Originální název:
Sankt Petersburg
Rok vydání:
2004
Počet hráčů:
2 až 4
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 10 let.
Doba hraní:
Středně trvající hra – asi 30 až 70 minut
Doporučení rodiny:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.
Doporučení hráče:
Určite vyzkoušejte, neměla by uniknout vaší pozornosti.
Přeneste se do carského Ruska. Najímejte dělníky a řemeslníky, kteří vám budou vydělávat peníze. Za utržené peníze můžete stavět budovy a najímat do svých služeb aristokraty. Budovy vám budou vydělávat body, aristokraté vám kromě bodů přinesou i peníze. A všechny své lidičky i budovy můžete také povýšit do vyššího stavu. Ale pozor, peněz vám přebývat určitě nebude…
| Počet hráčů | |
|---|---|
| Věk hráčů | |
| Doba hraní | |
| Počeštění | |
| Rok vydání | |
| Míra náhody | |
| Míra interakce | |
| Míra složitosti | |
| Míra humoru | |
| Doporučení rodiny | |
| Doporučení hráče | |
| Výrobci | |
| Autoři | |
| Hra/Rozšíření |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Z pohledu začátečníka mám na hru tento názor.
+ Snadné a rychlé rozložení. Jako začátečníka mě nebaví rozkládat hru hodinu. Tady je to do 5 minut na stole.
+ Snadné pravidla, které si člověk osvěží do pár minut. Opět mě nebaví, když např. rok nehraju, se hodinu prokousávat pravidly, které jsem už zapomněl. Tato hra je přehledná a jednoduchá na pochopení základních principů.
+Žádné složité texty, zdlouhavé čtení co která karta dělá. Vše je vysvětleno graficky.
+ Přehledná a účelná grafika.
– Velkou nevýhodu vidím v tom, že každou hru podstatně ovlivňuje náhoda. V případě, že někomu padnou výhodné karty, tak je v podstatě neporazitelný. Na druhou stranu je potřeba i používat určitou strategii a své omezené finance rovnoměrně investovat jak do zelených, tak i do modrých či oranžových karet.
Hru mohu doporučit všem, co chtějí zábavnou, nenáročnou karetní-budovací hru a nechtějí hraním strávit zbytečně moc času. Jedna hra totiž zabere maximálně 30 minut.
Sankt Petersburg
s Osadníkama první dvě hry, které jsem hrál pořádně. Charakterizoval bych jí jako hra pro začínajíci hráče – takový odrazový můstek; nebo pro ty, kteří při hraní nechtějí přemýšlet nad strategií. Pro pokročilejší už je to slabé.
Herní materiál mi příjde přijatelný, i když – jako u mnoha her – krabice je zbytečně veliká. Dalo by se to udělat mnohem menší a tudíž levnější.
Co se týká hraní ve dvou, je to maximálně nezáživné z hlediska budování obchodní strategie: hraje se na hvězdárnu a hostince. Co přijde relativně brzo, to vyhrává. A když se k tomu přidá relativně brzo hofmistryně, tak je všechno jasné. V případě že hostince nedojdou brzy, tak se hraje na šlechtice. Ve dvou je to pro začátečníky.
Ve čtyřech už je to podle mne ještě průhlednější, protože pravděpodobnost, že někdo získá oba hostince je mnimální a záleží už pak výslovně na hvězdárně.
Další nevýhodou hry v počátcích je nezájem kupovat budovy. Toto se dá odstranit tím, že se na začátek rozdá více peněz (úprava pravidel).
V době, kdy jsme začínali, bych dal klidně hodnocení 4,5. Dnes, tři roky později, už za 3. Ale je to proto, že jsem v hraní postoupil hodně výš.
Sankt Petersburg má jako každá hra své plusy a mínusy. Plusy zde jsou bezesporu snadná příprava hry, možnost hrát od dvou hráčů, moc pěkné obrázky. Mínusy: hra se může obehrát celkem rychle, nedává moc příležitostí k výběru vlastní strategie, hra ve dvou hráčích je slabší než ve více. Mám osobně radši hry, jako je třeba Agricola, kde je strategií k vítězství více, kde je člověk stále v „“napětí““, jak to dopadne a nestíhá. U Sankt Petěrburgu nemám pocit, že by mě hra bavila od začátku do konce. Jedná se ale o poměrně rychlou hru, kterou zvolíme, nechce-li se nám nic velkého připravovat. Dá se hrát třeba i v lehce „“ovíněném““ stavu, což je také jedna z výhod .-) Záleží zde na preferencích toho kterého hráče a ty ovlivní požitek z této hry. Sankt Pěterburg je spíše středním proudem, označila bych ho jako dobrou hru pro rozjařenější skupiny, pro rodiče s většími dětmi. Hra mě baví, ale další hodinu nepřemýšlím nad tím, co jsem měla udělat jinak, jako to mám v případě Agricoly.
Sankt Petersburg je rozhodně ta nejlepší hra, jakou jsem kdy hrál. Nepřestává bavit ani po desítkách odehraných partií a mnoha měsících hraní, naopak stále objevujete další možnosti a její kouzlo. Jakou hlavní výhody bych vyzvidhl přiměřený podíl náhody, bohatství taktických variant a mimořádnou napínavost až do konce. Ani před posledním tahem nemusí být zdaleka jisté, kdo je vítěz a váš náskok se může na poslední chvíli rozplynout.
A jaké jsou mínusy? Jediný, na který jsem narazil, se týká toho, že pochopit pravidla je sice snadné, ale pokud chcete opravdu hrát dobře, trvá řadu partií než začnete využívat všechny taktické možnosti. Pokud tedy hrajete jako nováček proti zkušenému hráči nemáte žádnou šanci…a nebudete ji mít ani po deseti odehraných hrách. O kvalitách hry svědčí i to, že i když jsem dlouho prohrával, nikdy mě hra nepřestala bavit a stále jsem zkoumal co udělat lépe.
Pokud se ovšem potkají vyrovnaní hráči o napětí je postaráno. Carcassony i Osadníci se můžou jít zahrabat;-)
Jedná se o jednoduchou hru na naučení. Souhlasím s názory, že je dost jasné co předem udělat. Karty řemeslníků se ze začátku hned rozeberou, na dražší karty budov nejsou peníze a z karet šlechticů a vylepšení berete buď na co máte nebo co na vás zbude. Ve dvou je hra dost nudná, je zajímavější ve 3-4 hráčích, ale i tak moc kreativity nezbývá. Buď jdete cestou nákupu budov nebo se zaměříte na šlechtice. Zajímavější je tedy až samotný závěr hry, kdy do poslední chvíle není zřejmé, kdo vyhraje. Trochu nechápu, jak mohla hra dostat ocenění „Hra německé veřejnosti“ v roce 2004, ale pravdou je, že je to hra pro širokou veřejnost – jednoduchá, poměrně rychlá (45-60minut), kdo ji nemá moc ohranou je i poměrně zajímavá. Poté co jsem však sehrál více deskových a karetních her je tato „“slabší odvárek““.
Z môjho hodnotenia ide o zaujimavú stratégickú hru, ktorú si zahrá každý kto si nájde chvíľku času, nie je to hra na dlho a zvyčajne trvá u mňa 40 minút. Má vyníkajúci herný systém. Existujú tu štyri druhy kariet sú to remeselníci, budovy, šlachtici a vylepšenia. Za hru dostaváte body i peniaze, za ktoré si môžete kúpiť ďalšie karty, takto postupne získavate viac kariet, viac peňazí, viac bodov. Ale keď ste sa dostali z finančnej krízi zistíte, že sa práve skončila hra. Na konci hry ak vám zostanú peniaze môžete zmeniť ako kurz 1bod = 10 rubľov, ale neziskáte moc bodov ako za šlachticov, za ktorých dostanete oveľa viac, maximum 10 šlachticov = 55 bodov. Upredňostňujem radšej taktiku šlachty, čiže mám vždy viac šlachticov ako budovy. Túto hru odporučujem najmä začiatočníkom, ktorí si ju rýchlo obľúbia.
Hra Sankt Petersburg je dobrou volbou,jak pro začátečníky, tak i pro zkušené hráče. Pravidla nejsou nijak složitá, ale herní systém vám nabídne spoustu taktik vedoucích k vítězství. Náhoda hraje ve hře jen malou roli. Je jen na vás, jak si dokážete svůj rozkvět Petrohradu načasovat. Hra trvá kolem 40 minut, takže si s radostí dáte i dvě partičky za sebou. Nejlepší je ve 3 a 4 hráčích. Jestli chcete někoho nového nalákat ke hraní deskových her, myslím že Sankt Petersburg je tou správnou hrou.
S Darnem tak docela nesouhlasím v názoru, že není nutné přizpůsobovat svůj tah tahům ostatních hráčů. Když totiž některý hráč hned na začátku hry postaví silnou budovu s hodně body, nebo vsadí na řemeslníky a hostinec, nejlépe oba a já se na budovy, hlavně ty drahé, uplně vykašlu a budu ze začátku kupovat jen šlechtice (těch bodových tam zase tak moc není), může se mi celkem snadno stát, že to na konci hry nebude stačit a svého soupeře už prostě nedoženu a to je podle mě jen jeden z příkladů.
Samozřejmě s kvalitou hráčů dochází k jisté rutině a rozvržení vlastních sil, kdy se všichni snaží hrát maximálně vyváženě, ale kolikrát mě napadá, jestli by třeba nestálo za to, vykašlat se uplně na šlechtice a zvolit strategii: řemeslníci/oba hostince+max. počet budov.
Na druhou stranu souhlasím, že u některých karet je podíl kvalita/cena až příliš velký – myslím právě karty šlechticů, zejména ty vysoké, takže mám někdy skoro pocit, že by neuškodilo každou o nějake to % zdražit.
Tuto hru jsem vyzkoušel jen tak náhodou aniž bych si o ní četl recenze, jak to s oblibou dělávám. Byl jsem velice mile překvapen. Hra není nijak zvlášť bohatá na herní materiál (žádných domečků, lodiček a vojáčků se v ní nedočkáte),ale je velice bohatá na různé strategické záměry ve stylu: do čeho budu investovat teď, abych v příštím kole mohl vydělat víc rublů a opět investovat, dokud se nestanu vítězem celé hry. Vliv náhody považuji za velmi malý. Vítězí ten kdo umí správně rozložit síly, myslet do předu, dělat taktická rozhodnutí a taky trochu počítat. To vše jen s balíčkem karet a bankovek,herním plánem a čtyřmi dřevěnými symboly!Vzal jsem si hru na čundr do malé krabičky a nebylo dne, kdybychom nezkoušeli nové a nové postupy k vítězství. Náhoda snad může rozhodnout až u hráčů kteří mají v mozku kalkulačku, ale těch naštěstí moc neexistuje takže se jí bát rozhodně nemusíte.
Provedení hry je plně dostačující a půl bodu si nechávám na nějakou tu „nej“ hru. Očekávám, že se jí stane Portoriko jen co seženu dostatek „rublů“.
Za velkou výhodu také považuji, že se dá velice snadno naučit další hráče.
Vřele doporučuji ! Nenechte se odradit skromnou výbavou hry. Osadníci jsou krásní, ale Sankt Petersburk zdobí nepřítomnost kostek, jednoduchost a přesto velký prostor pro vaše strategické záměry.
V udělování hvězdiček jsem většinou trochu skoupá. Téměř vždy najdu na nějaké hře něco, co mi kazí dojem. Tady však dávám bez zaváhání plný počet. Je to první hra, která bavila bez rozdílu všechny. I zapřísáhlé nehráče, kteří hráli vždy jen z donucení. Dokonce si sami vyžádali další partii! Ideální pro všechny, kteří ke hrám přistupují s despektem, ale i pro zkušené hráče.
Hrajeme ji pouze a jenom ve dvou hráčích a i tak je to občas o nervy, když mám zálusk na nějakou kartičku, ale v příslušné fázi začíná soupeř. To, jakou startovní kartu si vylosujeme na začátku hry, má podle mého názoru značný vliv na průběh celé hry, ale protože ve dvou hráčích každý začíná ve dvou fázích, hra je tak docela vyrovnaná (i když začínat fázi řemeslníků není zrovna na škodu 😉 ).
Trochu nešikovné se mi zdá, že během prvního kola se v první fázi vyloží (pokud hrají dva hráči), pouze čtyři karty, které jsou zpravidla hned pryč a herní plán zůstane prázdný a v další fázi (staveb), se musí vyložit osm nových karet budov (nenašla jsem v pravidlech, že by omezení čtyřech karet platilo i pro ostatní fáze). Problém je, že hráč zpočátku hry nemá mnoho peněz na investice do budov, a proto si každý koupí tak jednu budovu a na plánu se uvolní dvě místa pro dva šlechtice. Ti se většinou prodají, proběhne fáze vylepšení, kolo končí a karty se přesouvají do spodní části herního plánu. Většinou ani v druhém kole se mnoho budov neprodá a ty pak putují do odkládacího balíčku. Přijde mi těch budov trochu škoda, a tak jsme mysleli, zda-li v tom prvním kole, neomezit stavby na 6 karet a až u šlechticů doplňovat na plný hrací plán… Ale možná, že ta originální pravidla mají něco do sebe, a že je to účel hry.
Pokud můžu dát radu začínajícím hráčům. Nepodceňujte nákup šlechticů, snažte se jich získat co nejvíce různých druhů, protože při závěrečném hodnocení tak získáte více bodů a ne zrovna zanedbatelný počet.
Konečně jsme si sehnali Sankt Petersburg do našeho klubu deskových her a myslím, že to byl velmi dobrý tah. Hra dokáže být velmi rychlá a plná nečekaných zvratů. Přirozeně doporučuji hrát ji ve čtyřech hráčích, i když i ve třech má své kouzlo. Po zkušenostech a několika odehraných partiích hru vřele doporučuji.
V Sankt Petersburgu mám odehráno dotatečné množství partií s počítačem i živými lidmi, abych mohl říct, že mi tato hra k srdci nepřirostla, i když jsem se o to snažil.
Možná se mnou nebudou fandové této hry souhlasit, ale přijde mi, že v StP je vše tak nějak předem dané. Po vyložení karet je totiž evidentně jasné, jakou kartu si vzít a hra se tak stává trochu stereotypní. Navíc, pokud se sejdou opravdu kvalitní hráči, vyhrává prostě ten, kterému přijde karta (a to nemluvím o kartě Hofmeisterin, která rozhoduje hru už v prvním kole)
Co mě však na hře chybí ze všeho nejvíc je nutnost přizpůsobovat svůj tah podle toho, co udělají ostatní hráči a to je „“vlastnost““, které si na hrách cením nejvíc a která do hry přináší tu pravou zábavu. Chybí tu takový ten pocit – když udělám tohle, odpoví na to soupeř tak, jak očekávám? Tady totiž tahy soupeře moji hru prakticky neovlivní (a nebo až moc, pokud mi nezkušený soupeř nechá ležet silnou kartu). V této hře hraje prostě každý sám za sebe a hra proti počítači se od té s lidmi příliš neliší (alespoň z mé zkušenosti).
Nechci tuto hru nijak shazovat, možná jsem i trochu ovlivněn tím, že první partie jsem zkusil proti počítači. Věřím, že si StP své příznivce jistě zaslouženě najde. Já však radši sáhnu po něčem, kde mám pocit, že protihráče potřebuji.
Poté, co jsem tuto hru vyzkoušel zapůjčenou, neodolal jsem a koupil si ji. Nyní ji hrajeme s přáteli, kdykoli můžeme. Přináší spoustu zábavy a napětí, stejně jako možností k taktizování.
Chtěl bych jen upozornit na jednu chybu, která se vloudila do návodu (vznikla zřejmě „“sražením““ dvou textů). Nachází se na s. 6 a týká se vylepšování zelených karet. Je zde napsáno, že tkalcovna může nahradit pouze lovce kožešin. Jak je ale zřejmě z obrázků na kartách, tkalcovna může nahradit pouze PASTÝŘE, zatímco lovec kožešin může být nahrazen pouze KOŽEŠNICTVÍM.
Vynikající hra!!! Velice pestrá, pokaždé jiná. Moc nás chytla, hrajeme ji ve dvou a je v tomto počtu výborně hratelná. Můžete volit různé cesty k výhře a hra je napínavá až do konce. K vítězství se propracováváte postupně, není zde žádný zlom, který by znamenal okamžitou prohru, můžete vždy nějakým způsobem reagovat na protihráčovi kroky a jeho odskočení zachytit. V závěru leckdy rozhoduje, jak jste na tom s financemi, občas potřebujete i trochu štěstíčka, co se vyložených karet týče, ale rozhodně nejste ve vleku nějakých herních zákonitostí a náhody, vždy lze udělat mnoho kroků, které mohou vést k vítězství, záleží na tom jak odhadnete své možnosti, úmysly soupeře, co upřednostníte, s jakou akcí naopak počkáte atd. Zdánlivě složitá pravidla jsou v podstatě velice jednoduchá. Hra je velmi pestrá, je zde mnoho různých karet, i provedení je pěkné. Máme doma asi 15 moderních deskových her, ale Sankt Petersburg mastíme furt dokola, a pořád nás to baví. Všechny Carcassony, Osadníky, Tikaly apod. jsme zatím dali do skříně. Doporučujeme !!!
Sankt Petersburg, Leningrad, Petrohrad – tímto městem založeným již roku 1703 šly často dějiny… Jako pozadí pro deskovou nebo v případě Sankt Petersburgu spíše karetní hru se však město na Něvě vyskytuje poprvé. Máte tak možnost postavit Potěmkinovu vesnici, Ermitaž a Zimní palác, získat na svou stranu dokonce i carevnu.
Uvnitř krabice hráči najdou balíček karet, svazek bankovek, 4 dřevěné symboly a hrací plán. Že je to málo? Možná, ale s tímto skromnýnm, ale pěkným herním materiálem si vystačil autor hry, která to dotáhla až k ocenění Hra německé veřejnosti.
Hráči začínají se skromným jměním, z kterého si najímají řemeslníky, aby jim jmění rozhojnili. Staví různé více či méně užitečné budovy především pro šíření svého věhlasu a z týž zištných důvodů přijímají do služeb také úředníky. Občas nějakou budovu přestaví v honosnější, nějakou osobu zamění za užitečnější. To vše dělají pouze z jediného důvodu, aby se stali nejslavnějšími. Mezi penězi a slávou je samozřejmě křehký vztah. Hráči musí bedlivě obracet každý rubl. Jedna špatná investice může znamenat porážku.
Tak jako v životě, i ve hře lze získat při koupi slevu v případě, že o kartičku není zájem nebo pokud již mám stejnou vyloženou. Slevu lze dokonce i kombinovat, takže někdy lze nakoupit i zadarmo, tedy skoro.
Jaký je Sankt Petersburg? Rozhodně zajímavý a napínavý. Prvním překvapením pro mne bylo, že i při zcela odlišných strategiích bývá mezi vyrovnanými hráči na konci hry malý bodový rozdíl. Když se hra objevila na internetovém serveru BSW, prvních pár her jsem hladce vyhrál, postupně jsem ale vyhrával čím dál méně často. Prostě soupeři se poučili a hru se naučili.
Kdo rád přemýšlí, co a za kolik se koupit vyplatí a co už ne, tomu se bude v Sankt Petersburgu líbit!