Hrajeme.cz
DomůKatalog herZnalostní hraČesko, otázky a odpovědi

Česko, otázky a odpovědi

Originální název:
Česko, otázky a odpovědi
Rok vydání:
2006
Počet hráčů:
2 až 6
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 12 let.
Doba hraní:
Středně trvající hra – asi 30 až 70 minut
Doporučení rodiny:
Určitě vyzkoušejte, neměla by uniknout vaší pozornosti.
Doporučení hráče:
Není známo nebo nedokážeme zařadit.

Katalogové číslo: 12196 Kategorie: Štítek:

Popis

Zábavná hra pro zvídavé Čechy.
Jak dobře vlastně znáte Českou republiku? V této vědomostní hře najdete 2400 zajímavých otázek týkajících se České republiky a jejích obyvatel. Otázky jsou rozděleny do šesti okruhů: historie, kultura, příroda/věda/technika, geografie, sport a různé. Během hry si nejen užijete spoustu zábavy, ale také se o své zemi dozvíte mnoho zajímavých informací. K tomu, abyste ve hře zvítězili, budete kromě znalostí potřebovat i trochu štěstí.

Další informace

Počet hráčů

Věk hráčů

Doba hraní

Počeštění

Rok vydání

Míra interakce

Míra humoru

Doporučení rodiny

Výrobci

,

Hra/Rozšíření

Pravidla:

106 komentářů: “Česko, otázky a odpovědi”

  1. Vědomostní hry nejsou můj oblíbený žánr. Kvůli tomu ale tak nízké hodnocení nedávám. Chápu, co je na tom zajímavého. Ale proč o tom, kam se člověk vypraví, rozhoduje kostka. To je vážně tolik těžké přijít s nějakou zajímavější mechanikou, kdy by více člověk hrál hru a méně hrála hra člověka? Příklad toho, jak může být vědomostní hra zároveň i dobrou moderní „hrou“ je Timeline.

  2. Hry s podtitulem „Otázky a odpovědi“ vždy něčím zaujmou. Česko mám velmi ráda, je to zábavná hra, kterou jsme hráli při večerech s vínem ve 4, na Silvestrovské oslavě v 7 lidech, ale i ve dvou. Pokaždé se člověk dozví něco nového nebo ho naopak překvapí na co všechno si dokáže vzpomenout. 🙂

    Bohužel jsou ale otázky také někdy dosti těžké nebo přímo tipovací. Tam potom člověk využije klasickou víru „v náhodu a štěstí“, kdy si může alespoň vybrat z možností a), b), c).
    Hru určitě doporučuji na jakoukoliv párty i na dlouhé chvíle.

  3. Tto hru jsem hrála s rodiči a bratrovou přítelkyní. Na hře se mi líbí jednoduchý design, nic přeplácaného a pravidla jsou stručná a jasná. Myslím si, že když bych ji potřebovala vysvětlit novému hráči, zabralo by to maximálně 2 minuty. Hra mě bavila, avšak občas mě zarazila obtížnost otázek – některé otázky jsou lehké (na otázky by znalo odpověď snad i dítě), naopak některé otázky jsou natolik těžké, že jsme odpověď snad ani nikdo nikdy neslyšeli. Odstupňování obtížnosti by určitě na škodu nebylo. I přes tohle jsme se všichni bavili a smáli se. Myslím si, že kdyby bylo na výběr z možností (jako je u Zlatého Česka), tak by to už bylo příliš zdlouhavé. Takhle to úplně stačí.

  4. znalostní, zřejmě se někdo inspiroval televizními kvízovkami… proč ne, je jediná svého druhu, kterou jsme koupili, neboť radši hrajeme jiný druh stolních her. Darovala jsem hru jako dárek rodičům, ti ji občas hrají. Já s dětmi vždy, když přijedeme na návštěvu. Dětem 5 a 7 let upravuji otázky a je to fajn, sama se aspoň něco přiučím…

  5. Jedná se o vědomostní hru s plánkem trochu typu Člověče nezlob se. Hru mám rád, protože se v ní můžu dozvědět nové informace, porovnat své znalosti s jinými hráči a navíc se hezky pobavit. Na hře mi však vadí kompozice herního plánu, kdy máte mnohdy problém trefit se na správné políčko, které potřebujete a zbytečně tak musíte volit otázky z oblasti, kterou už máte zodpovězenou, jen proto, že vám kostka nepadla, jak byste potřebovali. V naší herní skupině nám navíc nesedlo téma sport. Nevíme z něho nikdo naprosto nic, proto tuto skupinu často vyřazujeme. Je určena pro příliš specifický okruh lidí.

  6. Hra zrejme vznikla s motivaci zabavnou formou naucit neco o nasi zemi a pritom se jeste pobavit. Pravidla jsou Je tam mnoho karet a otazek, nicmene zjistil jsem, ze spoustu veci nevim a tim me to demotivuje a znevyhodnuje oproti hracum, kteri tuto hru jiz nekolikrat hrali a nektere odpovedi se lze naucit – a o to zrejme jde 🙂 Vychazi spoustu variaci, jak tuto hru rozsirit a popr. se specialozovat na urcitou oblast.

  7. Klasická kvízová hra. Pro ty co si chtějí prověřit znalosti to není špatné, ale hrou se to moc nazývat nedá. Jedná se spíše o soubor otázek, kterých je dostatek a jsou zajímavé, takže v tomhle problém není. Hlavním neduhem je naprosté odfláknutí herních mechanismů a absence jakéhokoli originálního nápadu. Celá hra tak postrádá napětí a spád. Nejhorší na tom je fakt, že stačilo tak málo a nové zábavné herní mechanismy mohli být skutečností. Například možnost přebrat otázku hráči který nebyl schopen odpovědět, za vsazený vlastní žeton… Takto mi přijde, že se „tvůrci“ neobtěžovali vůbec přemýšlet a jen si dělají z „dojných krav“ srandu. Z tohoto hlediska bych nejraději dal jen jednu hvězdu, ale když čtu příručku jak hodnotit, tak musím dát dvě hvězdy, protože občas mě k tomu někdo přemluví. Kromě dvou hráčů, doporučuji v jakémkoli uvedeném počtu.

  8. Krásná kvízová hra, která vám rozšíří poznatky o naší zemi. Mnohdy si člověk, že daný okruh otázek pro něho bude brnkačka, ale přesto se všude najdou otázky, které člověka dokáží potrápit. Někdy člověk otázku ví a prostě si jen nemůže vzpomenout, jindy zase vůbec netuší a odpověď si zkouší pro příště zapamatovat (zda se mu to podaří či ne, to se uvidí při dalších hrách).
    Mechanismus obíhání kolem naší zemičky a možnost házet znovu, pokud poněkolikáté uhodnu stejný okruh je jistě příznivým oživením hry. Stejně tak možnost vybrat si, přes která dvě odvětví člověk půjde k vítěznému středu. Sama za sebe sportu moc neholduji (tedy hlavně otázkami kde který hokejista působil, ač na hokej koukám), tak jsem ráda, že si mohu vybrat jiné, pro mě třeba i přijatelnější okruhy.
    Moc se mi líbí vítězný prvek náhody. Tedy to, že pokud se hráč dostane do středového volného pole, vybírají mu okruh otázek protihráči – ale ještě před přečtením otázek. Může se tak stát, že i když se hráč celou hru „trápil“ na otázce z historie, může paradoxně díky této otázce stát vítězem.
    Ač je zde i prvek náhody, vždy hlavně záleží na vašich vědomostech. Hra tak rozšiřuje celou škálu poznatků. Pokud člověk hraje hru nějak pravidelněji, zapamatuje si mnoho dalších informací. Je to takové malé učení se i pro velké.


  9. Hru jsem dostala k Vánocům a moc jsem od ní neočekávala. Velmi mě překvapilo, že nadchla nejen mě, ale i všechny, se kterými jsem hru hrála. Mozek se při téhle hře zapotí, ale úplně jinak než při strategických hrách. Rádi hrajeme rychlo hru, při které používáme jen kartičky s otázkami a kostku (a budík). Hrajeme na to, kdo odpoví na více otázek za 2 min. Jeden otázky čte a druhý odpovídá, témata vybíráme hodem kostkou, kdy 1 je historie, 2 kultura atd. až různé je 6, když hráč odpoví správně, dostane kartičku.
    Máte-li rádi kvízy, rádi porovnáte vědomosti s ostatními, a když snad něco nevíte, tak se rádi dozvíte správnou odpověď, je to hra pro vás. Také je to výborná hra, pokud si chcete něco zahrát, ale nemáte chuť na strategickou hru. A „rychloverze“ se výborně hraje i ve dvou.
    Plný počet bodů dát ale nemohu, protože hru nelze hrát příliš často, otázky se pak začnou opakovat.


  10. Hra je velmi jednoduchá, je založená na principu kladení otázek týkajících se zemí Koruny české. Otázky jsou ze šesti oborů – historie, kultura, geografie, příroda-věda-technika, sport a různé. Když správně odpovíte, obdržíte kartičku příslušné barvy a až máte všechny, můžete vyrazit do finále.

    Obtížnost otázek je různorodá, jen u sportu mi připadá, že polovina se prostě ptá na skóre či rok nějakého utkání. Ostatní otázky postihují téměř všechny možné obory a věřte, že občas vám ani dobrá školní průprava nebude nic platná, chce to i všeobecný rozhled.

    Hra je rozhodně skvělou zábavou pro rodiny s minimálně dospívajícími dětmi či pro dospělé, kteří krom šachů a karet deskovým hrám příliš neholdují. Hra je rozhodně nevhodná pro děti, jelikož by při ní trpěly obrovským handicapem (a zajisté by je i nudila).

    2400 otázek se zdá být hodně, ale možnost doplnění by rozhodně neškodila. Za 15-20 her v kratším čase (cca půl roku) se nám už některé otázky začaly opakovat. U některých si vzpomenete, že jste je slyšeli (vzdělávací stránka hry se nezapře 🙂 ), ale některé už si prostě pamatujete (a takových přibývá, takže hrajete-li příště s jinými hráči, máte proti nim celkem slušný „“náskok““).

    Pokud si chcete odpočinout od strategií, intrikaření, stavění či dalších her, a nevadí vám, že se i trochu vzděláte (nebo možná ztrapníte neznalostí zřejmých věcí 😉 ), je to hra právě pro vás!


  11. Tato hra je SUPER a moc se mi líbí. Hra je výborná, protože si člověk odhalí své nevědomosti a díky této hře si je může částečně odstranit.

    Pravidla jsou stručná, jasná a logická zároveň.

    Jen při závěrečném „“finálovém tažení““ ke středu by tam mohly být tři otázky místo dvou (4*3=12 to jest z každého oboru by tam byly dvěotázky, teď tam je Sport a Kultura 2x, ostatní pouze 1x)

    Možnost rozšíření hry o další otázky se mi velice líbí a v budoucnu bych ji určitě přivítal. I když současných 2400 otázek mi na pár týdnů, měsíců jistě vydrží.

Napsat komentář