Originální název:
Caylus
Rok vydání:
2005
Počet hráčů:
2 až 5
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 12 let.
Doba hraní:
Dlouhotrvající hra – 60 až 120 minut
Doporučení rodiny:
Tuto hru vám nedoporučujeme, najdou se pro vás lepší hry.
Doporučení hráče:
Určite vyzkoušejte, neměla by uniknout vaší pozornosti.
Francouzký král Philip sličný se rozhodl postavit svůj hrad. Stáváte se tedy staviteli hradu, ale také přilehlého městečka, protože Caylus je zatím jen malá vesnička. Na průběh stavby samozřejmě dohlížejí královští agenti. Za velké podíly na stavbě získáváte královu přízeň, která vám může výrazně pomoci při získávání prestiže, což je hlavní cíl hry. Je nutné ale také dobře hospodařit s penězi.
| Počet hráčů | |
|---|---|
| Věk hráčů | |
| Doba hraní | |
| Počeštění | |
| Rok vydání | |
| Míra náhody | |
| Míra interakce | |
| Míra složitosti | |
| Míra humoru | |
| Doporučení rodiny | |
| Doporučení hráče | |
| Výrobci | |
| Autoři | |
| Hra/Rozšíření |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Komplexní, prastará hra, hrál jsem jí jen jednou, ale v paměti jí mám do dnes.
Asi hra, kterou bych ze své sbírky prodával jako poslední (nebo mezi pěti posledními). Stejně dobrá ve dvou jak v pěti hráčích. Stále se k ní vracím a stále se mi líbí. Poslední moje zkušenost – hru zvládl i 10-letý kluk (a porazil mě). Bez jakékoliv náhody, s pěkným designem, i dřevěnými prvky, skladná krabice. Zpočátku bude problém s pravidly, ovšem hodně toho je na herním plánu. Možnost škodit druhému, každá hra úplně jiná. Dva zkušení hráči ji do 90 minut zahrají.
Hra, která má hodně pravidel, ale nejsou složitá. Po první hře pochopíte jak hra funguje. Průběh hry neovlivňuje náhoda, záleží tedy pouze na rozhodování jednotlivých hráčů, což z ní činí strategicky velmi náročnou komplexní hru.
Velmi doporučuji spíše zkušenějším a zapálenějším hráčům, kterým nevadí delší hra.
Pro ty, kteří by si hru rádi zkusili, ale bojí se složitosti nebo doby hraní, doporučuji karetní verzi Caylus Magna Carta, která je jednodušší díky působení náhody v průběhu hraní a jednodušším pravidlům, ale rozhodně je to stále jedna z nejlepších strategických her.
Hra je stylem podobná Agricole (plánování akcí), ale navíc je rozšířená o možnost aktivně škodit protihráčům (pomocí drába či zvyšováním ceny jednotlivých akcí), což osobně považuji za výborný prvek – hráč musí rozumně investovat do získávání vítězných bodů a zároveň do zpomalení postupu ostatních (a nepoštvat je všechny proti sobě). Nejvíc se mi na hře líbí spousta cest k vítězství a možných strategií, takže se hra jen tak neomrzí a prvek náhody je zde minimální, což mi vyhovuje (žádné kostky, karty náhody, ani nic v tomhle stylu, jen strategie). Jak už bylo hodnoceno níže – Caylus rozhodně není hra na 20-60 minut, nicméně s tvrzením, že není vhodná pro začátečníky nesouhlasím (není jednoduchá, ale zvládnutelná ano). Nejtěžší je se probrat pravidly a pochopit je, ale jakmile odehrajete první partii všechno do sebe pěkně zapadne. Se zkušenějšími hráči pak lze hru zahrát v relativně krátké době (lze se vejít do 2 hodin) a ubíhá svižně 🙂 O hratelnosti v menším počtu hráčů nemůžu nic říct, zatím jsem to hrála pokaždé v 5.
+ pěkná grafika, přehledný plán, nenáhodná, zajímavý herní mechanismus, interakce s protihráči
– chybí mi stručný přehled fází kola, zejména na začátku hry by se hodil
Hru jsem hrála před lety u kamaráda. Odehrály jsem několik partií a hra mne dost bavila. Herní princip byl propracovaný a zábavný. Podobní herní schéma, ovšem složitější než mají např. Pilíře země, ale o to víc mne hra bavila. S chutí si ji opět zahraji.
dost škodící hra, ale dobře hratelná, zajímavá. U holek dost populární.
Tahle recenze bude možná vypadat jako reklama od distributora her, ale nemůžu si pomoct.
Caylus je bezpochyby nejsložitější hra, kterou jsem kdy hrál. Jen prostudovat (a pochopit) pravidla zabralo několik hodin, a některé věci jsme pochopili snad až při třetí partii. Ovšem ta námaha stála za to. Když napíšu, že hra uspokojí především náročné hráče, určitě to nebude nic nového. Pokud se chcete jen pobavit u něčeho jednoduchýho v hospodě, nechte Caylus doma. Pokud ale chcete utéct z reality všedního dne, a na pár hodin se naprosto ponořit do jiného světa, je to hra přesně pro vás.
Hra má skvěle vyvážený herní mechanimus, prakticky neomezené množství herních (a výherních) strategií, dá se v ní bezvadně škodit a stejně dobře i hrát na vlastním písečku. O krásném grafickém zpravování ani není třeba mluvit.
Rozhodně se nenechte odradit složitostí pravidel, ani dojmem z prvních partií. Zpočátku jsme si například mysleli, že jedinou cestou, jak vyhrát, je stavět hrad a ostatní budovy víceméně ignorovat, a trochu nás to zklamalo. Potom jsme ale rozlouskli tajemství výhodnosti budov, a hned je to o něčem jiném. A když uvážím, že máme zatím odehráno nějakých 10-12 partií, je mi jasné, že mnohé dalšé půvaby této hry ještě nalezneme. Zatím jsme třeba neobjevili způsob, jakým efektivně využít bránu. Možná při padesáté partii … ;o)
1289. Aby posílil hranice francouzského království, rozhodl se král Filip Sličný postavit nový hrad.
Prozatím je Caylus jen ubohá vesnice, ale dělníci a řemeslníci se sem brzy přihrnou přitahováni
obrovskými šancemi. Okolo staveniště pomalu roste město …
Hráči se stávají velkými staviteli Francie třináctého století a sjíždějí se na stavbu hradu Caylus, neboť si chtějí získat královu přízeň a dosáhnout tak co největší prestiže. Každý z hráčů má s sebou šest dělníků a něco málo surovin a denárů. Hlavním úkolem je stavba hradu, ale to nejde bez surovin.
Proto pod hradem roste město, do nějž stavitelé posílají své dělníky, aby získali potřebné suroviny – jídlo, dřevo, kámen a látku. Stavitelé budují kromě hradu také město a snaží se získat si prestiž stavbou budov, nejvíce pak stavbou městských prestižních budov jako je knihovna, divadlo, univerzita nebo katedrála. K těmto stavbám je kromě zmíněných surovin potřeba také zlato, které mohou získat ve zlatém dole, nebo nakoupit ve městě.
Ve městě však prochází dráb, který určuje, které budovy mohou vydávat své zboží a které naopak musí zůstat uzavřeny. Někdy se tak stane, že se dělníci vrátí s prázdnýma rukama. Kromě drába je tu také rychtář, který dohlíží na stavbu města a řídí stavbu hradu. Určuje, jaké části hradu se budou stavět – zda sklepení, hradby či věže.
Stavitelé občas získají na svoji stranu královu přízeň a získají od něj určitá privilegia, ale netrvá to většinou příliš dlouho a královu přízeň si získá jiný ze stavitelů.
Po dokončení stavby hradu se stane ten nejúspěšnější z nich nejprestižnějším a nejuznávanějším stavitelem v zemi.
Výborná hra s výborným příběhem! Král mezi deskovými hrami!
Hra, která má hodně pravidel, ale nejsou složitá. Po první hře pochopíte jak hra funguje. Průběh hry neovlivňuje náhoda, záleží tedy pouze na rozhodování jednotlivých hráčů, což z ní činí strategicky velmi náročnou komplexní hru.
Velmi doporučuji spíše zkušenějším a zapálenějším hráčům, kterým nevadí delší hra.
Pro ty, kteří by si hru rádi zkusili, ale bojí se složitosti nebo doby hraní, doporučuji karetní verzi Caylus Magna Carta, která je jednodušší díky působení náhody v průběhu hraní a jednodušším pravidlům, ale rozhodně je to stále jedna z nejlepších strategických her.
Doba hraní: ve dvou hráčích 60 – 90 min, v pěti hráčích 120 – 150 min
Stupeň náhody: 4 – bez náhody
Interaktivnost: 2 – komunikace není součástí hry
Humor: 1 – seriózní hra
Složitost: 4 – náročná
Počeštění: hra není počeštěna, ale herní materiál neobsahuje žádný text
Jedna z nemnoha her, která je opravdu bez jakéhokoli prvku náhody. Vítězí ten, kdo propracovanou strategií většinou na několik kol dopředu dokáže zajistit potřebné suroviny a v pravou chvíli je použít na stavbu budov či panovníkova hradu. Prohry ani výhry v Caylusu se tedy nerodí s přispěním náhody či během posledních kol, ale postupně a viditelně, takže kdo v polovině víc než nepatrně zaostává, nemůže doufat ve vítězství. Geniální systém přízně panovníka totiž nedovoluje žádným zázračným dohnat hráče, který je co se týče přízně o krůček před vámi. A tahy drábem jsou zejména ve více hráčích velkou magií (náhodu ve hře drábem vlastně vytvářejí sami hráči).
Závěrem: Caylus je pro náročné a herní doba stolní verze u méně zkušených hráčů přesahuje běžně 2 hodiny.
Caylus je veľmi dobrá hra, ale vôbec nie je vhodná pre začiatočníkov alebo pre deti. Je to super darček pre „“fanatikov““ spoločenských hier. Po prečítaní recenzií sme si ju s priateľom kúpili pod stromček a zatiaľ sa s ňou zoznamujeme. Pravidlá sú dosť zložité, hra je viacúrovňová, t.j. je mnoho ciest získať body. Trvalo nám dosť dlho, kým sme pochopili základné princípy hry. Našťastie máme skúsenosti s hraním spoločenských hier (Carcasonne, Osadníci z Katanu, Sankt Petersburg). Prvá hra nám trvala štyri hodiny a po nej sme boli dosť vyčerpaní. Je to perfektný tréning pre mozog, lebo vyžaduje strategické premýšľanie. Hlavne sa nenechajte odradiť zložitými pravidlami, tá hra za to stojí.
Caylus je pro mě hrou, která má jednu prazvláštní vlastnost. Ač se dá hrát ve 2-5 hráčích, s klesajícím počtem spoluhráčů ja stále zajímavější. Už při čtyřech hráčích se nedá hovořit o nějaké strategii, ale spíš o intuici. Už pouhý fakt přítomnosti více hráčů vám jakoukoliv strategii mírně řečeno pošlě do háje. Tím však nechci říci, že ve více lidech není hra fajn. Více než strategie pak ovšem rozhoduje především umění improvizovat. A to bývá vlastně vždy dost pěkné maso. Ovšem ve dvojici se tato hra stává nefalšovaným taktickým bojem a jakákoliv chyba kdykoliv během hry se vám na konci spolehlivě vrátí v podobě chybějících bodů. Co ještě musím na této hře ocenit je absence jakékoliv náhody. Náhodně se zde mění pouze postavení 6ti základních budov na začátku hry a to platí pro všechny hráče stejně, nikoho nezvýhodňuje. Snad nevadí, že jsem při hodnocení hry opět použil pouze můj zcela subjektivní pohled a tak též zcela subjektivně dodávám, že Caylus mě i po odehrání více než sta partií baví stále víc a víc. Prostě pravé strategické orgie a to já tuze rád 😉
Měl jsem takové štěstí, že do České republiky připutovalo jedinné vydání hry v prosinci 2007 a dostala se do mých rukou….. Pravidla jsem studoval několik hodin a musím přiznat, že to jsou opravdu ta NEJSLOŽITĚJŠÍ pravidla, které jsem kdy četl.
Ještě jsem je sice celé nenastudoval, ale už i hráč, který hraje Cayluse s pravidly na takové úrovni jako já má ze hry fascinující zážitek… Doufám, že mne nadále Caylus v ničem nezklame a budu při jeho hraní mít stále takový skvělý pocit jako dosud………
Hra s obchonickym štýlom ziskavania surovín a so škodlivkou -DRÁB-.
Cielom hry je získat čo najväčší počet bodov, kým sa starosta nedostane na políčko s vyhodnotením veží. Každý hráč má 6 robotníkov, krorých môže pokladať na budovy a tým získať suroviny. Ak svojho robotníka položíte na súperovu budovu, pridáte mu tým 1 bod. Za získané suroviny môžete postaviť budovy (ak ste v predchádzajucom ťahu dali svojho delníka na budovu stavania) drevené, kamenné, obytné a prestižné alebo môžete stavať aj do hradu(chodby, hradby a veže).
Túto hru si zahrám vždy, ak mám čas. Trvá tak asi hodinu a pól.
Táto hra ma veľmi prekvapila, kúpil som si ju a som s ňou spokojný. Hra sa trocha podobá podľa fáz v Portoriku, ale vo viacerych veciach je odlišná. Na začiatku ste len úbohý staviteľ. V Cayluse si musíte zadovážiť príjem peňazí, ale aj surovín (drevo, jedlo, kameň, plátno, zlato), no a to najcennejšie body. Máte šesť delníkov, ktorých, keď ich chcete zamestnať musíte im zaplatiť. Keď chcete stavať budovy musíte mať zaplateného staviteľa (tesára, kameníka, architekta), zaplatiť dané suroviny a budova je vaša, síce ešte dostanete body za budovu, najviac bodov za budovu je za katedrálu(25). Taktiež môžete získať kráľovskú priazeň, čo vám umožní také plus v hre (ako napríklad v Osadníkov akčné karty, proste niečo naviac). Taktiež musíte stavať kráľovský hrad ktorý vám umožnuje získať ďalšie body. Kráľovský hrad sa skladá z troch častí, ktorá je každá inak bodovaná. Veľmi odporučujem hru každému, táto hra je oveľa lepšia než Puerto Rico, možno aj ako Osadníci z Katanu. Super, čiže plný počet bodov.
Caylus je opravdu povedenou deskovou hrou splňující všechny požadavky náročnějších hráčů. Jedná se o strategickou hru, jejímž cílem je získat nejvíce vítězných bodů při budování hradu a postupně se rozrůstající středověké vesnice v podhradí. Body získáváte jednak budováním hradu, jednak samozřejmě výstavbou vesnice. Každá budova může být v jednom kole využita jen jedním z 6 dělníků, které má každý hráč k dispozici a za něž musí platit. Budovy vám potom přináší různé výhody v podobě surovin, peněz, možnosti stavět lepší budovy atd. Důležitou roli ve hře hraje král, jenž vám dává svou přízeň za výstavbu hradu – tedy za každou trojici surovin, kterou mu odevzdáte. Hra je výborně vyvážená, zejména mě potěšila funkce dvou postav – rychtáře a drába. Rychtář určuje rychlost hry a dráb může některé budovy na jedno kolo vyřadit ze hry. Hru jsem hrál i na serveru BrettspielWelt, kde je možné ji dohrát i za hodinu….
Caylus patří mezi náročnější deskové hry. Díky své komplexnosti s minimem náhody však zaznamenal v oblíbenosti mezi hráči přímo raketový nástup a už se pevně zabydlel mezi nejlepšími deskovými hrami. Rozhodně by neměl uniknout vaší pozornosti, neboť splňuje požadavky nejnáročnějších hráčů, oslovit ale může i ty příležitostné. Zařadit ji můžeme mezi obchodně-budovatelské strategie. Líbit se tedy bude těm, kdo si rádi zahrají například Puerto Rico.
Každý hráč má k dispozici šest dělníků, které posílá na stavbu hradu i podhradí. S jejich pomocí získává suroviny, staví nové budovy, buduje hrad či realizuje další akce. Bez peněz a surovin nedá žádný stavitel ani ránu, musí s nimi tedy dobře hospodařit. Každému dělníkovi, kterého posílá do práce, musí zaplatit. Čím je jich méně, tím jsou dražší – pasování ostatních hráčů vám umístění vašeho dělníka prodraží. Pracovat mohou na vašich budovách, ale i soupeřů – za to majitel budovy získává bod prestiže navíc.
Celou recenzi si můžete přečíst na webu o deskových hrách Frodovy deskové hry.
Zatím jsem hrál Cayluse jen ve dvou a strategie ve 2 hráčích je odlišná od hraní ve více lidech možná ještě více než hraní Puerto Rica jen ve 3 nebo ve více hráčích.
Na hře oceňuji právě to, že se dá původní desková hra hrát i ve dvou lidech a není třeba karetní varianta jako u Katanu nebo Puerto Rica (=San Juan).
Hra je super, jen z počátku trochu složitá a návod (originál) by mohl být podrobnější respektive explicitně zakázat některé kličky, ale to je spíš problém distributora v ČR, že jsme tak „“vynalézavý““ národ.
Hraní Čest!
Caylus se v mnohém podobá Puerto Ricu, v něčem jiném je naopak odlišný. Také zde získáváte suroviny, stavíte budovy a snažíte se maximalizovat hlavně vítězné body. Nejsou zde postavy jako stavitel, starosta apod., zato stavba budov probíhá na společném plánu. Budovy, které jste postavili, mohou používat i vaši protihráči. Velmi důležité je tedy pořadí hry v jednotlivých kolech. O toto pořadí se svádí urputný boj. Podobně probíhá bitva o pohyb figurek drába a rychtáře, kteří určují rychlost vývoje jednotlivých fází hry a to, které budovy se nemohou v určitých kolech použít. Všichni hráči navíc pomáhají se stavbou hradu králi. Ten vás za to zahrne královskou přízní, pomocí které opět získáváte suroviny, peníze, budovy nebo vítězné body. Pokud ovšem odmítnete králi pomoci, stihne vás králův hněv a ztráta bodů. Co je větším doporučením pro tuto hru než fakt, že v žebříčku na BoardGameGeeku je Caylus už na 2-3. místě hned za Puerto Ricem společně s hrou Euphrat a Tigris? Předpovídám strmý vzestup Caylusu i na našem žebříčku. Podle mě je Caylus ještě lepší hrou než Puerto Rico!
Moc, opravdu moc povedená hra! Skvělá zábava po celou dobu hraní. Při třech hračích a dobré znalosti pravidel se dá dohrát i za 1hod~1,5hod. Vše podstatné bylo řečeno již v předchozích recenzích. Rovněž vřele doporučuji online hrani na brettspielwelt.com
Tato hra je určena všem deskovým nadšencům, kteří mají ve sbírce hry jako Puerto Rico, Funkenschlag, Thurn and Taxis atd.. Nudit se rozhodně nebudete!
Při studování krabice mě zaujal český popisek „“strategická hra pro pokročilé““ a protože vlastním „“Puerto Rico““ říkal jsem si – to je něco pro mne.
Portoriko jsem pochopil rychle a hraní bylo skvělé, vlastně moje nejoblíbenější hra co mám. Caylus mi trvalo pochopit asi 2x déle, zato hraní je ještě o něco zajímavější.
Tato hra nabízí podle mne ještě větší strategické možnosti nez Portoriko, protože se tady dá poměrně často mařit záměry spoluhráčů. Hráč si zde při budování města „“naprogramuje““ zisky a další stavbu budov, ale co se nestane když přijde na řadu dráb. Stačí pár dublonů k tomu aby mi zkomplikoval všchno co jsem plánoval, najednou mám poloviční zisky a nemůžu stavět! Pokud jsem byl trochu mazaný a dal dělníka na hrad, dostanu alespoň nejaké body.
S dobou hraní této hry se autoři opravdu netrefili. Hra se hraje o dost déle, což ji činí ještě zajímavější.
Tuto hru mohu vřele doporučit těm co rádi hrají Portoriko, ale chtějí ještě něco více. Caylus jim jejich představy určitě splní.
Další z řady chytlavých budovatelských her. Cílem budování je v tomto případě královský hrad a přilehlé podhradí. Stavbou podhradí získává hráč nové budovy, z těch pak vítězné body – nejprve jednorázově za stavbu příslušné budovy, v průběhu hry potom pokaždé, když tuto budovu použije soupeř. Jinou možností, jak získat body, je stavba hradu. Ta opět přináší přímé body a kromě toho získává hráč královskou přízeň ve formě dalších výhod.
Hra je po designové stránce velmi pěkně zpracována, snad jediná výtka zde se týká tabulky přízní, která je poměrně malá a při větším množství hráčů se na ní s žetony dost špatně manipuluje. Hratelnost je výborná jak ve dvou tak i v pěti hráčích, jen doba hraní udávaná na krabici se mi po cca 6 odehraných hrách jeví jako podhodnocená – zatím, a to ani ve dvou hráčích, se nám nepovedlo hru dohrát dříve jak po třech hodinách.
Nadšených recenzí je tady až až, ale já naopak budu trošku kritický a dovolím si krapet popíchnout. Jem vášnivým hráčem stolních her, ale pro mne má tahle hra hned několik záporů:
– role drába (pravidla umožnují domlouvat se na jeho pohybu!?)
– ze hry mám pocit přesycenosti a překombinovanosti různými herními principy a pravidly
– pravidla jsou opravdu náročná a jejich nastudování pro jedince, který si hru nemá nejdříve kde zahrát, může být kamenem úrazu (sám jsem se o jejich nastudování pokoušel několikrát, vždy jsem to vzdal, až jsem nakonec zvolil variantu „“učení se hrou““)
– je časově náročná. I s vysvětlováním pravidel zabere klidně 4 hod.! Když už hru umíte, tak se ten čas zkrátí, ale počítejte ve více hráčích min. se 2 hod.
– je jen pro úzký okruh hráčů-fanatiky stolních her. Rozhodně nedoporučuji začátečníkům nebo jako „“rodinnou hru““. Jsou hry s daleko jednoduššími pravidly a přitom stejnými strategickými a taktickými možnostmi, které pokrývají daleko širší spektrum hráčů.
Tuto hru máme v našem klubu her a světe div se, raději sáhneme po jiných lahůdkách, když se rozhodujeme co hrát. I to je pro mne určitý signál, že asi nebude všechno super.
Většina deskových her je pro 3-5 hráčů nebo 3-4. Tato hra je uvedena výrobcem jako hra pro 2-5 hráčů. Musím konstatovat, že tak výbornou deskovou hru pro dva hráče jsem snad ještě nehrál. Možná, že při hře 5-ti hráčů, bude již hra trochu nepřehledná, nevím možná se pletu, ale v tomto počtu jsem ji nehrál. A o čem to celé je? Taktické záměry, poškodit soupeře, získat zisk, ale hlavně stavět hrad a získávat body. Pokud odmítnete stavět hrad, nebudou body, ale přijde i hněv vladaře, budou vám dokonce odečteny již získané body. Herní plátno je nádherně provedené. Je pravda, že pravidla jsou dosti složitá. Já jsem pravidla musel pořádně nastudovat, abych potom mohl dělat na rodinu moudrého… Ovšem po seznámení s pravidly a podrobné prohlídce hracího plánu, zjistíte, že autoři dokázali na hrací plátno geniálně vtěsnat pravidla v grafické úpravě a potom si říkáte, vždyť je to tak jasné a jednoduché … Pokud si chcete hru prozkoušet, potom doporučuji německý hrací portál. Tam hru najdete a možná vám až vyrazí dech, jak přesně je hra provedena i v počítačové úpravě. Ze začátku budete drtivě prohrávat, ale později to bude už jen lepší. Závěr je ten, že pokud jste dva a chcete hrát nějakou deskovou hru a karty už vás netěší – není co řešit. Je zde Caylus.