Originální název:
Labyrinthe
Rok vydání:
1986
Počet hráčů:
2 až 4
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 8 let.
Doba hraní:
Středně trvající hra – asi 30 až 70 minut
Úkolem každého hráče je najít v labyrintu nejlepší cestu k jednotlivým obrázkům, které má na svých tajných kartách. ale co to, před chvílí zde byla chodba a nyní je tu zeď. K dosažení jednotlivých obrázků se proto musí stále pomocí volné karty s chodbou přikládat ke krajům hracího plánu a tím jej posouvat. Tvar bludiště se tak neustále mění…
| Míra náhody | |
|---|---|
| Počet hráčů | |
| Věk hráčů | |
| Doba hraní | |
| Počeštění | |
| Rok vydání | |
| Míra interakce | |
| Míra složitosti | |
| Míra humoru | |
| Výrobci | |
| Autoři | |
| Hra/Rozšíření |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Spíše dětská hra.
Jednou jsem hrála, nějak nezaujal
Hodnotím coby hru pro děti pěti hvězdičkami, minimálně proto, že u nás na Klubu deskových her je neskutečně oblíbená. Pomáhají samozřejmě pohádkové obrázky a figurky, ale i v principu je to fajn záležitost, která rozvíjí nějaké prostorové myšlení a schopnost plánovat kroky dopředu. Tedy pokud na to dítě přistoupí, menší občas jen šoupou kartičkami, takže ideální věk je spíš kolem devíti let. Zatím jsem jen párkrát zažila, že by si děti vyloženě promyšleně škodily, spíš mají tendenci jet si svoji trasu a když jim to někdo naruší, tak jen proto, že se mu to hodí ke splnění úkolu.
skvělá hra pro všechny věkové kategorie
Tahle hra šálí vzhledem, protože její obal vypadá dětsky, ale je spíš pro starší. Madší děti mohou hrát, ale často nedokáží vymyslet, jak dosáhnout cíle. Hrál jsem tuhle hru různě, s rodiči, přáteli i dětmi a je to tak, že vysvětlení je velice jednoduché, ale vymýšlení dá docela práci. O co jde?
Je čtvercový labyrint, který má na strídačku pevný řádek, pohyblivý, pevný, pohyblivý, stejně tak i sloupce. Hráči (až 4) začínají v rozích. Mají rozdané kartičky s předměty a k tomu, který mají otočen, se snaží dostat. Jedna kostička labyrintu přebývá, tu musí zvenčí vsunout do labyrintu, čímž posunou celý sloupec nebo řádek a labyrint se změní (chodby vedou jinak). Poté mohou posunout svou figurku tam, kam se chodbami dostanou. Buď se dostali ke svému předmětu, mají za něj bod a otočí si další nebo ne a třeba to dopadne kolo další. Takto se hráči střídají a je to neskutečný mazec, protože každý jde někam jinam a tak různě staví nebo boří cestu těm ostatním. Kdo první najde všechny své předměty, vyhrává.
Labyrint je pěkná hra, co bych vytkl je, že děti se samy moc nechytají (je to pak spíš o tom, že jim rodiče radí, což také není od věci), grafika je taková jednoduchá dětská a pak to posouvání řad a sloupců občas drhne a různě se to rozpadá. Na druhou stranu mě nenapadá, jak to udělat lépe. Za mě Labyrint super.
Hra se zajímavým nápadem, která je primárně určená dětem a tak by se i měla brát. Dospělí se u ní také pobaví, ale nic světaborného to pro ně nebude. Rozhoduje ve své podstatě fakt, kdo má lepší prostorovou představivost a komu více přeje štěstí. Jako hlavní plus vidím téma a chytrý mechanismus posouvání zdí bludiště. Jako mínus… no, prostě je to plytké, jednoduché, nic co by vás uchvátilo. Ale to dětem vadit nebude 😉
Tento labyrint milujeme, děti od 4 let, a kamkoli ho vezmeme, máme s ním úspěch. Pro děti představuje dobrodružství, hledání pokladů, ale hlavně pomáhá rozvíjet představivost a motorické schopnosti. Doporučuji a rozhodně to zvládají i mladší děti, než je doporučeno!
Jedna z mych prvnich her. Hra je velmi trivialni a kdo ma prostorovou predstavivost, tak ma znacnou vyhodu. Hraci ctverce s poklady a cestami labyrintu se naskladaji do rad a sloupcu na hernim planu. A jeden vam zustane volny. Na techto ctvercih jsou cesticky labyrintu. Pomoci zbyleho ctverce posunujete celou radu nebo sloupec a vytvarite tak cestu k pokladu, ktere urcuji nahodne rozdane karty. V podstate trivialni hra. Faktor nahody tvori balicek rozdanych karet pokladu, ktere mate za ukol dosahnout. Je to takova oddychovka, ktera se da hrat s imensimi detmi. Obcas je sranda, kdyz slisite od soupere, ktery bude na tahu – Neee, tys mi to cele posunul 🙂
Výborná hra, jako vychovatelka vřele doporučuji. Hra spíše určená pro starší žáky, já jí hraji s žáky druhého stupně základní školy, ale zapojuji i mladší, pak tedy musím upravit trošku pravidla za jednodušší, ale jde to. Není to ale žádná oddychovka, děti se občas zapotí, než vymyslí nějakou vhodnou cestičku, proto ji využívám jen tehdy, když jsou děti plně koncentrované, rozhodně ne jako relax.
Aby to zvládli začiatočníci a tí, čo neradi robia podrazy ostatním, hru sme hrávali v zjednodušenej podobe tak, že za pokladom mohol ísť hráč bez prerušenia toľko ťahov, koľko potreboval. 7-ročné dieťa sme usmerňovali komentárom „“Tak, teraz sa odveziem dve zastávky električkou““ alebo „“Tu si počkám na električku““. Panáčik postupoval alebo stál počas pohybu iného stĺpca podľa uváženia hráča. Keď sme si neskôr kúpili Labyrinth Duel, bola to pre nás hračka. Hra rozvíja logické myslenie a nemusí pritom byť príliš zložitá a nedostupná deťom do 7 rokov. Dokáže zaujať aj deti, ktoré nemajú výrazný sklon k logickým hrám.
Máme rádi deskové hry a nemáme jich doma zrovna málo. Labyrint jsme dostali zcela náhodou a zaujal nás právě svojí odlišností od ostatních,které máme doma. Zahrát si ji netrvá dlouho, někdy se musí trochu víc přemýšlet, ale někdy za vás práci udělá náhoda. Nejlepší je hru hrát tak ve 2-3 lidech. Většinou ji hrajeme na konci večera když už není nálada a energie hrát složitěší hry ale jak poznamenala moje kamaradka „“pít se u ní moc nedá““ :o))
Verzia, ktorú hrávame, má kartičky veľké len ako bežné pexeso. To ju priamo predurčuje na „“ťahanie v batohu““ a veľmi príjemnú zábavu na večer. Každý hráč má na ruke tri kartičky s chodbami labyrintu a pokladmi. Jeho úlohou je priložiť jednu zo svojich kartičiek tak, aby vznikla neprerušená cesta medzi rovnakými symbolmi pokladov. Hráč potom vyhráva všetky kartičky, na ktorých spojil rovnaké symboly a berie si ich (za predpokladu, že na hracej ploche nezostanú žiadne časti labyrintu spojené len rohmi). Pri troch a viac hráčoch sa tak labyrint mení veľmi dynamicky a ťažko vymyslené prepojenia sú mávnutím čarovného prútika (zákerným súperovým ťahom) nemožné.
Verzia Labyrintu s troma sústrednými kruhmi vyzerá síce zložitejšie, ale jednak to tak nie je a jednak je menej zábavná. Navyše stráca hlavnú výhodu tejto hry – skladnosť a výraznú odlišnosť od iných kartových hier.