Originální název:
Schildkrötenrennen
Rok vydání:
2004
Počet hráčů:
2 až 5
Věk:
Hra je určena hlavně pro děti. Mohou jí hrát ale také dospělí mezi sebou a přitom se dobře pobavit.
Doba hraní:
Krátká hra do 20 minut
Doporučení rodiny:
Určitě vyzkoušejte, neměla by uniknout vaší pozornosti.
Doporučení hráče:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.
Želvy mají málokdy naspěch – ale někdy mají také ony důvod ke spěchu, např. proto, aby se co nejrychleji dostaly k zelenému šťavnatému salátu na druhém konci louky. A protože nejsou obzvlášť vytrvalé, pokoušejí se často vylézt na záda jiné želvy, aby se nechaly trochu poponést. Ve spěchu a shonu se často stává, že nějaká želva běží špatným směrem, ale nakonec se přece jen první želva dostane do záhonu se salátem a začne si s požitkem pomlaskávat.
| Míra náhody | |
|---|---|
| Počet hráčů | |
| Věk hráčů | |
| Doba hraní | |
| Počeštění | |
| Rok vydání | |
| Míra interakce | |
| Míra složitosti | |
| Míra humoru | |
| Doporučení rodiny | |
| Doporučení hráče | |
| Výrobci | |
| Autoři |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
hráme so 6 kartičkami (v návode je 5) a blafujeme o 106!
Pěkně vymyšlená závodní hra pro děti. Kdy není až tak důležité hrát za svou tajnou želvu, jako spíše nechat si ostatní myslet, že za tuhle želvu nehrajete. Zpracování pěkné. Hra je v malé krabičce, což považuji za plus. Libí se mi ten element odhadování a blafování a to na takové úrovni, že to pochopí i děti. Hrál jsem s dětmi z prvního stupně a hra se líbila.a
pro malinké děti skvělá hra, soutěží, předhánějí se. Větší děti už dají přednost jiným deskovkám.
Mezi dětskými hrami čtyři hvězdy, ale v celkovém žebříčku musí samozřejmě dolů. Velice hezká hra s jednoduchými pravidly, kterou si klidně zahrají i starší hráči.
Vtipná, povedená a velmi jednoduchá hra pro malé děti. Hezky zpracovaná. Dobře zapojený prvek šmelení. Ale pozor, hra je opravdu pro velmi malé děti (4-6 let).
Jednoduchá závodní hra – s malýma dětma super, dá se i s dospělýma díky záškodnickému prvku.
Slovo úvodem
Když se mi dostala do rukou tato hra od známého Reniera Knizie, přistupoval jsem ke hře tak nějak opovrženě. I když mi bylo jasné, že hra je určena především pro nejmenší děti, přece jen jsem si nedovedl jakožto „dospělák“ představit nějakou zábavu u hry pro „mrňata“.
O čem jsou pravidla a jaký je herní materiál
Hra má velmi jednoduchá a hezky graficky ztvárněná pravidla doplněná i o barevné fotografie , přehledný a nijak složitý hrací plán, želvičky jsou hezky ze dřeva, což vnímám jako velké plus, za to kartičky jsou poněkud náchylnější na nějaké to nešetrné zacházení v rukou malých dětí. Na druhé straně je vidět, že se autor zabýval otázkou malých dětských ručiček a velikost karet tomu odpovídá. Hru do češtiny lokalizoval Corfix, kdy se jedná hlavně o přeložená pravidla a text na krabici.
Způsob a popis hry
I když se může zdát někomu dle názvu hry, že závodí každý hráč se svojí želvou, není tomu úplně tak. Hra může mít nečekané zvraty a to díky systému, že každý z hráčů nemusí vždy táhnout jen svojí želvou, ale také se soupeřovou, ovšem během svého tahu smí táhnout jen jednou želvou, kterou si sám vybere. To záleží na počtu karet v ruce, neboť má hráč k dispozici různé druhy karet určující pohyb. Také hráči navzájem neví která želvička patří soupeři, neboť si každý hráč hned na začátku vylosuje jakou barvu bude mít jeho želvička a tuto kartu skryje, tak aby ji ostatní neviděli. Každý hráč může v ruce držet maximálně 5 karet a dobírá se po 1 kartě, kdy lze vybírat kterou kartu zrovna použiju.
Konec hry a určení vítěze
S želvami lze podle karet pohybovat jak dopředu, tak i do zadu a jak jsem psal, záleží to i na konkrétním druhu karty, kterou má hráč k dispozici. Při stanovené taktiky také hodně záleží na tom, která želva je úplně dole, neboť při rovnosti (tedy doputují-li do cíle dvě či více želv najednou), vyhrává ta, která je první v cíli a přitom je úplně dole. Podle pravidel nese ty ostatní na svých zádech a pro větší námahu je po právu vítězem právě nejspodnější želvička.
Celkový dojem z hraní
Co mne na hře příjemně překvapilo je to, že hra má v sobě „“záškodnický prvek““, což nám je „jaksi vlastní“ a kdo by netoužil tak trochu soupeře poškádlit nebo mu jeho pohyb k cíli znepříjemnit. Proto se u této hry se dokážou pobavit i dospělí, kteří se někdy chovají jak „malé děti“, hra přitom dobře odsýpá.
O jaký typ hry se vlastně jedná?
Hru bych zařadil mezi jednoduché oddechovky a zcela jistě je to typ závodní hry – tedy kdo bude dřív v cíli, vítězí. Ale dostat se jako první k cíli není vůbec jednoduché a tak hra rozhodně jen tak brzy neskončí. Jde hlavně o taktiku, kterou doprovází náhoda v podobě dobraných karet. Hra je vcelku rychle odehraná a i při maximálním počtu hráčů jsme nehráli nikdy více jak 30 minut.
A pro koho je tato hra určena?
Hru každopádně doporučuji tam, kde jsou malé děti. Vhodná je také pro družiny, školky aj. podobné zařízení, kde se ostatní děti můžou zapojit do závodu v podobě fandění a hra má tak jiný náboj a jinou atmosféru. Hra se dá také zahrát na různých párty, večírcích apod.
Chcete-li se pobavit s přáteli s nesložitou, ale za to velmi chytlavou hrou, tak jsou Želví závody to pravé, co hledáte. Želví závody mají jednu skvělou vlastnost, jedná se o hru, kde můžete velmi vesele škodit všem okolo (na oko i sobě) a zároveň je toto vaše škodění zcela anonymní, neboť nikdo neví kdo má jakou barvičku želvy. Ačkoliv herní plán je poměrně malý a pravidla jsou velmi jednoduchá, lze při jejím hraní vymyslet velké množství strategií. Samotná délka jedné hry je velmi neurčitá, lze dohrád během tří minut, ale můžete se svými želvičkami zápolit klidně dvacet minut. Velmi se mi líbí možnost blufování. Hledá-li někdo veselou hru, která neomrzí po pár partiích, kterou bude moci stejně dobře hrát s dětmi i dospělými, jsou Želví závody správná volba!!
PS: vhodné i pro vegetariány 🙂
Želvy mají málokdy naspěch – ale někdy mají také ony důvod ke spěchu, např. proto, aby se co nejrychleji dostaly k zelenému šťavnatému salátu na druhém konci louky. A protože nejsou obzvlášť vytrvalé, pokoušejí se často vylézt na záda jiné želvy, aby se nechaly trochu poponést. Ve spěchu a shonu se často stává, že nějaká želva běží špatným směrem, ale nakonec se přece jen první želva dostane do záhonu se salátem a začne si s požitkem pomlaskávat.
Želví závody jsou jednoduchou závodní hrou i pro malé hráče. Ve hře se hráči stávají majiteli želviček, kterým pomáhají na cestě k salátu. Kdo bude u salátu první pochutná si na něm jako první a může si tedy vybrat ta nejlepší sousta.
Na hře je zajímavé to, že hráči si na začátku vyberou skrytě kartičku na níž mají znázorněnu barvu jejich želvičky. Nikomu však neříkají, která želvička je jejich. Celou hru tak nikdo nemusí vědět, která želvička je zrovna ta vaše. Navíc se hraje se všemi želvičkami i když nehrají všichni hráči, takže ne každá želvička má svého majitele. Kromě kartičky s barvou želvičky dostanou hráči také karty, které jim umožňují želvičkami pohybovat.
Hráč, když je na řadě, vyloží jedno ze svých karet, odehraje pohyb, který je na kartě znázorněn, což může být pohyb o jedno nebo dvě pole dopředu k salátu nebo naopak zpět. Na kartě je znázorněno nejen kam máte s želvou posunout, ale hlavně také s jakou želvou.
Pokud máte nějakou želvu posunout na pole, na kterém už nějaká želvička stojí, položíte ji na ni. V dalších kolech, když se želvička má posunout, ať už dopředu nebo dozadu, pohybují se s ní také všechny želvičky ležící na ní. Tímto způsobem je tedy možné posouvat více želvičkami naráz.
Vítězem hry je samozřejmě ten, jehož želvička se jako první dostane k vysněnému salátu. Pokud by želvička, která se dostala k salátu jako první, nepatřila žádnému hráči, vyhrává v tu chvíli ten z hráčů, který je k salátu nejblíže.
Hra je vhodná pro chvíle odpočinku s menšími dětmi. Občas po této hře však sáhnout také starší hráči, kteří se chtějí odreagovat, odpočinout si, přestat na chvíli přemýšlet. I tato hra však nabízí nečekaně mnoho nejrůznějších taktik. Vzhledem k tomu, že nikdo neví, která želvička je vaše můžete v průběhu hry blafovat a pohybovat s jinými želvičkami, nebo se můžete rozhodnout k riskantnímu odhalení pokud poběžíte svojí želvičkou příliš dopředu, ale veškeré vaše snahy ovlivňují karty, které si v průběhu hry doplňujete. I přes to se jedná především o hru pro menší děti, která rozhodně nepatří k žádným propadákům. Spíše naopak.
Skvela hra pro deti i dospele. K nam domu byla zakoupena pro dospele hrace a ihned se ujala i mezi kamarady. Pravidla jsou velmi jednoducha [pochopi je jak deti tak kamaradi v peti minutach]a muze se zacit. Cilem hry je dorazit s vlastni zelvou k salatu driv nez souperi. Samozrejme, ze souperi se snazi o totez a neustale vas posouvaji dal od vaseho cile coz samozrejme s radosti delate i vy jim. Pro deti je hra jednoducha takze nemaji problem pochopit pravidla a hrat. Pro dospele je to jednoducha, ale strategicka hra kdy vylozit ty spravne karty, aby vas souperi neposunuli dozadu o tolik, ze nedosahnete na salat. A cim vic hracu tim vic se jim to dari. Jednoduchost, pekny design a zabavnost cini tuto hru vhodnou jak pro deti tak pro dospele a doporucim vsem, kdyz budou mit moznost, aby si ji rozhodne alespon vyzkouseli.