva v rukách protivníka.
Len radista na kopci ešte verí… Vie svoje… A vidí prilietajúce Spitfiry. Oslabená nemecká tanková batéria v meste kapituluje, nálet takmer kompletne zničí aj prichádzajúcu pomocnú formáciu. Posledné zbytky spojeneckej pechoty znovuzískavajú mesto. Tanky sa blížia, ale tentokrát už pechota neustúpi. Buď odolá, alebo skoná.
Posledné výstrely. Posledná prestrelka. A už len ticho. To prerušuje iba radista na kopci. Posiela domov dobré správy.
—————————————————————————————–
Takto vyzerá atmosféra hry Memoir’44, ktorá zobrazuje najmä vojenské operácie z II. svetovej vojny. Hra je veľmi jednoduchá, hoc to nemusí na prvý pohľad tak vyzerať. Každý scenár sa dá ale dohrať do 30 minút, po čom nasleduje vášnivá diskusia o stratégií a taktike, a nasleduje druhá hra. Tretia hra… Desiata hra. Krátka pauza, niečo si treba zajesť. A vášnivo sa diskutuje. Jedenásta hra. Dvatsiata hra. A zrazu je ráno. A stále sa vášnivo diskutuje.
M44 je najlepšia vojenská hra, akú som kedy hral. Je jednoduchá, rýchla, a neuveriteľne hrateľná. Znova a znova a znova a znova a znova… Má to, čo hra potrebuje mať. ATMOSFÉRU A HRATEĽNOSŤ.
Jaromír Kovařík –