AKTUALIZOVÁNO O VÝSLEDKY Soutěžit o novinku Pohlednice můžete do 3. února 2026. Můžete ji vyhrát, když odpovíte na tři jednoduché soutěžní otázky prostřednictvím soutěžního formuláře, budete fanoušky portálu Hrajeme.cz na Facebooku nebo registrovaným uživatelem Hrajeme.cz a když odpovíte na anketní otázku v komentáři na Facebooku nebo zde pod článkem na Hrajeme.cz. Viz podmínky soutěže níže.
Pohlednice je rodinná hra, ve které budete poznávat krásy Francie. Budete se pohybovat po mapě, která znázorňuje 13 regionů, a hledat příležitosti k získání pohlednic nebo postavení vlastního tábořiště. Díky jednoduchým pravidlům si ji zahrají i příležitostní hráči. Hra je určena pro 1–4 hráče od 10 let. Obsahuje i rozšíření Zázraky divočiny.
Termín soutěže: 27. ledna – 3. února 2026 (již skončila)
Soutěž již skončila. Ze všech došlých správných odpovědí na soutěžní otázky jsme vítěze vylosovali pomocí generátoru náhodných čísel.
Hru Pohlednice, které do soutěže věnovalo asmodee, získává Filip Z. z Újezdu u Brna.
Vítězi gratulujeme!
Soutěžní otázky:
- Jaký je popis hry Pohlednice v Kalendáři novinek na Hrajeme.cz?
- Jaké typy sýrů vyrábíte ve hře Fromage?
- Kolik scénářů je připraveno ve hře Dewan (každý má svůj dílek s nastavením a bodováním)?
- Anketa: Stává se vám často, že po jedné či více partiích zjistíte, že nehrajete vše správně, nebo „to dáte na první dobrou“? U jaké hry/her jste chybovali? (Odpovězte v komentáři pod článkem nebo na Facebooku.)
(Správné odpovědi najdete níže.)
Své odpovědi pošlete prostřednictvím tohoto formuláře.
Podmínky soutěže
Do slosování budete zařazeni při splnění následujících podmínek:
1. Odpovědět správně na tři otázky prostřednictvím soutěžního formuláře. A to pouze jednou. Odpověď musí dále obsahovat: jméno a příjmení soutěžícího, název obce, e-mail a také odkaz vašeho profilu na Facebooku či uživatelské jméno na Hrajeme.cz.
2. Odpovědět na anketní otázku pod tímto článkem nebo na Facebooku (u příspěvku s vyhlášením soutěže).
3. Být fanouškem portálu Hrajeme.cz na Facebooku (Sledovat) či být registrovaným uživatelem Hrajeme.cz.
Výhru do soutěže věnuje asmodee.
Odpovědi na soutěžní otázky:
- Rodinná hra o cestování po Francii a posílání pohlednic, s rozšířením Zázraky divočiny.
- Měkký, tvrdý, plísňový.
- 5 scénářů (základní, hra v týmech, liják, sopka, jezera).
12 komentáře
Stává se to občas a asi nejdéle jsme hráli špatně Osadniky s rozšířením Města a rytíři. Po příchodu barbarů, když počet měst je větší než součet síly aktivních rytířů má přijít o město hráč/i, který/kteří má/mají nejnižší součet síly svých rytířů. V našem pojetí přišli o města všichni, kteří měli počet měst vyšší než byla síla jejich aktivních rytířů. 🙁
První hra bývá většinou s pár chybami nebo nejasnostmi. Jednou jsme chybně umisťovali tygry ve hře Ohrožení a přišli na to až ve druhé třetině hry.
Většinou se nám zadaří „na první dobrou bez chyb“, ale třeba u Endeavor: Hlubiny moří jsme se tak pustili do objevování hlubin, že jsme chybně rozdělili pohyb mezi více ponorek a došlo nám to až po konci partie 🙂
Většinou hry hrajeme podle pravidel, ale naposledy jsme měli problém s hrou „Páreček“ kde byla pravidla velmi špatně přeložená a zjistili jsme to během hry.
Ano, občas se to stane, ale jsou to vždy jen nějaké detaily. Pamatuji si na nějakou chybičku v Přehradě nebo v Nukleu. Myslím si, že na většinu chyb přijdeme v průběhu hraní, že se nám něco nezdá a příště už hrajeme dobře. Alespoň v to doufám. 😀
Záleží co znamená „..na první dobrou“. Když se chystám přinést někam novou hru, tak ji nastuduji a rovnou si ji sám zahraji (i za více hráčů). Tak si pravidla více osvojím a ujasním si některé okrajové situace. U toho pravidla pročítám znovu abych něco neopomněl. V téhle situaci nějaké chyby ještě nastávají. První hra s dalšími hráči je už pak většinou víceméně bezproblémová (byť u složitějších her se ze začátku nějakým drobným nedostatkům vyhnout téměř nedá).
Když přinese hru někdo jiný, vysvětlí pravidla a hru si zahrajeme, téměř vždy pak najdu nějaké pravidlo, které jsme hráli špatně. Naposledy tohle nastalo u párty Výbušných koťátek, kdy jsme nevyužívali celý potenciál jedné karty (byť si teď nemůžu vzpomenou, která to byla).
Určitě, ikdyž se to nestává příliš často. Ale většinou to není nic, co by rozbilo hru.
Po první partii se občas stane narazíme na nějaký detail který se nám nezdá a v pravidlech pak dohledáme ze jsme to hráli jinak. Naposledy jsme v Malých velkých podzemích nedali bosovy životy za každého hráče ale jen za jednoho takže jsme ho příliš snadno vymazali.
obcas sa to stane, napriklad pri prvej hre Opicieho palaca sme davali a bodovali ozdoby, aj ked neboli najvyssie z danej farby.
Není to nic neobvyklého, člověk má za to, že hraje nějaké pravidlo správně nebo mu ho někdo takhle vysvětlí, dokud to nehraje s někým jiným, kdo na chybu upozorní. 🙂 Konkrétní případy se vybavují těžko…ale třeba u Brian Boru jsme první hru hráli špatně tak, že jsme karty umisťovali lícem dolů a pak postupně odhalovali v našich tazích.
U složitějších her se nám občas stane, že pravidla úplně nepodchytíme, ale po první partii se většinou vše vysvětlí. Asi největší chyby jsme udělali ve hře Le Havre, čímž jsme si zvedli obtížnost tak, že hra byla na hráče velmi zlá a a bylo to téměř nehratelné. Přestože jsme pak na chyby přišli, už jsme se k ní stejně podruhé nevrátili :D.
Občas se to stane, hlavně pokud si hrajeme jenom doma ve dvou, protože se v pravidlech lehce něco přehlédne. Pokud hrajeme ve více lidech a jsme na hru připraveni, tak se většinou stává, že každý si pamatuje něco a podaří se mouchy vychytat ještě před samotným hraním. Z her, které jsme hráli špatně si vybavuju například Great Western Trail, kde jsme špatně doplňovali trh s dobytkem a pracovní trh, což nám násobně prodlužovalo herní dobu 🙂