Tímto článkem otevíráme nový seriál s portréty autorů deskových her. Seznámí vás s vybranými tvůrci a jejich hrami. Začínáme Ryanem Laukatem, který stojí například za hrami Minutová říše nebo City of Iron.
Vesmír, ve kterém se dnes budeme pohybovat a jenž pro nás stvořil Ryan Laukat, je z části inspirován Miyazakiho filmy, zčásti Pratchettovo Zeměplochou a neméně pak sérií počítačových her Final Fantasy. Nevytvořil však pouhé kopie pospojované v jeden celek, ale vdechl život zcela novému světu. Dal tak vzniknout mnoha překrásným, ale také občas nehostinným planetám a zemím. Ty pak oživil prapodivnými bytostmi, jakými jsou humanoidní žáby, inteligentní, ale bojechtivý kňouři a mnoha dalšími.
Jeho hry mají několik společných rysů. Jedním z nich je úžasné grafické zpracováním a nevšední malba. Také téměř nikdy nevyužívá k výrobě komponent plast, naopak často pracuje s kartonem. Suroviny, figurky, společníci ale i vesmírné lodě, to vše je tvořeno z kartonu, případně ze dřeva. Není ovšem výhradním tvůrcem euro her, jak by se z použitých materiálů dalo soudit, ale dokáže své hry prošpikovat notnou dávkou dobrodružství, a ani hod kostkami mu není cizí. Je ovšem pravda, že počítání, kalkulace a promýšlení svých tahů se v jeho hrách nevyhnete. Ještě jeden společný rys je třeba zmínit. Laukatovy hry jsou bez výjimky kompetitivní. A tak se až pod milým grafickým zpracováním vždy skrývá nemilosrdný souboj.
V tomto článku bych se rád zmínil o všech hrách, které Ryan Laukat vydal pod hlavičkou svého nakladatelství Red Raven Games. Nebudu však popisovat podrobně pravidla každého jednoho kusu, ale pokusím se vyzdvihnout některé nevšední mechanismy, zajímavé příběhy či prostředí, do kterého jsou hry zasazeny. A proto zde některé tituly dostanou více prostoru, kdežto o jiných se zmíním jen okrajově.
Kdo je Ryan Laukat
Nebyl však talentovaný pouze hudebně, ale také výtvarně, a jelikož je mimo jiné milovníkem konzolových a počítačových her, již ve třinácti letech si digitální svět přetváří ve svůj první prototyp deskové hry. Od té doby byl tímto fenoménem fascinován a přitahován. Když po dokončení školy nastoupil do rodinné firmy, která je zaměřena na výrobu dechových hudebních nástrojů, již koketoval s myšlenkou, že by se rád živil tvorbou deskových her. Neměl však jasnou vizi, jak toho docílit. Avšak jednoho dne narazil na soutěž tvůrců stolních her, do které se přihlásil s prototypem vesmírné hry. Přestože v soutěži neuspěl, všiml si ho Jay Tummelson ze společnosti Rio Grande Games, který ho požádal, zdali by nezkusil namalovat jednu kartu pro jejich novou hru. Ryan byl nadšený a nabídku hned přijal. To ještě netušil, jak slavnou se tato hra stane. Později je vydána pod názvem Dominion.
Karta, kterou tehdy ilustroval a skutečně se do hry dostala je Adventurer (Dobrodruh) a jistě mnozí z nás ji alespoň jednou drželi v ruce. Zanedlouho byl přizván Reinerem Kniziou ke spolupráci při tvorbě hry Strozzi, se kterou se po jejím dokončení, spolu s autory vydal do Essenu. Tam potkal Zeva Shlasingera ze Zman Games a ten si ho najmul jako ilustrátora hry Bridge Troll. Od té doby spolupracoval na několika dalších hrách, včetně ilustrací některých karet k rozšířením Dominionu.
A přichází rok 2012, ve kterém se sice ne zcela naplnilo Mayské proroctví, ale plní se Ryanův sen. Vydává svoji první autorskou hru, a to ve svém vlastním vydavatelství, které v rámci toho, společně se svou ženou, zakládá. To nese název Red Raven Games a hra se jmenuje Empires of the Void.
Empires of the Void (2012)
Ryan Laukat začal hned pěkně zostra a jako svou prvotinu vydává vesmírnou strategickou hru typu 4X. Ujímáte se v ní jedné z ras sídlících ve vesmíru a vaším úkolem je stát se nejmocnějším, nejsilnějším a de facto vládnout celé galaxii. Po mapě, složené jak to u podobných her bývá, z hexových dílků, se proháníte se svou flotilou, objevujete a dobýváte planety. Na začátku hry každý obdrží herní desku, na kterou umisťuje své suroviny či žetony vesmírných korábů. Mimo to, deska funguje jako přehledová karta, kde jsou pomocí symbolů vyznačeny akce, jenž je možno v tahu učinit.
To se Laukatovy osvědčilo, a tak se podobné hráčské desky později objevují ve většině her vydaných pod hlavičkou Red Raven Games. Zajímavým prvkem ve hře je diplomacie, kdy při získání planety mírumilovnou cestou dostanete výhody od místního obyvatelstva, kdežto při válečném dobití se vám dostane maximálně nevraživého přivítání. Jinak je hra veskrze klasickou vesmírnou strategií s přívětivou hrací dobou, která se pohybuje kolem dvou hodin. Hráči je řazena někam mezi Twilight Imperium a Eclipse. Plast v ní však nehledejte, vše je zde znázorněno kartonovými žetony. To ostatně platí, jak bylo zmíněno v úvodu článku, pro valnou většinu Laukatových her.
Eight – minute empire (2013) – Minutová říše (MindOK)
Pak při doplňování nabídky se karty sesunou na levnější pozice a nové doplní za ně, na pozice dražší. V Minutové říši pomocí karet zakoupených právě v takovém obchodě nasazujete vojsko na mapu, útočíte nebo se přesunujete, a tím získáváte územní převahu. Zajímavý trik je v tom, že peníze dostanete na začátku hry a v průběhu už žádné další nezískáte. Je tedy důležité každý nákup dobře promyslet. Na konci hry za obsazená území i použité karty dostáváte body.
Odkaz: Minutová říše v katalogu Hrajeme.cz
Eight – minute empire: Legends (2013) – Minutová říše – Legendy (MindOK)
Odkaz: Minutová říše – Legendy v katalogu Hrajeme.cz
Eight – minute empire: Legends – Lost Land (2015)
Rozšíření, které přináší do hry nové hrdiny a přidává možnost zahrát si hru až v šesti hráčích.
City of Iron (2013)
Stejně tak nově získané karty dostanete rovnou do ruky a můžete je ihned využít. To umožňuje téměř naprostou kontrolu nad hrou, která je nejen touto mechanikou, ale i ostatními akcemi, jenž můžete provádět, opravdu hutným eurohraním. Dobývání měst však do hry přináší dávku interakce mezi hráči, a tak se ze hry nestane multiplayerový sólo mód, který postihuje značné množství euro her. Po dobu sedmi kol, které se zpravidla nevejdou pod dvě hodiny, si budete často přát, abyste měli o mnoho více akcí, než jsou pravidly dané tři. Hra vytváří zdánlivý časový pres, známý například z Rosenbergerovy Agricoly, a tak při ní je spíše dumavé ticho než rozjásané hašteření. A ještě jednu věc musím zmínit, a to hlavně k osvětlení nadpisu celého článku. Totiž jednou ze surovin využívaných k zisku bodů jsou démoni uvěznění ve skleněných baňkách. Prostě bezvadný obchodní artikl.
City of Iron: Expert and Engines (2014)
Menší rozšíření obsahující několik nových karet ke každé rase, plus žetony robotů, kteří zvyšují produkci na budovách.
The Ancient World (2014)
Dalším zajímavým prvkem ve hře je armáda. Ta je zde znázorněna kartami obsahujícími symboly meče a luku, které jsou pak využívány k poražení titánů. Armáda však není parta dobrovolníků, a tak vyžaduje svůj žold. Je tedy důležité najít balanc mezi silou armády a její cenou. Jednou z akcí je rozvoj říše. Ta umožňuje získat karty, na kterých jsou mimo jiné znázorněny vlajky některého z kmenů, a sbírka těchto zástav je cestou k zisku vítězných bodů. Tyto vlajky se také dají získat porážkou Titánů.
Artifacts, Inc (2015)
Above and Below (2015)
Tahle část dělá z běžné euro hry epickou ameritrashovou zábavu. Je třeba počítat s tím, že hru nebudete mít zcela pod kontrolou, jelikož k rozhodování zde patří ještě hod kostkami na úspěch. Vesničané jsou opatřeni symboly, které umožňují vykonat příslušné akce. Mimo to mají kostkami znázorněnou akční hodnotu, ta je pak využívána právě k plnění dobrodružných výprav. Po hodu tedy kostky přiřadíte k vesničanům, sečtete úspěchy a podle jejich počtu vám protihráč sdělí, zda se vám podařilo porazit například zvláštně pomlaskávající rozplizlou potvoru, ležící kdesi v tmavém zákoutí slepé uličky spletitých jeskyních chodeb. A pokud ano, nahlásí vám, jakou získáte odměnu, pokud ne, jaký dostanete postih. Situace, do kterých vás vyprávění přivádí, jsou skutečně nevšední a velice často vás staví před překvapivé volby. Minipříběhů, které kniha nabízí, je něco kolem čtyř stovek, takže se hned tak neokoukají.
City of Iron: Second Edition (2016)
Druhé vydání, jež obsahuje mimo některých grafických úprav i část rozšíření.
Islebound (2016)
Navštívit vámi dobytý ostrov může i protihráč, chce-li však využít jeho výhody, musí vám podstrčit nějaký ten zlaťáček, anebo se na vás vrhnout s krvelačnou posádkou plnou pirátů a mořských potvor a z ostrova vás vyhnat. Na ostrovech je možné stavět budovy, jejichž určitý počet, daný počtem účastnících se hráčům, spouští konec hry. Posádka stejně jako v Above and below, má určenu sílu hodem kostky a po akcích musí odpočívat. Ryan zde učinil velice zvláštní pokus. Žetony posádky použité v této hře korespondují se žetony vesničanů z Above and below, což je umožňuje využít v obou těchto hrách. Ať už je smysluplnost tohoto počinu jakákoliv, není to špatný obchodní trik.
Islebound: Deep fog (2016)
Rozšíření, které do hry vypustí tajemné stvoření a jehož porážka je podmínkou k ukončení partie.
Islebound: Metropolis (2016)
Obsahuje čtyřicet nových karet budov, které dávají hře větší variabilitu.
Near and Far (2017)
Pokud se setkáte s protihráčem na některém z akčních polí ve městě, musíte se pustit do souboje. Při prohře jako útočník ztrácíte tah, jako obránce pak reputaci. Pokud se rozhodnete vycestovat z města, přesunete svou figurku na mapu, a pak putujete po vyznačených cestách, na kterých vás čekají nástrahy v podobě banditů a mnohých dalších nepřátelsky laděných postav. Na mapě se nachází nespočet očíslovaných polí a čísla na nich uvedená se vztahují k příhodám popsaným v obsáhlém gamebooku. Příběhy, které se v něm nachází, jsou daleko podrobnější a rozvětvenější, než tomu je v Above and below. Je zde také velké množství karet artefaktů, které při splnění určitých podmínek můžete využívat, plus vám na konci hry přináší vítězné body. Osobně se domnívám, že jde prozatím o vrcholné dílo Ryana Laukata. Už jen obří kniha příběhů by snesla měřítko plnohodnotné hry. K tomu je třeba připočítat knihu map, plán města a nespočet karet i žetonů. To vše přináší dlouhé hodiny výtečné zábavy a pocitu, jakého se dostává snad jen v klasických hrách na hrdiny typu Dungeons & Dragons.
Klondike Rush (2017)
Empires of the Void II (2017)
Prozatím posledním projektem je revidovaná prvotina, vydaná pomocí crowdfundingové kampaně na Kickstarteru. Hra by se podporovatelům měla dostat do rukou v prosinci tohoto roku a měla by obsahovat i něco plastu.
Závěrem
Na závěr mám jen pár řádek o tom, jak vnímám Ryanovy hry. Pohybovat se v jeho světech je vždy nádherný vizuální zážitek plný dobrodružství, avšak velmi často jsme v nich postaveni před obtížná rozhodnutí. Ta se týkají především správných využití herních mechanismů. Otázky typu jak, co a hlavně kdy zahrát, provází snad každou partii. Nezřídka se stává, že jednou nevyužitá šance je už navždy promarněna. A tak pokud rádi při hraní her vytáčíte mozek do vysokých otáček a zároveň vám nevadí popustit uzdu fantazii, neváhejte a navštivte vesmír stvořený právě pro vás.
Základní informace
Jméno: Ryan Laukat
Narozen: 11. 11. 1985
Žije: v USA, Sandy (Utah)
Nejvýznamnější hry: Minutová říše, City of Iron, Near and Far
Hlavní vydavatelé: Red Raven Games
3 Comment
Přijde mi, že v článku máte chybu. Dle rozhovoru https://www.cannonballmusic.com/blog/?p=163 potkal svojí ženu na střední, ne na univerzitě. Podporu pro univerzitu jsem našel pouze zde. Soutěžní příspěvek už nezměním, ale zpětně by zajímalo, z čeho autor článku čerpal tuto informaci. 🙂
Skvělý článek o skvělém dizajnérovi. Výborně a čtivě napsáno s osobitým a nápaditým stylem.
Momentálně se Laukat u mě řadí mezi ty nejoblíbenější autory, ačkoliv jsem od něj hrál jen jednu hru, ale skoro od všech viděl gameplaye… chtěl bych si začít budovat jeho sbírku… máš nějaký tip s čím začít?
Osobně doporučuji City of Iron 2nd. Super eurovka s nevšedními mechanismy ale upozorňuji, je fakt hodně přísná :). Pokud máš radši malinko oddychovější hry, tak rozhodně Above and below. Tady mám taky upozornění. Jakmile zahraješ, začneš hned pokoukávat po Near and far a to určitě včetně nového rozšíření, kterému teď dobíhá kampaň na KS.
To přinese dozajista svěží vítr nejen do tvé sbírky her ale dozajista i do dvé šrajtofle :).
Jo a díky za podporu. To udělá jednomu radost 🙂
Mcq