Popis
Světová výstava 1900 je za dveřmi a na velkých prostranstvích se hloubí a kope. Všude se objevují podivné konstrukce. Začínají se stavět tunely, nejprve na ulicích, teprve později se ponoří do země.
Postavte s námi pařížské metro!
Metro
Originální název:
Metro
Rok vydání:
2000
Počet hráčů:
2 až 6
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 8 let.
Doba hraní:
Středně trvající hra – asi 30 až 70 minut
Doporučení rodiny:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.
Doporučení hráče:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.
Další informace
| Míra náhody | |
|---|---|
| Počet hráčů | |
| Věk hráčů | |
| Doba hraní | |
| Počeštění | Hra s českým návodem a materiálem neobsahujícím cizojazyčný text |
| Rok vydání | |
| Míra interakce | |
| Míra složitosti | |
| Míra humoru | |
| Doporučení rodiny | |
| Doporučení hráče | |
| Výrobci | |
| Autoři |
120 komentářů: “Metro”
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Pěkná hra na úvod do deskovek anebo pro děti. Zkušenější hráči sáhnou po jiném kousku.
Zahrajeme občas. Není to špatné. Jsou lepší hry. Kdyby jsme neměli jiné hry, určitě bysme ji hráli. Lepší tři hvězdy.
Budujete hodně dlouhou trasu, máte plán, a najednou někdo položí svojí kostičku kvůli 5 bodům a zkazí vám vašich 24 bodů o polovinu nebo i o míň. Je to hra, jasný. Ale tady to je takový na prd. Psychicky se těžko zvládá. 😉
u nás aktuálně hit………skvělá hra už jen proto, že ji chce syn hrát každý večer – místo počítačových her!!! 🙂
Hrajeme se sousedovic dětmi, od 4 do 11 let a rádi!
Skvělá hra, byl to náš úvod do světa deskových her a stále se k ní rádi vracíme. Je založena na principu pokládání kartiček s trasami metra. Má zajímavý design, na první pohled může připadat složitě, ale není. Hrajeme ji i s dětmi. Jak jsem už psala, byl to náš úvod do deskovek, hned jsme si koupili i Carcassonne, které se hraje také na principu pokládání kartiček a budování.
Nejdříve bych chtěla poděkovat za výše uvedené recenze a zkušenosti, které mě přiměli si hru METRO koupit, určitě toho nelituji. Úplně jsem této hře propadla, je úžasná, má jednoduchá pravidla a přesto je tak zábavná a pokaždé jiná.
Na základě tipu v diskusi pod recenzemi jsem také vyzkoušela online verzi hry, která se od té stolní sice trochu liší, ale poslouží dobře, pokud nemáte zrovna po ruce stolní verzi Metra:
https://www.bluering.nl/sieuwert/games/metro/
Přeji hodně výher s Metrem a co nejdelší tratě :o),
Katka
Skutečně výborná hra, hrajeme ji nejčastěji ve třech a i ke konci hry se může bodový stav náhle obrátit. Doporučuji všem!:-)
Před nedávnem jsem si pořídil tuto hru. Krabice je teda poněkud nepraktická a je vidět, že Queen Games je vyrábí standardně pro řadu svých dalších her (např. Alhambra atd.), nicméně vnitřní uspořádání je vyhovující. Jak už je níže popsáno, jedná se o skládání kartiček tak, abyste získali co nejdelší trasu a pokud možno do stanic uprostřed herního plánu, za což je dvojnásobek bodů. Pravidla poměrně jednoduchá, počítání bodů nenáročné. Co bych nejspíše uvítal, je větší herní plocha, neboť při standardních pravidlech hra ve dvou trvá cca 35 min. Hru jsem hrál maximálně ve třech, což už je zajímavější, ale pokud se někdo ze soupeřů rozhodne hrát ofenzivní hru ve smyslu blokovani vašich tratí, tak nemáte příliš velkou šanci na úspěch. Nicméně hra je to skvělá, variabilní a její koupi rozhodně nelituju.
Možná je trochu brzy psát recenzi na hru, kterou jsem hrál dnes poprvé a všehovšudy třikrát, ale mé nadšení je natolik intenzivní, že se o ně musím podělit.
První, co člověka uhodí do očí je jistě zbytečně velká krabice (ale přiznejme si – která kvalitní hra v dnešní době velkou krabici nemá a navíc je dle mého názoru ještě stále vhodnější, než třeba ta na Osadníky nebo Jungle Speed)a pak už jen ta pozitiva, která začnou nádherným (přestože jednoduchým) zpracováním hrací desky, hracích žetonů a figurek, které jsou ze dřeva (které je dle mého názoru jako materiál nenahraditelné).
Pravidla hry jsou opravdu jednoduchá a vysvětlíte je i největším zabedněcům během deseti minut. A v jednoduchosti se často skrývá genialita!!! Hra nabízí obrovské množství kombinací a nestačí se jen zaměřit na stavbu vlastní trati. Tu pravou zábavu a cíl k úspěchu nabízí právě možnost škodit soupeřům a krátit jejich tratě. A pro ty, kterým by to nestačilo, jsou k dispozici ještě „“speciální pravidla““ (opět velice jednoduchá).
V pokročilejších fázích hry vám možná přijde, že tuhle hru musel vymyslet člověk pod vlivem značného množství alkoholu, ale i přesto se dá ve hře pořád docela dobře orientovat (i přesto člověk občas nějakou tu chybu udělá :o) )
Měl jsem dosud možnost vyzkoušet hru pro tři a pro dva hráče. Musím říct, že nejvíc mě potěšilo, že hra dvou hráčů nic neztrácí na svém kouzlu, ba právě naopak, což také není jev příliš vídaný, ale rozhodně potěšující (občas k sobě prostě neseženu víc, než jedno další „“dítě““ :o) ). Domnívám se, že ani v maximálním počtu hra nebude nijak zaostávat.
Výsledek – přehledné, krásné, víc než hratelné ve dvou… nelze jinak, než pět hvězdiček. Možná je na nějaké velké soudy trochu brzo, ale v mé sbírce her mám ode dneška zcela jasného favorita. Chcete-li skvělou zábavu s fantazií a přemýšlením, víte kam sáhnout!!!
Pravidla se naučíte velmi rychle. Celý princip hry je v podstatě velmi jednoduchý. Pokládáním kartiček s kolejemi spojujete jednotlivé stanice metra. Pokud se vám podaří spojit vaše stanice, získáváte tolik bodů, přes kolik kartiček trasa vede. Pokud trasu spojíte se stanicí metra v centru, máte dvojnásobek bodů. Čím více hráčů tuto hru hraje, tím více si užijete legrace. Někdo se snaží potají a nenápadně postavit co nejdelší trať a jiný se mu v tom naopak snaží zabránit. Body počítáme okamžitě po spojení stanic a pak hraje další. Výhoda je, že bodování je provedeno formou pohybu figurek kolem hracího plánu po jednotlivých políčkách, a tak před tahem okamžitě vidíte, kdo na tom jak je.
Jinak je hra velmi pěkně zpracovaná. Vagónky a figurky jsou ze dřeva a kartičky kolejí z pevného kartonu. Hrací plán je na velikost krabice až překvapivě velký. Jediné, co bych hře po stránce zpracování vytknul, je formát krabice. Ten je dost neskladný a tak při převozu více her „“nezapadá““ do přepravky, ale to už je jen detail.
Hru můžu určitě doporučit.
Nezvykle vysoká krabice s podtitulem „Paris, 1898“ nebsahuje ani historickou simulaci strojvedoucího metra, ani sadu kolejí a výhybek pro složitou stavbu, ale na pochopení jednoduchou a docela zábavnou hru až pro šest hráčů, kterou si jistě rychle oblíbíte.
Po otevření krabice naleznete herní plán, dvoustránkový manuál, šest karet a figurek pro hráče, 60 kartiček připomínajících pexeso, 61 barevně odlišených dřevěných vagónků a můžete se pustit do hraní. Cílem hry není ani tak prohánění vagónků po plánu, ale stavění nejdelší možné trati pomocí kartiček se symboly kolejnic. Kombinací, jak umístit čtyři různě zatočené koleje na jednu kartičku je hodně a kombinací, jak takové kartičky umístit na herní desku, ještě víc. Přesto do sebe koleje vždy „zapadnou“, takže jednou se musí každá cesta uzavřít a spojit tak dvě stanice, odkud na cestu vyrazí dosud odpočívající vagónky a posunou tak hráčovu figurku o odpovídající počet políček.
Možná to vypadá, že každý dosažený bod je k dobru a skutečně lze takto po určitou dobu udržovat náskok, ale výhodnější je budovat co nejdelší trať využíváním již postavených kolejišť. Vytvoření dlouhé tratě pochopitelně trvá delší dobu, během které na vás budou útočit ostatní, ale ani vy se nemůžete pořád soustředit jen na stavbu vlastních tratí. Stále je třeba sledovat osatní hráče a bránit jim v zamýšleném postupu. Věřte mi, že není tak jednoduché sledovat všechny možné trasy pěti spoluhráčů, propočítávat možné body pro každou kombinaci a ještě přemýšlet o svém postupu. Tohle není domino!
Základem úspěšné strategie je rozhodnutí, zda prodlužovat „svou“ trať, nebo naopak znemožnit soupeři prodlužovat tu jeho. Ale nezapomeňte, že z každé trati, kterou pečlivě budujete pro svůj vagónek si pouhým připojením kolejí může váš soupěř udělat trať „svoji“. Nedojde tak ke srážce vlaků, protože koleje vedou vždy jedním směrem a na kartičce se míjejí, pouze někdo šikovnější využije již hotové trasy, aby se na ní napojil. Postavené koleje, které ještě nevedou do cílové stanice, jsou tak pro všechny hráče hrozbou i výzvou zároveň.
Čím více lidí hraje, tím je podle mě i zábavnější a zapeklitější, ale méně strategická. Není totiž čas orientovat se na rychle měnícím plánu a dlouhodobě kalkulovat s počtem zbývajících vagónků svých soupeřů. Čím více vagónků vám zůstane ke konci hry, tím máte větší šanci napojit se na delší trať a tím získat víc bodů. S ubývajícím počtem volných polí i kartiček téměř pokaždé ovlivníte trasu i několika vagónků a je velmi důležité, komu body připíšete a koho o ně připravíte. Právě v posledních minutách se totiž rozhoduje o vítězi.
V základní hře se kartičky pokládají ve směru šipek na plánu, ale podle mě je zábavnější varianta s libovolnou orientací nebo ta, kdy má každý v ruce dvě karty, ze kterých si může vybírat. Obě varianty prohlubují taktické možnosti a také pobaví, až vás základní verze omrzí. Pravidla se lehce naučíte i bez znalosti neměckého jazyka pomocí obrázků na krabici a pak už nezbývá než pilovat taktiku.
Jednoduchá a přitom promyšlená hra v sobě skrývá velký počet kombinací, různé herní principy brání snadnému okoukání a spád hry je atraktivní také pro přihlížející. Náročnost není nijak závratná a pokud nepromýšlíte všechny varianty jako Kasparov, stihnete ještě ovlivňovat ostatní hráče, popíjet (ne)alkoholické nápoje nebo třeba hlídat mladší sestřičku. Jedinou nevýhodou je absence distributora v Čechách a pro našince vysoká cena, zapříčiněná zejména cenou dřevěných figurek. I přes tento nedostatek je Metro dobrá volba!
Recenze vyšla na https://zabava.atlas.cz
Jedním pohldem na zadní stranu obalu pochopitelný návod, hra pro 2 – 6 hráčů, hratelné i s dětmi – ty dokážou vydržet a nerozmetat hru po celém pokoji. Postupně jsem touto hrou vybavil téměř všechny přátele. To vše znamená 5 hvězdiček.
Rychlá lehce strategická hra s malým podílem náhody.
Pozor! Pokud hrajete ve více hráčích (např. 4) a ostatní se domluví, že budou škodit hlavně Vám, pak nemáte sebemenší šanci na výhru. Ve dvou máte stejné šance.
Design je pěkný, jen krabice je, vzhledem k obsahu, poněkud neskladná.
Pravidla jsou jasná a snadno pochopitelná, doporučuji hrát variantu s umisťováním kartiček nezávisle na šipce.
Na první pohled vypadá hra Metro složitě, ale po přečtení pravidel zjistíte, že je vcelku lehce pochopitelná. Přikládáním kartiček s kolejemi se hráči snaží vybudovat co nejdelší tratě ze svých stanic a přitom v tomtéž zabránit protihráčům. Každý hráč má na začátku přiděleny stanice, ze kterých se snaží vhodným stavěním (a napojováním na již postavené úseky, a to i cizí) vybudovat co nejdelší trasu. Protože na každé straně kartičky jsou dvě koleje, lze kartičku vždy přiložit a každá kolej na konci povede do nějaké stanice. S trochou snahy lze postavit i docela dlouhé trasy, které přinesou hodně bodů. Uprostřed hrací plochy („v centru“) jsou čtyři stanice, které přinášejí dvojnásobek bodů. Body se (obdobně jako třeba v Tikalu) okamžitě přičítají a znázorňují figurkou na okraji hracího plánu, takže průběžný stav je v každém okamžiku dobře patrný.
Hra je celkem svižná, partie netrvá déle než 20 – 30 minut. Nejhratelnější se jeví pro 3 nebo 4 hráče – ve více hráčích je zdlouhavá, hráč má málo tratí a intervaly mezi tahy jsou dlouhé. Hra se dá hrát i ve dvou, ale není to ono – každý pak má spoustu tratí a stanic a hra ztrácí na přehlednosti.
Provedení je nutno pochválit – pevný hrací plán, dřevěné barevné figurky a vozy a kartičky z kartónu, to vše v pevné krabici, i když na můj vkus příliš velké (na cesty lze ovšem vzít pouze hrací plán, kartičky a figurky). Graficky je hra pěkně vyvedená, připomínky mám pouze k mírně nepřehlednému seznamu stanic pro jednotlivé hráče. Česká pravidla jsou dobře sepsaná a pochopitelná, doplněná ilustrujícími obrázky.
Jedinou podstatnou nevýhodou hry je fakt, že často bývá výhodnější škodit ostatním než budovat své tratě. Na druhou stranu to přináší zajímavé taktické momenty, kdy se několik hráčů snaží napojit se do volné stanice v centru nebo na dlouhou trať.
Po několika odehraných hrách doporučuji vyzkoušet i alternativní pravidla pro pokročilé. Pokládání kartiček s jakoukoli orientací (podle základních pravidel je nutné kartičky pokládat pouze v jednom směru, podle šipky na kartě i na hracím plánu) rozšiřuje možnosti stavění tratí, kdežto možnost výběru z několika kartiček hru prodlužuje.