Hrajeme.cz

Agricola

Originální název:
Agricola
Rok vydání:
2007
Počet hráčů:
1 až 5
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 12 let.
Doba hraní:
Dlouhotrvající hra – 60 až 120 minut

Katalogové číslo: 12400 Kategorie: Štítky: , ,

Popis

„Agricola“ je latinský výraz pro farmáře. Malé hospodářství – dřevěná chýše se dvěma místnostmi a dva lidé, kteří v této chýši žijí. To je základ této hry, která vás přenese do těžké doby 17. Století, kdy si lidé na farmách museli sami zaopatřit své živobytí. Čeká vás pěstování zemědělských plodin, chov zvířat, různé profese – prostě spousta věcí, které se na takové farmě mohly odehrávat. A to vše na pozadí originálních a téměř dokonale vyvážených herních mechanismů.

Rozšíření hry Agricola:

Další informace

Počet hráčů

Věk hráčů

Doba hraní

Počeštění

Rok vydání

Míra náhody

Míra interakce

Míra složitosti

Míra humoru

Doporučení rodiny

Doporučení hráče

Výrobci

,

Autoři

Hra/Rozšíření

Pravidla:

Odkazy:

Pomůcky:

480 komentářů: “Agricola”

  1. Excelenetni hra, mam nahrano uz mozna nekolik desitek partii a neni ohrana. Vzdy zalezi na skupine lidi, se kterymi se hraje, byt si primo neskodime, tak je potreba zvazovat nejlepsi tahy souperu a hrat kolem nich.
    Krasne je mit na konci peknou farmicku, idealne vse obsazene.
    Hravame vetsinou v peti lidech, cca 3 hod.

  2. parádní strategicko-taktická hra se snad ještě krásnější atmosférou. pro hráče určitě povinnost aspoň několikrát zahrát, pro nehráče překvapivě zajímavá možnost vstupu do světa náročnějších her (sám bych to neřekl, ale mám několik známých, kteří se stali hráči právě přes Agricolu)

  3. Asi moje nejoblíbenější eurohra. Agricola je klenotem, který ale rozděluje hráčskou komunitu na zastánce této hry a lidi, kteří ji přímo nesnáší. Stále platí, že se jedná o velice kvalitní hru. Na hře mě baví hlavně ten neustálý nedostatek surovin, akcí a mozkových buněk k dokonalé optimalizaci. Hra trestá špatné hraní až nemilosrdně a nováčci s ní mohou mít velký problém. Na druhou stranu se ke konci podíváte na desku a uvidíte tu vaší krásnou farmičku a pravděpodobně si řekněte, příště budu hrát na kravičky. zeleninu, nebo něco úplně jiného. Karty rozšíření vám umožní zkoušet každou hru něco jiného. A to že nevyhrajete, přeci vůbec nevadí, se svojí prací budete spokojeni.

  4. Naprosto vynikající hra, která po mnoha letech sesadila na žebříčku BGG dříve neporazitelnou jedničku Puerto Rico. Velice příjemný mechanismus a hlavně skvělé a silné téma výstavby a zvelebování svého hospodářství podpořené desítkami dobových povolání a předmětů, které hráči usnadní těžký život na statku dělá z téhle, byť lehce náročnější hry, naprostou nutnost každé hráčské sbírky.

  5. Musím říct, že po vydání Caverny jsem na Agricolu trochu zanevřel, i když do té doby to byla pro mě skvělá euro hra. Vždy jsem si ji rád zahrál a to platí i nyní, ale musím říct, že Agricola neodpouští. To je pro mě možná nyní, při srovnání s Cavernou, trochu problém, jelikož v Agricole je tlak na hráče neskutečný. Zdaleka se nedá stihnout vše, co chcete a vlastně nutně potřebujete. To dokáže vyvolat někdy až trochu nepříjemný pocit, což je škoda. Strategie je to ale báječná, proto 4*.

  6. Zatím nejlepší euro hra, co jsem kdy hrál. Je to hra, u které se musí hodně přemýšlet hned, ale zároveň i hodně dopředu a nebýt smutný z toho, když protihráč obsadí něco, co úplně zboří mé plány. To je ale na tom to skvělé. Bohužel je to ale i kámen úrazu této hry. Někteří lidé si jí prostě nezahrají, protože se opravdu musí stále přemýšlet. A to je škoda. Přichází o hodně. Hra mi vždy přijde strašně krátká a málokdy se mi podaří splnit všechno, co bych chtěl. A tak se nezbývá než těšit na další partii. Pokud ale hledáte zjednodušenou verzi Agricoly, sáhněte po Caverně (a pak si budete nadávat, že jste si nevzali plnokrevnou Agricolu 😀 / nebo taky ne).

  7. Moje srdcovka <3

    Pro mě velmi zajímavá hra, ale nezaryté deskovkáře neosloví. Jednoduchý princip, nutno ale přemýšlet dopředu. Já osobně ji mám velmi ráda.
    Díky více možnostem nalosování povolání a nástrojů se stává hodně variabilní 🙂
    Smutné je, že po vydání Caverny tahle hra u mě hodně klesla 🙁

  8. Díky omezenému počtu kol vás hra pořád drží v u určitém stresu, protože se nedá stihnout vše. Pořád musíte přemýšlet co udělat, co se vyplatí a co už ne. Trošku mi vadí právě toto všudepřítomné plánování a počítání, jak to vše nejlépe udělat. Nepovažuji hru za typickou oddychovku, ale spíše za plánovací strategii.

  9. Pecka pro fandy Euro her. Hra je zasazena do příjemného prostředí, kde si budujete co nejkomplexnější farmu, ale zde idylka končí, protože vás čeká neustálý „boj“ o suroviny a dobytek. Žádné kostky, takže prakticky nulový vliv náhody (kromě úvodního nalosování karet profesí) a vše záleží jen na vámi zvolené strategii. Hru jsem hrál ve 2-4 hráčích a nejvíce mě bavila ve 2 hráčích, protože s rostoucím počtem hráčů ubývá možností, které se dají zahrát (respektive možnosti je ve hře přehršel, ale hrajete-li třeba až jako čtvrtý v pořadí, tak vám soupeři zaberou nejvýhodnější tahy). Docela pravidelně seznamuju s Agricolou nové lidi, tak velmi oceňuju možnost výběru ze 2 herních variant – pro první hry je rozhodně vhodnější hrát pouze rodinnou verzi, která je i tak dost komplexní. Ostatně onu rodinnou verzi hraju častěji a i tak mě hra dost baví. Pokud si hru zahrajete, propadnete jí a budete hrát plnou verzi, tak je po čase příjemným osvěžením návrat k rodinné variantě hry, která se hraje svým způsobem úplně jinak.

  10. Agricola je podle mě jedna z nejpřehypovanějších her, které jsou momentálně na trhu. Je to Euro jako vystřižené, nesporně velmi komplexní a propracované, ale občas prostě velmi zdlouhavé a nudné. Grafická stránka hry je v tomto případě dost subjektivní, mě osobně se moc nelíbí, ale tady je to vážně věc preferencí. Komponenty jsou dřevěné a i když svou funkci zastanou dobře…není to ono (opět silně subjektivní názor). Karty by dle mého snesly trochu detailnější ilustrace, ale na druhou stranu je z nich hned jasné, jaký bonus přidávají. Co mě na hře ale vadí nejvíc je její přehnaná orientace na jídlo. Sice nabízí spoustu možností, všechno se ale nakonec smrskne na to, zda své rolníky nakrmíte, nebo ne. Navíc se občas dokáže až neuvěřitelně táhnout. Stěžovat si na nedostatek konfliktu je u Eura hloupost-prostě se připravte že nebudete s ostatními ani tak soupeřit, jako spíš hrát vedle nich. V tuhle chvíli nevidím důvod, proč hrát Agricolu, když existuje téměř totožná, jen prostěš vylepšenější a zábavnější verze – Caverna.

  11. Agricola se dá skvěle hrát ve 2 i více lidech, což moc oceňujeme. První hra je trochu chaotická, ale to je dané hlavně řadou možností, které lze hrát. Kola utíkají rychle a člověk má stále pocit, že nic nestíhá, což je trochu frustrující. Jinak je to pěkná a zábavná hra, ke které se rádi vracíme.

  12. Ve 3 hráčích skvělá hra. Hru hrajeme s rozšiřujícím balíčkem 240 karet, které jsou v zahraničí běžně součástí základní hry – v Čechách je prodáván zvlášť, aby základní hra byla českému hráči cenově dostupnější. Vzhledem k tomu, že právě variabilita karet tvoří duši Agrikoly, vřele doporučuji hrát s tímto „rozšířením“.
    + hra u které se musí přemýšlet – zejména na začátku přijít na nejvhodnější kombinaci karet
    + improvizace – velmi často musíte umět svoji strategii pružně přizpůsobit vývoji hry
    + neskutečná znovuhratelnost – daná obrovským množstvím různých kombinací karet
    + silné téma – vše dává smysl, před očima vám roste malé rodinné hospodářství
    + příjemné emoce – když se vám narodí miminko nebo prasátko
    – nepříjemné emoce – frustrace, že musíte neustále krmit rodinu a nestíháte dělat vše, co byste chtěli
    – těžká hra – pro někoho může být až moc, ale obsahuje i variantu snadnější rodinné verze

  13. Skvěle zpracovaný herní systém. Z toho mála co jsem zatím hrál, tak asi nejlepší.
    + Kombinace karet povolání a vylepšení, dělají z každé partie unikát. Je nutné přizpůsobovat celou strategii těmto kartám.
    + Dřevěné dílky, které umožnují si pěkně stavět svoji farmu. Na konci hry se na ni vždy pěkně kouká.
    + Na konci je vždy pocit, že to šlo udělat ještě lépe. Což je motivace do další hry.

  14. Hra Agricola je pro mě a mé kamarády nejlepší hrou, ke které se rádi vracíme. Když nad tím tak přemýšlím, tak se vlastně vracet nemusíme, protože jsme ji nikdy nepřestali hrát. Vlastníme rozšíření (karty profesí a malých vybavení) a díky tomu je hra ještě lepší. Někdy si říkám, jak to nemám skvěle rozehrané a na tuty budu první a mnohokrát mě překvapí, jak jsem se mýlil. Variantu pro jednoho jsem nezkoušel. Většinou hrajeme ve třech nebo čtyřech, ale shodli jsme se, že v pěti to bylo nejlepší. Jediná nevýhoda na této hře je zdlouhavé chystání a balení hry. ALe jinak můžu vřele doporučit!

  15. To, že sa hry hrajú najlepšie v maximálnom počte hráčov je samozrejmé. Veľkou výhodou tejto hry je ale možnosť zahrať si ju aj sám. Agricola sa dá hrať extrémne súťaživo pre stratégov, ale rovnako zaujme aj oddychových hráčov (ako moja manželka) kedy cieľom nie je len nahrať množstvo bodov, ale zároveň si postaviť svoju farmu na svoj obraz, s veľkým domom a stádami zvieratiek pobehujúcim po pastvinách. Všetko záleží len na spoluhráčoch.
    Množstvo profesií a vybavenia spestruje hru, takže žiadna hra nie je rovnaká.

    Zároveň z hier od U. Rosenberga s podobným štýlom (Le Havre, Caverna) dejovo najkrajšia(subjektívne) takže pre nás voľba č.1

  16. Jak odradit své přátele? Začněte je učit Agricolu. Ona je opravdu jednoduchá až triviální (ve svém principu a díky všudypřítomným popiskům), ale ve své zkušenosti jsem se setkal s málokým, koho zaujme na první pohled – jako mne – a pronikne za hrůzu z množství materiálu.
    Partie jsou si podobné díky (velmi lákavému) koloběhu, ale stačí minimální změna v kombinaci profesí, malého vybavení, počtu hráčů či jen uvažování soupeře nebo pořadí karet v rámci etapy – a všechno se změní. Doporučuji s malými rozšířeními (mám vyzkoušené Č, Ö, Z a poněkud zvláštní X).

  17. Dlouho jsem hledal hru, kterou bych mohl hrát se svou ženou, která se hraní čehokoliv, co má náznak boje brání. Pak jsem s kamarádem zahrál jednoho večera agricolu, která mě tak nadchla, že jsem si ji objednal. Mimo jiné mě lákala i možnost, zahrát si tu hru sám, pokud by ženu nezaujala. To se ovšem nestalo, takže od té doby hrajeme pravidelně 🙂

  18. Velmi atraktivní hra, super prostředí, spousta komponent dovedených skoro k dokonalosti. Pravidla sice vypadají složitě, ale dají se pochopit na první přečtení a případné mouchy vyženou opakované hry. Hra je dobře hratelná i ve dvou hráčích, ale samozřejmě ve více lidech nabízí nové a zajímavější taktické možnosti, při tom však její hrací čas nepatří k nejvyšším. Není nic příjemnějšího než si při nedělním odpoledne vychovat tři ovce, dvě prasátka a jednu kravičku a následně s nimi nasytit svojí stále hladovou a více a více hlav čítající rodinu. Neb i člověk středověku musel zažehnávat svoje základní životní potřeby. 🙂

  19. Agricola je hrou, ktorú si radi vyložíme na stôl kedykoľvek, celá rodinka. Niekto by mohol namietnuť abstraktnosť prevedenia témy stredovekého roľníčenia. Z nadšených reakcií mojich detí, ale aj spokojnosti mňa samotného, však môžem potvrdiť, že hra má (aj vďaka komponentom) svoje osobitné čaro.

  20. Tato velmi populární hra mě velmi zklamala. Prostředí hry na mne působilo atraktivně, ovšem po otevření krabice jsem byla celkem zklamaná nenápaditým zpracováním. Po odehrání několika her se bohužel dostavilo i zklamání ze samotné hry. herní mechanismus je těžkopádný a zdlouhavý. Ve většině počtu hráčů v podstatě ani nelze pořádně hrát. Tedy člověk spíš čeká kam ho hra posune a co na něj zbyde. V podstatě hráč hrát ani nemůže, pouze sleduje kam ho hra táhne a takovýto tip hry mne absolutně nebaví. Jediná varianta, kdy mne hra opravdu bavila, když jsem hrála sama pouze proti hře, pak byl herní systém funkčí. Hru jsem hrála pouze v základní sestavě, bez rozšíření. Věřím, že s rozšířeními bude hra zábavnější a proto si jí ráda někde zkusím zahrát s rozšířeními, ale domu si ji pořizovat nehodlám, protože nejsem zatím přesvědčená o jejích kvalitách.

  21. Ačkoliv se jedná o hru již poměrně vousatou, drží se spolu s rozšířeními na špičkách různých žebříčků. Já jsem měl tu čest hrát základní hru plus pár karetních rozšíření k tomu a musím říct, že se tomu nelze divit. Hra je velmi komplexní a je v ní řada cest, kterými se lze ubírat. Hra rovněž vyvolává neustálý nedostatek akcí který nutí hráče k tomu dělat ne to, co by bylo nejlepší, ale to, co nebude nejhorší.
    Samozřejmě, tato hra není pro každého, naučit se ji hrát dobře chvilku trvá a rozdíl mezi zkušenými hráči a začátečníky je markantní. Závěry o nudnosti a nezáživnosti či naopak dokonalosti je třeba vynášet až po několikerém zahrání.
    Já říkám, že Agricola nudná není, ale na každodenní hraní taky ne, jednou za čas však dokáže udělat radost a prověřit mozkové závity.

  22. Vzpominam si, jak se o tetro hre mluvilo jeste hodne dopredu nez mela vyjit. Bylo to velky hit a dodneska se drzi na spickach zebricku. Je to strategicka hra zasazena do prostredi venkova a je velmi dobre vyvazena jak pro 2, tak pro 5 hracu. Pravidla nejsou slozita, ackovil k vitezstvi potrebujete hodne dopredu planovat. Bajecna je v tom, ze obsahuje opravdu spoustu karet a pri kazde partii dostanete jine karty. Cimz vetsina urci, kterym smerem se mate vydat. Zde neni temer zadny prvek nahody, tak je to plne na vas, jak hru budete hrat. Verim, ze kdo ma rad deskovky tohoto tipu, si tuto hru zamiluje.


  23. Agricola je pro mě zatím jednoznačně nejlepší stolní deskovou hrou jakou jsem hrál. Už v základní verzi nabízí tolik možností a než se vám v ruce během jednotlivých her vystřídají všechny kombinace karet profesí a vybavení, dá to nějakou chvíli. Právě to, že máte v každé hře karty jiné, nutí vás to přemýšlet a taktizovat a pokaždé pak máte jiný zážitek. Nejvíc vás pak uspokojí, když vyhrajete s kartami, o kterých si zpočátku myslíte že to nejde…

    Když začnete hru vysvětlovat úplnému nováčkovi, postupně na vás valí oči víc a víc a v hlavě se mu nejspíš honí, do čeho se to zase namočil. Ale stačí jedna hra, princip je pochopen a pak chce hrát znovu a znovu. Takže rada pro všechny začínající hráče! Nenechte se odradit tím, že ze začátku vůbec nerozumíte pravidlům, zahrajte si jednou a uvidíte sami, že to nakonec není tak složité jak se zdálo! 🙂

    Moc se mi také na hře líbí všechna ta dřevěná zvířátka, ohrádky, žetony atd. a všechny desky herního plánu, díky kterým hned poznáte, že nehrajete „“jen nějaké obyčejné““ Člověče, nezlob se. Je tedy pravda, že když se hra celá rozloží, je pro ní potřeba dost místa, ale to se vždy najde 🙂

    Celkově mohu hru jen a jen doporučit


  24. I když je hra celkem nákladná, určitě stojí za to. Stojí za to pro všechny, kteří mají hodně volného času, velký stůl a chuť pořádně taktizovat a kombinovat. Hodně volného času proto, že i ve dvou hráčích trvá hra i s přípravou tak hodinu a půl a samozřejmě čím víc hráčů, tím delší hra. Velký stůl proto, že rozložená Agricola zabere dost místa a ještě musíte kolem poskládat kartičky, žetonky, atd. A chuť taktizovat a kombinovat je u této hry naprosto nezbytná, bez plánů a taktiky se nikam nedostanete. Agricola není hra, kterou můžete kamkoliv vzít a s kýmkoliv hrát. Její krabice je velká a těžká (protože je celá plná materiálu, jehož množství při prvním otevření může až děsit :). Je ale třeba uznat že materiál je vyroben kvalitně a hezky, nad figurkami zvířat se vždy vyloženě rozplývám). Také je to hra celkem komplikovaná na vysvětlení. Z pravidel se dá hodně pochopit, ale je jich opravdu mnoho a ze začátku pro mě bylo velice obtížné si je zapamatovat a dokázat je používat. (Velkým usnadněním pro mě bylo, když jsem si přečetla diskuzi na těchto stránkách o hře Agricola. Vysvětlily se mi tak různé nejasnosti v pravidlech a kolikrát jsem zjistila, že jsem některé věci pochopila úplně špatně.) No ale když se prokoušete přes tyto těžké začátky, tak musím uznat, že Agricola je hra, která nezná bratra (nebo spíše sestru :). Já osobně jsem lepší taktickou hru ještě neviděla. Můžete v ní dělat tolik věcí: obdělávat pole, mít ohrady se zvířaty, rodit nové potomky… Ale samozřejmě hra má omezený počet kol a vše se stihnout nedá. Právě proto je tak těžká, protože se musíte rozhodnout, co pro vás bude nejlepší, abyste vždy dokázali nakrmit hladovou rodinu a přitom získali co nejvíce bodů. Ale radím vám dobře: Pokud splňujete podmínky, které jsem popisovala na začátku, rozhodně nebudete zklamaní, když si Agricolu pořídíte.


  25. Tak nejprve naše zkušenosti:

    Máme za sebou téměř 50her ve dvou hráčích a více jak 10her ve třech hráčích a pokaždé je hra něčím jiná, ale stále stejně dobře hratelná a napínavá až do posledního kola.

    Cena hry je sice trošku vyšší, ale není se čemu divit, obsahuje totiž spoustu dřevěných žetonků a figurek, ale také spoustu karet, herní plán a bodovací kartičky, takže vyšší cena má na rozdíl od jiných her i své opodstatnění.

    Někdo jako nevýhodu uvádí náročnost pravidel. Ano, těch stránek je docela dost, ale pokud máte to štěstí a máte upravená pravidla jaká jsou i na těchto stránkách, tak bych v tom neviděl problém. Hra se dá naučit poměrně rychle a cca po třech hrách už ji máte v krvi a nedáte jinak, než ji hrát dál a dál..:) Průměrná doba hraní vám pak rapidně klesne. My ji ve dvou hráčích hrajeme cca 40minut. Ale vzhledem k době přípravy všech potřebným komponent pro hru Vám doporučujeme vyhradit si čas minimálně na 2hry, protože doba přípravy + úklidu se může pohybovat i okolo 20minut.. Inu, je tam toho opravdu hodně..:)

    Hra nás nejvíce uchvátila tím, že je pokaždé jiná a to hlavně kvůli tomu, že nejde dopředu stanovit napevno svoji taktiku.
    Ta se totiž odvíjí od počtu hráčů, od měnících se akcí karet kol v jednotlivích etapách hry, od vylosovaných kartiček malých vybavení a profesí, od taktik ostatních hráčů, od toho, kdy který hráč přijde na řadu a co na něj „“zbyde““ za materiál či možnost akce..

    Je toho zkrátka spousta, co vám udělá každou hru úplně jinou a jako další z benefitů této hry jednoznačně vnímáme i to, že hráči nesoutěží mezi sebou jen o vítězství, ale i o to, kolik kdo bude mít bodů v jaké hře, kdo má jaký bodový rekord.. A dále ani tomu, kdo prohrál, nemusí být líto, že prohrál, pokud má spoustu bodů nebo pěkné hospodářství, ve kterém nic nechybí, kraviček má dokonce více než vítěz atd..:)

    Zkrátka za nás dva: Je to super hra, 100% ji všem doporučujeme a už se moc těšíme na Mistrovství ČR v této hře, kde si určitě dosytosti zahrajeme..:)

    V+Š


  26. Mám za sebou odehranou asi první desítku partií této bezesporu skvělé hry. Převážně jsme ji hráli jen ve dvou, ale to na její kvalitě nic nemění 🙂 Okamžitě se mi vryla pod kůži a poslední dobou nechci hrát takřka nic jiného. Zatím mám doma jen základní sadu a už se nemůžu dočkat až vyzkoušim první z mnoha rozšiřujících sad… Hra má úžasnou grafickou podobu, ať už jde o kresby na herním plánu či na kartičkách. Taktéž jsou velice krásně udělané zvířátka 🙂 Ale hlavně mě uchvátila svou strhující atmosférou, která mě pokaždé vtáhne do víru hry a hned mi připadá, že sazení obilí, chování telat a stavba domu jsou naprosto reálné úkoly 🙂 Všem lidem, kteří si chtějí zahrát kvalitní hru ji mohu jen doporučit, takže neseďte u televize a utíkejte do obchodu ji koupit, přinést domů a začít hrát 🙂


  27. Jsme velká rodina a hrajeme rádi a často. Her máme celou skříň, ale Agricola je určitě z toho všeho nejlepší. Snažíme se vyvarovat předchozích chyb, kdy jsme dobré hry zničili přílišným rozšířením, a tak máme jen jedno rozšíření (karty). Je neuvěřitelné, jak je hra pokaždé zcela jiná a pokaždé dramatická. Dokonce i ve dvou hráčích! Nedoporučuji rodinnou (zjednodušenou) variantu bez karet profesí a malých vybavení – to je dobré jen pro začátek. Teprve profese ze hry dělají skutečnou strategii. Přestože i v této hře se dá škodit protihráčům, je to v přijatelné míře a nehrotí to vztahy u stolu a v rodině 🙂
    Pokud jste někdo z Prahy 4 a okolí, nebylo by špatné si někdy zahrát třeba variantu pro 5 hráčů.


  28. Nikdy mě moc společné hry nebavily. Byly zdlouhavé a častokrát i nudné. Jednou jsme si s přítelem řekli, že zkusíme nějakou novou hru. První nás upoutala hra Carcassonne. Měla to být jednoduchá hra a tak jsme si ji koupili. Bavila nás a dokupovali jsme si k ní postupně rozšíření. Ale pak nás napadlo, že zkusit těžší hru nemusí být vůbec na škodu. Hledali jsme na této stránce nějaké zajímavé hry a nakonec nás upoutala hra Agricola. Vypadala zajímavě a přitom složitě. Hned jsme si ji objednali i s rozšířením. Pravidla byla trochu složitější a než jsme na vše došli chvíli to trvalo. Ale poté co jsme přišli na hlavní myšlenku, sbírat suroviny, stavit dům a chovat zvířata, hra nás doslova pohltila. Většinou hru hrajeme ve dvou a moc nás baví. Je to vždy něco jiného a nového. Ačkoliv u toho člověk musí přemýšlet a mít jistou taktiku, přesto si myslím, že na vyplnění volného času je to výborná věc. Je to moderní a do podrobna promyšlená hra. Všem, kdo rádi přemýšlejí a zárověň se baví u hraní společenských her, tuto hru jenom doporučuji. Obsahuje spoustu herního materiálu. Ať už podložní desky pro suroviny nebo pro hráče a jeho pozemek tak i zeleninu, obilí, kámen, dřevo a spolu s rozšířením takové velké množství profesí, které i kdyby jste to hráli každý den v roku bude hra pokaždé jinak a nikdy ne stejně . Nabízí spoustu variací a možností hraní hry. Moje příští hra bude Le Havre. Potom vám dám vědět.


  29. Dostáváte při pohledu na nevyužité pole chuť tam něco zasadit? Když vidíte prázdnou ohradu, máte nutkání přivést do ní několik ovcí? Pak se vám naskytnou dvě řešení. Ty movitější z vás si koupí svůj vlastní statek a ostatní si koupí… taky svůj vlastní statek, ale v menším balení a s názvem Agricola.
    Při otevření krabice se každému rozzáří oči. Za své peníze dostanete nádherně spracovanou hru, kde každý detail potěší. Spousta figurek a propracované karty vás neomrzí snad nikdy. Zpracování všech částí je opravdu dokonalé. O něco horší je to s uložením onoho dokanalého materiálu, které je řešeno pouze nacpáním všeho do plastových pytlíků.
    Prokousání se návodem je také značně obtížné. Je napsán poněkud kostrbatě a některé věci vám možná hned nedocvaknou. Pomůže první zahrání, při kterém to do sebe začne zapadat.
    Hraní samo o sobě je strašně zábavné. Nelze se zde vymlouvat na náhodu, jako u jiných her. Záleží pouze na vás, jakou strategii zvolíte, pro budování své farmy, jak dokážete přečíst taktiku svých soupeřů a jak dokážete zaimprovizovat, když se zrovna něco nepovede.
    Snažil jsem se hru jenom nechválit, ale to jde opravdu velice těžce. Mě osobně úplně dostala.


  30. Agricola se po pár zahráních stala jednou z mých nejoblíbenějších her. Herní materiál je obsáhlý,různorodý a velmi pěkně zpracován.
    Každý hráč si vezme svou hrací desku, která je rozdělena do 20 políček (v tomto případě velmi oceňuji hrací desky s možností umístění získaných surovin). Sám začínáte jako prostý farmář, který má 2 místnosti dřevěného domu a ženu. Hra je rozdělena do 14 kol, přičemž v každém kole je přidána karta s novou možností. Vaším cílem je vybudovat co nejlepší hospodářství. Cest, jak toho dosáhnout, je nepřeberné množství. Můžete pěstovat obilí a zeleninu, chovat zvířata (ovce, prasata, krávy), renovovat svůj dům na jílový nebo až na kamenný, stavět chlévy a ploty nebo rozšiřovat rodinu. K tomu nesmíte zapomenout nakrmit rodinu. Při tom vám budou pomáhat karty profesí, malého či velkého vybavení. Někdy vám ony samy napoví, jakou cestou se vydat, někdy jen pomohou v tom, co jste chtěli stejně provést.
    Hra je velmi strategicky založená a je téměř zbytečné si na začátku hry myslet, že se vám povede vše, co budete chtít, alespoň mě se to nepovedlo asi zatím nikdy. Nejde se totiž zaměřit na všechno současně a ke konci hry budete ještě usilovně přemýšlet, co a jak dál, aby vám to vyšlo.
    K dispozici máte také karty s přehledem, za co všechno se získávají body na konci hry a také přehled toho, jaká bude nabídka karet (nových možností) v jednotlivých etapách. Ty vám samozřejmě slouží k tomu, abyste si připravili vaši strategii. Někdy vám do ni může zasáhnout sám spoluhráč, tím, že vám sebere činnost, kterou jste chtěli provést sami, ale to už je hra a vy musíte kombinovat, přemýšlet, taktizovat, aby jste měli více bodů a tak vyhráli.
    Na závěr mi nezbývá nic než doporučit. Pokud se prokousáte opravdu dlouhým návodem, budete odměněni skvělou hrou, která si vás získá na hodně dlouhý čas.


  31. Recenze pro server Topzine.cz, Hana Vítová

    V krásném zeleném údolí se rozkládala malebná vesnička nesoucí jméno Agricola. Zdejší obyvatelé byli velmi pracovití a příroda se jim za to odměňovala velkou hojností plodin, zvěře i surovin. Během celého roku se mohli farmáři vydat do města na trh a zde si kupovat věci podle potřeby. Za zručným dřevorubcem se chodilo pro surové dřevo, ze kterého se daly vyrábět ploty, z lepšího, opracovaného, si mohli lidé rozšířit své dřevěné chýše nebo postavit dobytku chlév. Hrnčíř měl ve svém sortimentu vypálené jílové cihly, které se staly základem pro lepší dům nebo pro další vybavení jako je třeba pec, díky níž si rodina mohla upéct náramně chutné pochoutky. Na tržišti se také často objevovala zvířata, která si lidé pořizovali jako domácí mazlíčky do domu, nebo jako pracovní zvířata na zelené pastviny a do dřevěných stájí. Potom každé jaro mohli očekávat přírůstky do svých stád.

    Jak plynul rok za rokem a sklizeň za sklizní, mohli si zdejší sedláci pořizovat lepší vybavení domu, dražší suroviny nebo si dokonce zvolit lepší profesi, která jim umožnila větší zisky z jejich majetku. Některé rodiny daly přednost obdělávání políček a následnému pěstování obilí a zeleniny. Nebyla to ale jednoduchá práce. Orali zarostlé louky a snažili se je přeměnit v úrodnou půdu s velkým výnosem. Pokud nezaháleli a zvládli včas sklidit, měli pro sebe dostatek jídla a plné sýpky…

    Pokračování recenze na https://www.topzine.cz/agricola-dokonala-simulace-zemedelstvi/


  32. Hru som zakupil na konci leta minuleho roku (2009) a som s nou nadmieru spokojny. Pocul som o nej od bratranca a aj cez net. Je to hra ktora neni za pol hodinu odohrana a hlavne su tam neni hracie kocky, ktore vedia dakedy dobre dobabrat dojem z hry a to u mna spravilo velmi dobry dojem. Je to hra kde stale treba myslet dopredu a kazdy tah treba dobre zvazit lebo kazda chybicka sa moze vypomstit, hlavne na poslednych kolach je to dost citit. Za najvacsie klady su urcite maly podiel nahody dlzka hry a aj celkove spracovanie ci uz hracich dosak alebo figurok, snad mozno zetony surovin mohli byt troska ine ale podla mna su pohodicke. Moze sa zdat ze karty nahravaju ku stastene ale podla mna je to vyrovnane tym ze cim lepsia karta tym vacsia cena. Co sa tyka robenia naschval – podla mna tuna je to perfektne vymyslene tymi tahmi skratka treba stale uvazovat dopredu a tak zmarit superovi tah – vcera som sa o tom dobre presvedcil
    :-D.
    Za maly minus je mozno priprava hry a mohli spravit v krabici priecinky na material lebo vyberanie zo sackov neni nic moc:-D A co sa tyka planu no ked som ho cital prvy krat mozno troska zmatenia ale po pozornom precitani je tam len malicko nejasnosti, ktore som tuna doriesil:) , co si vsimam daktori sa tu dost pytaju na veci ktore su tam jasne cierne na bielom – treba pozorne citat:) .


  33. Mam doma len Pourto rico a sach. Po nich som si kupil Agricolu aby sme doma mohli hravat aj vo dvojici. Moje postrehy su nasledujuce:

    – sqela hra fakt ze sqela (aj dost tazka)
    – CZ+SK navod na hru velmi nezrozumitelny
    – vynikajuca aj ked hraju dvaja hraci (na rozdiel od varianty s viacerymi hracmi v poslednych kolach ostavaju na niektorych kartach naozaj „“hody““). Vo variante s viacerymi hracmi je to taka „“setriva““ hra – uplne ina taktika.
    – celkom rychlo sa rozklada (v porovnani s pourto ricom) – vsetky drevene „“vecicky““ s jedlom mozu ostat spolu vo velkom sacku a ked hrame ich vysipeme do vrchneho dekla od hry skade si ich postupneme berieme
    – celkom unavne (v porovnani s pourto ricom) je rozdavat po kazdom kole na hraciu dosku jednotlive „“vecicky““
    – malo profesii v zakladnej verzii vo variante dvaja hraci
    – ale vo vseobecnosti velmi dobra hratelnost aj bez rozsirenej verzie
    – kupovane v Brlohu za fer price

    Tak sedlaci do gumakov a chytat vidle…


  34. cafte ludkovia

    no moj nazor je na tuto hru veeeelmy dobry som rad ze som si kupil tuto hru aj ked som pred tym nic take nehral
    takze moje dojmy z hry
    – velmi dobre vyvazena hra
    – velmi ale velmi dobra znuvuhratelnost a s rozsirenim ani nevravym
    – dobra zabava pri hrani
    – proste spica
    ale ma to aj take male minus ale iba bezvyznamne chyba mi tam niejaky zaskodnik zly sused farmar alebo nieco take keby ze sa da spravit niejake taketo rozsirenie tak to by bola uplnaaa pecka
    – navod ci uz v cestine alebo v slovencine je napisany dooost zle a nezrozumitelne a clovek ktory nema skusenosti tak ma co robit a caka ho vela hladania
    – slovensky navod bez obrazkov ukazok chyby aspon co som ja nasie boli tam tri
    – ale su to chybicky ktore neovplivnuju hru
    – nedostupnost Talia Z packu aspon na slovensku

    ale celkovy dojem z hrania a hry je pozitivny a uplne doporucujem aj zacinajucim hracom ked prelusknu navod je to uplne jednoduche a zabavne


  35. Agricola je hra pro všechny deskové stratégy, kteří rádi prověří svoje mozkové buňky. Její uvedení na zahraničním trhu v roce 2007 přineslo okamžitě obrovskou vlnu zájmu a tak se její české podoby dočkali fanoušci již o rok později. Příběh rolnické rodiny konce 17. století vás nenechá ani na chvíli oddechnout a pohltí natolik, že od rozehrané hry prostě nebudete moci odejít. Zpočítku se mi nechtělo tu hru ani koupit, ale po přečtení mnoha stránek recenzí jsem usoudil, že to je ta prevá hra pro mne. Žádné boje s netvory, žádné hrdinské skutky, jen práce, práce a zase práce. V krabici střední velikosti naleznete neskutečné množství herního materiálu. Barevné žetony, kvádříky, chlívečky, zvířátka – to všechno je ze dřeva, které hezky vypadá a je příjemné na dotek. Další herní materiál (herní plány a destičky symbolizující místnosti domů a pole) je vyroben z tvrdého kartonu. V krabici naleznete také herní karty různého druhu, které mají povrchovou úpravu lehké hladké struktury, což zaručuje dobré míchání a hlavně odolnost proti opotřebení. Jestliže jsem v souvislosti s Agricolou napsal práce, práce a zase práce, tak přesně taková hra také je. Na začátku máte k dispozici prázdný herní plán, dvě místnosti dřevěné chýše a dva členy rodiny. V průběhu 14 kol musíte vypracovat své hospodářství na co nejvyšší úroveň a tak zvítězit. Cest, kterými můžete úspěchu dosáhnout, je více. Můžete rozšiřovat a zvelebovat své obydlí až na kamenný dům, rozšiřovat své potomstvo, orat pole, sít, sklízet a péci, chovat domácí zvířata. Kámen úrazu je v tom, že zaměřit se na jednu věc nestačí. Kdo chce uspět, musí rozvíjet své hospodářství rovnoměrně ve všech oblastech.
    Ve hře pomáhají karty profesí a zařízení, které hráčům přináší výhody, jejichž pomocí mohou lépe dosáhnout vytčeného cíle. K ruce jsou suroviny, kterými se platí, staví, renovuje a akce, které lze v každém kole provádět. S novými koly přibývá akcí (pořízení zvířat, pečení chleba, stavba plotů atd.), čím víc máte členů rodiny, tím více akcí můžete provést. Jenže je tu další „ale“. Každého člena své rodiny musíte být schopni nakrmit. Kola jsou tu a tam přerušena fázemi sklizně, ve kterých přijde na řadu také krmení rodiny. Za každého člena rodiny, pro kterého nemáte jídlo, získáváte záporné body v podobě karet žebráka. S blížícím se koncem hry kol mezi fázemi ubývá, a je tak stále těžší věnovat se rozvoji hospodářství i péči o rodinné příslušníky. Po posledním kole a závěrečném krmení dochází k sečtení bodů a vyhodnocení hry.
    Kromě standardní hry můžete hrát zjednodušenou rodinnou verzi (méně složitá, vhodnější i pro mladší). Pro různé počty hráčů se používají jiné karty, hra je tak pokaždé jiná a přesto dokonale vyvážená. A bonbónek na konec: hra má i variantu pro jednoho hráče. Cílem je postupné nahrání předepsaného počtu bodů v průběhu osmi her, kdy se musíte neustále zlepšovat. Každou hru začínáte s větším počtem profesí, které vám práci.

    Tato hra má několik pro a proti ale zápory se nehledají lehce.
    Klady: 1, hra jednoho hráče
    2, každý se hned vžije do role kterou má
    3, mnoho možností (1-5 hráčů, zjednodušená rodiná verze…)

    Zápory: 1, složitá pravidla
    2, nevhodné pro hráče začátečníky


  36. Pri otvorení krabice na vás čaká ohromné množstvo materiálu:
    -9 herných plánov typu plánov v Portoriku
    -120 kariet (profesie, malé a veľké vybavenie, karty žobrania, karty kôl, karty akcií a prehľadové karty)
    -cca. 300 drevených herných komponentov(modely zvierat, chlievy, členovia rodiny, ploty, žetóny ílu, dreva, kameňa, tŕstia, zeleniny a obilia)
    -ďalší materiál (kartičky drevených resp. tehlových izieb, kartičky zoraných polí a kamenných domov, žetóny jedla, žetóny hosť/nárok, žetóny násobenia a blok s tabuľkami na zapisovanie skóre)

    Dejovo sa hrá odohráva v 17. storočí, keď ľudstvo konečne prekonalo morové epidémie. Nastáva čas, keď sa tvár civilizovaného sveta postupne obnovuje. Ľudia postupne renovujú svoje obydlia, chovajú hospodárske zvieratá, obrábajú polia.

    Hrá sa skladá zo 14 kôl, pričom na konci niektorých prebehne žatva (celkovo je počas celej hry 6 žatiev). Hráči počas týchto 14 kôl posielajú svojich členov rodiny za prácou(každý člen rodiny vykoná v každom kole jednu akciu). Na začiatku hry má každý hráč 2 členov, s pribúdajúcimi kolami môže svoju rodiny rozšíriť až na 5 členov, čo mu umožní vykonať v jednom kole viac akcií.

    Jednotlivé akcie umožňujú hráčom:
    -získať potravu pre svoju rodinu
    -získať suroviny(íl, drevo, tŕstie, kameň)
    -získať obilie alebo zeleninu
    -rozšíriť svoje obydlie
    -zrenovovať svoje obydlie( z dreveného na tehlové resp. z tehlového na kamenné)
    -postaviť chliev
    -postaviť pastviny
    -zorať polia
    -zasadiť na poliach
    -vytvoriť potomstvo(nových členov rodiny)
    -oplotiť svoje pastviny alebo chlievy
    -získať hospodárske zvieratá(kravy, divoké prasce, ovce)
    -zahrať kartu(profesia, malé a veľké vybavenie)

    Počas žatvy hráči získajú úrodu zo svojich polí, získajú mláďatá a musia nakŕmiť svoju rodinu.

    Mechanizmus hry veľmi pripomína Portoriko(vyberanie akcií, nevyužité akcie sa stávajú do ďalšieho kola atraktívnejšími vďaka tomu, že sa na akcie pridávajú každým kolo nové a nové suroviny). Preto ak sú na jednej karte akcie 3 ovce a v tomto kole si túto akciu nevyberie žiadny z hráčov v budúcom kole tam budú 4 ovce atď. Akurát v Portoriku je akcií 7 a v Agricole cca. 20.

    Hráč počas hry musí neustále zvažovať ,čo a kedy urobiť. Napr.:
    a) Každý nový člen rodiny umožni vykonať o jednu akciu navyše, avšak za každého člena musím pri žatve zaplatiť o 2 jedlá viac. (ak hráč nemá dosť jedla, dostáva za každé jedlo, ktoré mu chýba kartu žobráka, ktorá znamená na konci hry 3 mínusové body).
    b) Obilie je možné premeniť na jedlo(upiecť z neho chlieb) alebo ho zasiať na pole.
    c) Mnoho ďalších

    Hru môže hrať 1-5 hráčov. Pri hre jedného hráča ide o to, že sa hráč snaží nahrať, čo najviac bodov(hrať lepšie, zlepšovať sa). Ide o akýsi trénink. Hra sa stáva zaujímavejšou pri väčšom počte hráčov(čím viac hráčov, tým je viac komfliktnejšia, lebo vám môže niekto skôr zobrať akciu, ktorú ste chceli zahrať).

    Kladné stránky hry:
    a) cena (skvelá hra, ktorá obsahuje mnoho herného materiálu)
    b) atmosféra hry
    c) vysoký rozptyl 1-5 hráčov
    d) nespočetné množstvo ciest k víťazstvu(najviac zo všetkých hier, ktoré som hral)
    e) hrateľnosť(aj keď prehráte nemrzí vás to toľko)
    f) nádherná grafika hry
    g) úžasná komplexnosť hry
    h) hra je pre veľkú skupinu hráčov
    i) herný čas(cca 1 hod)
    j) rodinná varianta hry(zjednodušená verzia, pri ktorej sa ľahšie oboznámite s pravidlami a trvá navyše kratšie)
    k) hráč prakticky stále hrá(nemusí čakať 5 min na svoj ďalší ťah)
    l) blok na zapisovanie skóre(praktické, môžete si jednoducho pozrieť v zlomku sekundy vaše predošlé výsledky, a tak vidieť vaše zlepšenie)

    Slabšie stránky hry:
    a) nízka komfliktnosť(súperovi môžete mariť jeho zámery len tak, že si vyberiete akciu, ktorú on potreboval)
    b) v krabici chýbajú priečinky na herný materiál(je tam však asi 20 sáčikov)
    c) príprava hry trvá aj 20 min
    d) začínajúci hráč proti skúsenému nemá šancu
    e) hru je možné sa po niekoľkých hrách ´naučiť´
    f) pomerne zložité pravidlá

    Náhoda hrá v hre rolu len pri rozdaní kariet profesií a malého vybavenia hráčom na začiatku hry. Avšak aj keď niekto dostane silnejšie karty ich cena pri zahraní je vyššia a preto si dovolím tvrdiť, že hra je úplne bez náhody. Hra je veľmi vyvážená.

    Ide o skvelú hru, ktorá zaujme aj fajnšmekrov, aj rodiny s deťmi, aj manželské páry. Agricola patrí bezpochyby medzi najlepšie hry. Je veľmi zábavná pri akomkoľvek počte hráčov a nikto sa pri nej až do konca nenudí, lebo aj keď jasne prehrávate máte dobrý pocit, že sa pred vami niečo pekné buduje a navyše každou hrou sa spravidla vaše skóre zlepšuje.

    Hra je oveľa lepšia ako trebárs Vysoké napätie. Ak máte radi Portoriko táto hra je pre vás jasnou voľbou. Pre mňa je spolu s Tikalom a Eufratom hrou, ktorú si zahrám najradšej.


  37. Staňte se italskými vidláky z období po třicetileté válce – je čas ze zplundrovaných farem a chýší vybudovat prosperující hospodářství, které uživí vás i vaši rodinu.

    Ano – v Agrikole hrajete farmářskou rodinku, neovládáte národ, kmen či civilizaci, ale začínáte pouze se dvěma človíčky – farmářem a jeho ženou. V tomto osazení můžete farmu rozšířit a pořídit si další potomky a nakonec to dotáhnete třeba až na pětičlennou vidláckou famílii. Ale do té doby vás čeká několik sklizní.

    Agricola je skoro vynikající hra, celou si můžete přečíst na adrese https://blog.jakubmaly.cz/deskove-hry/agricola.aspx.


  38. S recenzí na hru Agricola jsem poměrně dlouho čekal, nechtěl jsem psát hodnocení hned po prvních několika partiích a udělal jsem dobře. Když jsem prvně vybalil bohatý obsah krabice a pochopil základní principy, připadal jsem si v prvních hrách poněkud „“nešikovný““, neboť jsem dosahoval poměrně nízkých počtů bodů. Po měsíci se už ve hře orientuji dobře a hra mě ohromně chytla. Hrajeme ji ve dvou a domnívám se, že Agricola je jednou z her, kde menší počet hráčů není vůbec na škodu. Hra totiž lépe ubíhá a za večer se dá stihnout i více partií. Hra má ohromně propracovaný a komplexní systém, kterým v mých očích překonává dočasné vládce deskových her. Nutí hráče opravdu usilovně přemýšlet, taktizovat a plánovat. Zpočátku hráči začínají s dvěma členy rodiny a prázdnou deskou farmy a trvá zpravidla několik kol, než se začne deska zaplňovat ohradami se zvířaty, políčky s obilím a zeleninou, chlévy a dalšími místnostmi domu. Je důležité co nejdříve rozšířit dům a vzít si nové členy rodiny, každý nový „“človíček““ totiž přidává další tah v každém kole a hráč tak rychleji rozšiřuje farmu. Důležité je také vhodné využití profesí a vybavení, které hráč na začátku dostane. Některé profese dokáží výrazně pomoci se zajištěním jídla, jiné pomůžou s rychlejší stavbou domu a další přidají body v závěrečném hodnocení. Obdobné je to s kartami vybavení. Zpočátku nám největší starost dělalo zajištění jídla pro všechny členy rodiny, v současnosti už hru zvládáme lépe a hlavní starostí je taktika, jak získat co nejhodnotnější farmu. Jako další klad hry vidím skutečnost, že každý hráč (i poražený) má většinou radost z toho, co se mu podaří vybudovat a na rozdíl od jiných her nemusí být tolik zdeptán porážkou. Závěrem chci říci, že stolních her jsem už odehrál opravdu hodně (mimo jiné Osadníky, Portoriko, Dobu kamennou, San Juan, Carcassone, Klany atd.) a řadu z nich mám velmi rád. Agricolu ovšem už po měsíci a cca 25 – 30 odehraných partiích řadím na první místo, je to nejlepší hra, jakou jsem zatím hrál a všem dosud nerozhodnutým ji vřele doporučuji. Doporučuji také k základní hře pořídit nabízené rozšíření, umožní Vám to vybírat z cca 350 – 400 karet profesí a vybavení a nabídne Vám více variability.


  39. Recenzí na tuto hru bylo napsáno požehnaně, alespoň já jsem jich bez přehánění tolik četl v češtině i angličtině, než konečně lokalizovaná verze hry zakotvila minulý čtvrtek na čestném místě naší ludotéky. Zakotvila tam právem, je to prostě výborná hra. Psát o ní další recenzi by bylo stejně zbytečné, jako psát recenzi na láhev výborného vína vypitou ve skvělé společnosti. Protože dokud nezkusíte sami, těžko si představíte jak je skvělá, stejně mi neuvěříte, že je návyková a nepochopíte, že i ve Vašem obýváku může nastat tak skvělá atmosféra.
    Od Uwe Rosenberga u nás doma známe už dvě velmi dobré hry: Mamma Mia a Bohnanza – obě jsou postavené na dobrém nápadu a matematickém modelu převlečeném do stravitelného tématu, prostě jednoduchost a logika. Teď ještě přidejte spoustu strategie a dostanete takovou pecku, jakou je Agricola. Agricolu můžu jednoznačně doporučit ostřílenějším hráčům a potvrzuji, že narozdíl třeba od Pilířů (které při hře ve dvou pokulhávají) nebo od Puerto Rica (které bez úprav pravidel ve dvou nefunguje vůbec), je Agricola vyvážená při jakémkoliv počtu hráčů (tedy, v pěti jsme to zkusit nemohli, ale karty jsem už nastudoval). Líbit se bude těm, kdo si oblíbili Caylus, Sankt Petersburg, Puerto Rico, Pilíře Země, San Juan – s těmito hrami má několik společných prvků, odlišností je ale také spousta, takže o redundanci by bylo smrtelným hříchem mluvit. Unikátní je zejména komplexní systém bodování, ve kterém se hledí na vyváženost a který Vás nutí při každé hře reagovat na aktuální situaci a vývoj partie, čehož důsledkem je opakovatelnost hraní a dokážu si představit tři naprosto odlišné partie sehrané během jediného večera.
    Pravidla jsou také trochu komplexnější, takže první hra ve třech hráčích zabarala tři a čtvrt hodiny. Další partie už se pohybují okolo avizovaných 30-ti minut na jednoho hráče, spíše malinko méně. Kromě času a spoluhráčů budete při hraní potřebovat i hodně prostoru, herního materiálu je opravdu hodně už při rodinné verzi a při „“normální““ verzi ještě o něco víc.

  40. Je Agricola nejlepší hrou všech dob? Tak to je otázka, kterou si hráči po celém světě kladou už několik měsíců. Na loňském veletrhu v Essenu se největším trhákem stala hra od malé, i když rozhoně ne neznámé, firmy Lookout Games, autora Uwe Rosenberga. Tato firma se již dříve zapsala do povědomí hráčů například úvodním vydáním hry Bohnanza (Fazole). Tak skvěle přijatou hru jako je Agricola zatím ale na kontě nemá. Již před Essenem, ale hlavně v průběhu veletrhu se kolem této hry spustila opravdová mánie. A ani po veletrhu se nezastavila. Hra prozatím existuje pouze v německém vydání, ale i přesto se šíří po celém světě. Na http://www.boardgamegeek.com se v žebříčku s relativně malým počtem hodnocením vyšvihla již na osmé místo. Její průměrně hodnocení je srovnatelné se hrami na nejvyšších místech žebříčku a podle něterých názorů existuje možnost, že se dostane až na úplně nejvyšší post…

    Článek se základním představením hry najdete zde.

Napsat komentář