Popis
Budete jedním z vůdců klanů a budete se snažit získat pro svůj klan při osidlování nové země ty nejlepší podmínky. Je ovšem potřeba mít dobré vztahy se svými sousedy, aby jste se dohodli na rozdělení zdrojů, které země poskytuje. Spoluprací můžete také dosáhnout zúrodnění země a lepší výnosy. Protože hlavní vůdce nepřipouští boje, řeší se veškeré spory hlasováním. Musíte proto především posilovat svou pozici (stavět nové vesnice a budovy, či posilovat vliv svého vůdce při hlasování).
k.a.tu.li.nka –
Krásná hra z dílny slavného českého tvůrce her. Stylem bych to přiblížila k Osadníkům z Katanu, ale mnohem propracovanějším a mohem méně náhodným. Sbíráte suroviny (které se objevují v různých typech krajiny s různou pravděpodobností) a za suroviny stavíte. Zde však analogie končí. Na hře se mi líbí způsob rozdělování surovin (buďto právem silnějšího nebo spoluprácí). Vzhledem k relativně malé mapě se protihráči střetávají už od začátku hry, strategií vedoucích k vítězství je dostatek a každý si vybere – jak agresivnější hráči, kteří spoléhají na armádu, tak i pasivnější hráči, kteří „jen“ staví budovy. Dík lišícím se hodnotám na utajených kartách s cíli nikdo neví, které kolo bude poslední, takže to udržuje v průběhu hry určité napětí. Hra pěkně ubíhá, délka v 5 hráčích jsou zhruba 2 hodiny, mapa se skládá z dílků, takže ji lze upravit i pro menší počet hráčů. S verzí pro 2 hráče zkušenost nemám. Pravidel není málo (pro začátečníky to může být složitější), ale rozhodně by to neměla být překážka, protože byste se připravili o skvělý deskoherní zážitek.
+ úsporná velikost, zpracování, zajímavý herní mechanismus (hlasování o suroviny, pohyb jednotek), interakce s ostatními hráči
– nic
hromadalidi –
Desková pecka o které se zas tolik neví. V poměrně malé krabice najdete desky hracího plánu, který se mění podle počtu hráčů, karty surovin, speciální karty, figruky pro jednotlivé hráče a různá počítadla potřebná ke hraní. Nezní to bůhví jak. Skvost však spočívá v absolutně suprovém herním systému, kdy o těžení surovin na daných území rozhoduje hlasování všech, co tam mají hlas. Dochází tak vždycky k velkým taktickým přenicím, kdy musíte i soupeři něco nabídnout, aby měl zájem zahlasovat pro Vás, jinak se nehnete z místa, na druhou stranu, ale zase není dobré souhlasit se vším. Hratelná je hra od 3-5 hráčů a věřtě, že v pěti je to to pravé maso. Protože prostoru ke stavění ubývá a každý hlas se hodí. Kdybychom chtěli hru někam zařadit, tak dle mě patří do kategorie stavitelská-kooperativní a v této kategorii zaujímá na pomyslném žebříčku posty nejvyšší. Bohužel jí, ale nejspíš malá propagace a přeci jen ne zcela vlídné prostředí vikingských jarlů, uvrhlo spíše v zapomění a koluje pouze mezi fanšmekry. Je to, ale škoda.
knezi –
Nawist –
Terw –
mraky –
Jan –
…v žebříčcích podle mého podhodnocený. Jde totiž o raritu. Klasickou deskovou hru s tak velkou mírou interakce mezi hráči, ve smyslu rozvíjení vzájemné důvěry nebo eskalace nepřátelství – a všech odstínů mezi tím – jsem dosud nehrál.
Dokonce je jistý prostor pro ušlechtilé vlastnosti – rytířskost, velkomyslnost a altruismus, takže se hra dá doporučit jako výchovná. 🙂 Jak se k nám ostatní budou chovat může záležet i na naší osobní pověsti – jak se chováme v jiných hrách, nebo co jsme udělali v předchozích partiích této vikingské kolonizace…
Rozumná spolupráce se tu vyplatí. I když s lidumilstvím to zajisté nelze přehánět. Třebaže se v průběhu hry mohou vytvořit pevné spojenecké bloky, místa na stupních vítězů získávají jen jednotlivci.
Aby unikátní aspekt hry vynikl, bude dobré sejít se ve čtyřech či pěti – hrát Greanaland ve třech se mi nejeví jako dobrý nápad (nemám však podložené zkušeností).
Tuto hru někteří přirovnávají k Osadníkům z Katanu, leč to je hodně vzáleno pravdě. Hry nejsou sourozenci, a snad ani vzdálení bratranci. Graenaland má mnohem menší míru náhody, a navíc lze lehce snižovat nebo zvyšovat její roli podle zvolené strategie. U Graenalandu se skvěle bavím, zatímco hrát Osadníky s jejich vrtkavými kostkami mě frustruje i tehdy, když zrovna vyhrávám.
Na závěr malá douška – jak je dobré dívat se po recenzích a nedat na vnější dojem, velikost krabice a provedení! Postavíme-li vedle sebe dvě hry Vládi Chvátila – Graenaland a Kámen, zbraně, papír, jeví se ta první nenápadně. Druhá vypadá jako obtížná a výpravná strategie. Přitom je je tomu přesně naopak. KZP považuji spíše za kus pro rodinu s dětmi, která zarytého hermana nemůže moc uspokojit. Greanaland, ten rozhodně může.
PJ_HB –
Eyron –
Pepr –
MartiN8029 –
xzena02 –
Last_Elf –
Dušan Takáč –
klekytom –
tondakolik –
Haňulka –
Kadaver –
jpmce –
Ajfel –
oplprokop –
jakub –
2vkjmch –
Veena –
paladin91 –
Ranca –
muf –
Skymessenger –
Markéta –
Shako –
Merlin –
murphy –
Brontik –
Shark –
marcel –
Matěj Baťha –