Popis
Na začátku 13. století začala stavba největší a nejkrásnější katedrály v Anglii. Hráči jsou stavitelé, kteří se snaží co nejvíce se na stavbě podílet, což jim přináší cenné body.
Originální název:
Die Säulen der Erde
Rok vydání:
2006
Počet hráčů:
2 až 4
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 10 let.
Doba hraní:
Středně trvající hra – asi 30 až 70 minut
Doporučení rodiny:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.
Doporučení hráče:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.
Na začátku 13. století začala stavba největší a nejkrásnější katedrály v Anglii. Hráči jsou stavitelé, kteří se snaží co nejvíce se na stavbě podílet, což jim přináší cenné body.
Míra náhody | |
---|---|
Počet hráčů | |
Věk hráčů | |
Doba hraní | |
Počeštění | |
Rok vydání | |
Míra interakce | |
Míra složitosti | |
Míra humoru | |
Doporučení rodiny | |
Doporučení hráče | |
Výrobci | |
Autoři |
Pro přidávání recenzí se musíte nejdříve přihlásit.
Jiří Aberle –
Absolutně skvělá hra, krásně malovaná, přiměřeně dlouhá a až do závěrečného hodnocení není jasné kdo vyhrál. Je to naše nejoblíbenější, vřele doporučuji.
dirgesinger –
Kdo kdy nestál uprostřed majestátní katedrály a nepřipadal si malý. Divil se, jak tu ohromnou stavbu byli v té době vůbec schopni postavit. Ve hře Pilíře Země se takovým stavitelem stanete.
I když hra nemá kdoví jak složitá pravidla, vždy se mi zdá, že nejdéle trvá hru nachystat. Rozmístit tu spoustu kostiček po hracím plánu. Připomenout si pravidla, potažmo vysvětlit je novým hráčům. Možná proto se krabice na stole neobjeví často.
Na začátku má každý hráč tři dělníky, které v průběhu kola střídavě rozmístíte po hracím plánu. Tím můžete natěžit potřebné suroviny, vydat se na tržiště, získat nějakou akční kartu, nebo najmout nové dělníky. Ten stavitel, který byl během stavby nejužitečnější, vyhrává hru a Svět si ho bude navždy pamatovat, jako velkého architekta monumentní katedrály.
Pilíře Země mě osobně baví, ale je pravda, že její znovu hratelnost silně pokulhává. Zkušenější hráči v ní budou mít navrch.
chajim –
Hru Pilíře země jsem dostal a hraji ji jen málokdy. Ve své podstatě to asi není špatná hra jen se mi zdá nedotažená. Princip umisťování dělníků není příliš originální, ale to by zase tak nevadilo. Největší slabinu hry vidím v tom věčném obsluhování. Tady vzít kartičku, vrátit ji, vzít kostičku, položit ji jinam a pořád dokola. Furt něco přemísťujete a to je trochu nudné. Největším kladem hry je podle mého názoru krásné grafické zpracování a líbí se mi i stavba katedrály jako počítadlo kol. Bohužel pro hru je to málo. Hru jsem hrál, jak ve čtyřech hráčích, tak i ve dvou, a to spíše s příležitostnými hráči. Jak už to tak bývá u těchto typů her, tak ve čtyřech byla hra zábavnější.
hromadalidi –
U nás ve sbírce trošku opomíjená hra. Je to především proto, že obsahuje vcelku dost komponentů, jenž je třeba rozdat na hracím plánu a pak i docela dost drobných pravidel, která sice nejsou složitá, ale vysvětlit se musí. Ve hře jde o to, že přiřazujete své čuprlíky na různá místa hracího plánu, kde pak způsobí vždy nějakou akci. Tu natěží něco materiálu, jindy přinesou peníze, akční kartu nebo zajímavého stavitele. Celé to spočívá v tom, získat v určitém počtu kol, co nejvíce akčních bodů a kdo tak učiní, tak překvapivě vyhrává. Znalci by to asi označili za příklad Euro-hry. Klady vidím v zajímavém hracím prostředí(i když stavba katedrály může působit i poměrně chladně), a taky i v rychlosti hraní. Ve 4 lze dokončit do hodiny. Pokud dokážete do hráčů nacpat pravidla a následně si dvakrát, třikrát zahrajete, neměl by herní systém již činit potíže a můžete vesele stavět a stát se středověkými uznávanými architekty.
XiQiX –
Stavitelská hra s nepříliš těžkými pravidli a ucházející grafikou u herním mechanismem. Nejsem z této hry nějak unešena, ale je to slušně funkční hra, která se dá hrát i s méně zkušenými hráči a poskytne ucházející zábavu. Sympatická je malá časová náročnost a prostředí stavby katedrály.
Tuto hru si klidně zahraji znova, ale domu si ji pořizovat nebudu.
Evasc –
amek –
littleturtle –
mlcuchj –
Gabebara –
rokoko73 –
j –
Martin –
Opat –
Patrikhm –
MonaLisa Vox –
Tereza –
Smrták –
abekara –
Edge –
RadimB –
Mazec –
little –
karelik –
bacil –
Hans Joachim Marseille –
Frutis –
OIvanic –
Polylux1 –
Pilíře Země jsem si pořídil coby ještě deskovkový zelenáč, zalíbil se mi tzv. „“worker placement““ systém, tedy umísťování pracantů na hrací plán, místo pobíhání jedním nebo druhým směrem…
Hra je skutečně nádherná, plán je krásným a detailním vyobrazením takového menšího městečka se spoustou možností kam své pracanty poslat – dělníky pěkně do pískovny, kamenolomu, lesa nebo aspoň manufaktury, aby zásobili řemeslníky surovinami, Stavitele (každý hráč má tři) lze umístit na nejrůznější místa od tržiště, přes opatství či královské ležení až po město Kingsbridge k najmutí dalších řemeslníků … a tito řemeslníci pak pomáhají stavět katedrálu Pilíře Země, dosud největší stavbu jakou si kdy kdo vysnil a která se krásně, tzv. 3D skutečně rodí uprostřed hracího plánu…
Cílem hry je sbírat co nejvíce bodů za co nejužitečnější participaci na stavbě. Každé kolo se obměňuje nabídka dostupných řemeslníků (začíná se kameníkem, kovářem, truhlářem … a postupně se porpracujeme až k Varhanáři, Zlatníkovi nebo Zvonaři.), což se mi opravdu líbí, jen je škoda že řemeslníků není k dispozici víc. Každá hra je tak bohužel dosti podobná, což sice pomáhá strategickým možnostem zkušenějších hráčů, ale dosti poznamenává znovuhratelnost. Po páté hře už vás hra prostě nemá čím překvapit a stává se z toho spíš jednoduchá násobilka…
Přesto ji ale velmi rád vytáhnu z police vždy když si chceme něco zahrát s tzv. „“nehráči““. Jde o hru jednoduše vysvětlitelnou, každý se v ní poměrně snadno zorientuje a jak už jsem řekl, ten plán je prostě překrásný…
kocourecek –
ZdenT27 –
V této recenzi chci hlavně hodnotit hru s určitým počtem hráčů. Je pro dva až čtyři hráče, přičemž většina her je nejlépe hratelná v největším počtu hráčů, ale u této hry dle mě platí, že nejlepší je zlatý střed. Pokud jsme s manželkou sami dva a nebo se sejdeme ve čtyřech, tak tato hra zůstává ve skříni. Pokud se však sejdeme tři, okamžitě máme její krabici v ruce.
Hodnotím sice 4,5 hvězdičky, ale je to omezeno právě tímto počtem hráčů.
Ve dvou hráčích – hra je v duchu lehké strategie, kde si hráči až tak neškodí, jen si budují svůj vlastní plán k cíli. Tohoto mohou docílit tím, že vytahují stavitele na 14 volných míst na hracím plánu. Každý má 3 stavitele. Je zde 7-9 míst, které dávají jistotu bodů, proto ve dvou nemusí hráč příliš přemýšlet nad strategii a jde směle dopředu.
Ve třech hráčích – jak jsem popsal výše, tady si už hráč musí pořádně rozmyslet kam postaví svého stavitele, tak aby dostal více bodů, než soupeř a zároveň mu nějakým způsobem alespoň trochu v bodech unikl. Na hracím plánu stojí již 9 stavitelů a je třeba si tah předem promyslet.
Ve čtyřech hráčích – stojí již 12 stavitelů na 14 volných míst, ale pokud se stane (což se stává docela často:-)) Že Vaše stavitele vytáhnou až nakonec, nemáte umístění svých stavitelů příliš výhodné. Umísťujete jen na zbývající volná a ne přiliš lukrativní místa. Ztratíte tak až jedno kolo oproti soupeřům. Sice máte plnou pokladníci zlaťáku, ale nemáte je kde utratit. Ve 4 hráčích již velmi rozhoduje náhoda.
Tím nechci říct, že hra není hratelná ve dvou nebo čtyřech hráčích, je to jen můj názor. My si ji však v tomto počtu málo kdy zahrajem. Pro počet dvou nebo čtyř vybíráme jinou hru, ale jikmile jsme tři, hra stojí ihned na stole.
sully.mich –
Tom –
Milosh –
Nawist –
Slunicko –
Adam Svoboda –
Adam Svoboda –
ta*jemná* –
peta.nek –
toby –
hammerhead –
Bumla –
Sionn Latharn –
esther.f –
Wotton –
Michal –
Zenitos –
Smith-g –
danceman –
ftoh –
Tomáš –
JardaJaryn –
norba –
Abiosis –
Terw –
Vlad –
czechpastor –
Joe –
108 –
saver –
darwin –
skyfire –
Shadow –
luky.venca –
Jan –
Kalibulus –
steka –
Alf –
Kendar05 –
sir beki –
Machííírek –
PJ_HB –
Matteso –
Jenn –
sakul –
Elena –
ratwin –
kolda –
kanei –
spartik –
Marcovan –
Jose –
omas –
Míla –
hrubajs –
jakubsofas –
hrajemecz –
Lubbo –
Semiš –
Bebe –
MartiN8029 –
Gospeen –
Jindřich „“Desgenais““ Cinka –
cSf.Kostej –
Loxias –
nespik –
c00p3er –
zeppelin –
aja –
Sabera –
cahous –
Ajeenka007 –
speedy –
Mari –
Filip –
fasz –
adam9 –
hasak –
ver –
Ája –
gen37 –
murdochay –
tondakolik –
Honza –
Dr.Dex –
chajim –
Haňulka –
The Hammer –
Fester –
O principu hry jste se mohli dočíst již prakticky všechno, takže dovolte v kostce:
Hráč má zpočátku k dispozici tři stavitele, které každé kolo vysílá na různá místa herního plánu, aby mu přinesli nějakou z mnoha výhod, dvanáct dělníku, kteří těží kámen, písek, dřevo a vydělávají peníze a tři základní řemeslníky, kteří přetvářejí tyto suroviny na vítězné body (staví katedrálu). V průběhu hry získáváte řemeslníky výkonnější, což je jedním z klíčů vedoucích k úspěchu.
Hra trvá šest kol, každé z nich má tři části. V první vysíláte dělníky do dolů a do manufaktury. Druhá část je nejdramatičtější, neb do hry vstupují stavitelé a s nimi jediná větší porce náhody, které se ve hře dočkáte. Figurky stavitelů jsou postupně vytahovány z pytlíku a umisťovány do pořadí, v jakém si budou hráči vybírat bonusy z herní plochy. Pořadí lze ovlivnit i penězi, což může být někdy velmi silnou zbraní. Na závěr druhé části se rozmístí stavitelé na plán. Hráči tak mohou získat mnoho výhod – přízeň biskupa, převora a samotného krále, nové řemeslníky, dělníky navíc, speciální karty či možnost obchodovat na tržišti. Ve třetí fázi se vyhodnotí postavení na hracím plánu a v samém závěru kola hráči pomocí řemeslníků postaví kus katedrály, což jim přinese vítězné body.
Pravidla hry mohou zpočátku působit komplikovaně, ale stačí odehrát jediné kolo a všechno je jasné.
A několik vlastních postřehů:
– porce náhody je přisypána s citem – jako pikantní koření rukou kuchařského mistra
– hra je zábavná v jakémkoli počtu a lze říct, že se pro každý počet musí volit odlišná taktika – zatímco ve dvou je míst, kam vyslat stavitele přehršel a vyzobáváte skutečně jen ty nejhodnotnější políčka, ve čtyřech se svádí tuhý boj o každé umístění
– nepodceňujte sílu peněz – dobře investované zlaťáky v pravý okamžik mohou přinést rozhodující převahu
– nebojte se obměnit základní řemeslníky
– pokud máte pevné nervy a snesete pár kol pozici outsidera, můžete vybudovat taktiku, která vás na závěr katapultuje vpřed
– snažte se během hry získat kov a rozhodně ho neprodávejte, finální řemeslníci jej potřebují a nesou nejvíc vítězných bodů
Příjemnou zábavu a mnoho postavených katedrál!
Kabalenka –
ichus2 –
jarik88 –
Sagapo –
Wanderer –
Kadaver –
Black Jack –
aneken –
Sasa –
ZUZKA –
Zepheer –
dajo –
PJ –
zasa –
Ratman –
Ladik81 –
budkin –
jpmce –
Kveton.T –
sweettom –
Původně jsem neměl v úmyslu nějak hodnotit tuto hru, ale několik zde napsaných názorů a především přirovnání ke hře Caylus tento můj úmysl změnilo.
O hře samotné zde bylo již napsáno mnohé, takže mohu jen potvrdit, že nejkladnější dojem okamžitě vyvolá opravdu velmi vydařený hrací plán a vlastně veškerý herní materiál. Hra probíhá v šesti kolech z nihž v každém v podstatě nezávisle na sobě se snažíte těžbou či nákupem různých surovin a jejich použitím získat co nejvíce výherních bodů. Je třeba si přitom dávat pozor na některé negativní prvky, jako je vybírání daní, náhodné události a samozřejmě hra soupeřů. Ovšem pozor, v momentě, kdy si vše pečlivě naplánujete, připravíte těžbu, řemeslníky a peníze, vstoupí takřka uprostřed každého hracího kola do hry velmi silně náhoda a to v podobě tahání stavitelů z pytlíku. Čím více hráčů, tím větší zářez se zde dá očekávat. Ano, chápu, že pro mnoho hráčů je právě toto okamžik, kdy hra získává pro ně svou zajímavost. Jen bych tu chtěl varovat právě milovníky hry Caylus, kde náhoda nemá místo a hra se mnohdy podobá spíše šachové partii. Shrnuto a podtrženo, Pilíře Země je hra na pohled velmi pěkná, je příjemné jí hrát, ale nemyslím si, že je to to pravé pro milovníky strategií typu Puerto Rico, či Caylus.
Sam –
Yuri –
Sandy.czcz –
DwarfMan –
Martin –
Křepelka –
Pivrn –
a.r.p.i –
jakub –
mfc –
ond –
pecovarhy –
Acer –
Mariano –
RionMerist –
paladin91 –
Ranca –
richie –
sirio –
Veronika –
Martin –
Po rozbalení na mne čekalo konečně po dlouhé době milé překvapení a to u designu hry. Je vidět, že si na jejím provedení dal autor dostatečně záležet a hrát hru která je dobře vymyšlená a zároveň pěkná, je jedno velké plus.
Samotná hra je velmi vyvážená ikdyž je zde malý prvek náhody. Svým herním
systémem mi připomíná výtečný Caylus a Portoriko. Hra je rozdělena do 6-ti kol,
ta jsou pevně dána a po šestém kole je konec hry. Každé z těchto kol se dělí
na tři fáze.
Můžete si říci, že je to málo, ale když jsme ji hráli ve třech tak nás jedna hra
vyšla na hodinu. Ve čtyřech to může být hodina a půl.
Pravidla hry nejsou vůbec náročná, když je jednou pochopíte, tak už se ve hře
„“neztratíte““.
Průběh hry je velmi svižný. Jak jsem již psal v jednom kole jsou „“jen 3 fáze““, takže
kola letí jedno za druhým. Musíte se rozhodnou kdy budete chtít více zlaťáků a
kdy naopak za získané zboží dostat více výherních bodů. Protože je ve hře malé
procento náhody, tak se i její směr občas zajímavě stočí jinam a vy musíte
okamžitě reagovat.
Hlavně díky této náhodě (tahání stavitelů z pytlíku) je hra daleko zábavnější.
Nemohu jinak než tuto hru všem doporučit, pokud máte rádi Caylus, ale chtěli
byste občas něco lehčího, tak tato hra je přesně pro vás.
Lapo –
Shako –
Pelly –
dilli –
Kreator –
Gally –
Stanley –
murphy –
Basic –
Shark –
leech –
Pilíře země je hra vytvořená na základech historického románu Kena Folletta. Hodně může připomínat „složitější“ Caylus, ale nepatrně rychlejší. Hry mají zvyšující se spád a všechny, které jsem hrál byly napínavé po celou dobu.
Hra vyšla kompletně přeložena do češtiny a to včetně hrací desky a karet.
Hrací deska je kouzelná – shora viděná vesnička s katedrálou ve středu. Karetní grafika je kvalitou někde u Faiducciho her (Citadela apod.). Nechybějí dřevěné kostičky surovin, stavitelů/dělníků (kteří připomínají figurky z Carcassonne) a ukazatele skóre – musím si postěžovat, že jsem měl jeden žetonek poškozený, ale na to už jsem si zvykl i v Carcassonne, kde mám „invalidního“ panďuláka. A hlavně 6 dílů katedrály jejíž stavba ukazuje kola hry.
Osm barevných stránek pravidel s mnoha obrázky a příklady vám za chvilku pomohou ovládnout pravidla a můžete je vysvětlit ostatním…
Tady je stručný nástin:
– počet hráčů: pro hru je 2-4 a myslím, že je hra zábavná v jakémkoliv počtu, při hře 4 hráčů je nedostatek surovin a naopak hra ve dvou je víc oddychová (proto ji miluje i moje přítelkyně ?)
– dělníci: těží důležité suroviny (pomocí karet) a ti, kteří se v daném kole neuplatnili mohou vydělávat penízky. Každý hráč má k dispozici 12 dělníků
– stavitelé: tvoří nejzajímavější část hry. Jsou vhozeni do plátěného pytlíku (jež je součástí balení) a hráčí je umisťují na několik míst na hrací ploše. Tito pak poskytují výhody danému hráči – např. 2 vítězné body či dělníci navíc…
Vše má svou posloupnost a platí se penězi.
– řemeslníci: proměnují vaše suroviny na vítězné body a v průběhu hry je získáváte ve formě kartiček. Jsou tu ovšem i speciální, kteří vám poskytují penízky a dokonce body bez útraty surovin
– karty událostí: (je jich 8) a jedna ze šesti pro každou hru se otočí na začátku kola a ovlivní dění ve hře a to jak pozitivně, tak negativně
– karty výhod: získáte jen postavením stavitele na Kingbridge a ty vám umožní získat nějaký benefit a to buď jednorázově či napořád
I když je štěstí jeden z faktorů hry (míchání kartiček a tahání náhodných stavitelů), určitě vás smůla nedovede k prohře… Myslím si naopak, že to dělá každou hru jinou a zajímavou. Donutí vás stále k novým strategiím ?
Pilíře Země bych doporučil všem, kteří hledají zábavnou hru se zajímavým tématem, krásnými součástkami a přehršlí strategie. JDĚTE DO TOHO!
tučňák –
REM –
vod5ka –
Rubic(k) –
Mirunak –
tonda007 –
Agáta –
Roy –
Na počátku bylo slovo. Respektivě slov několik, poskládaných v dosti objemnou knihu. Knihu čtivou, napínavou a dokonale uspokojující své čtenáře.
A potom přišla hra, stejně jako kniha objemná – plná různých komponentů, od velkého hracího plánu, přes figurky, karty a různobarevné žetony, po dřevěné dílky potřebné ke stavbě katedrály. A samozřejmě byla (a stále i po několikerém hraní pořád je) dobře hratelná, napínavá a dokonale uspokojující své hráče.
S knihou Pilíře Země má hra samozřejmě společné téma a tím je stavba katedrály. Této akce se účastní všichni (2-4) hráči dohromady za pomoci svých dělníků a stavitelů (figurky) a najímáním potřebných řemeslníků (karty). Jisté výhody nám přinášejí i postavy (karty) vystupující v příběhu autora knihy Kena Folletta a nečekaně se vše odehrává i v reáliích tohoto románu. Tato hra je prostě pro fanoušky knihy jakousi nezbytností.
Po otevření velké krabice nás na první pohled zaujal hrací plán. Ten je dosti rozlehlý a pro jeho rozložení a vyložení dalších herních komponent je zapotřebí poněkud větší stůl (jídelní). Tento plán je vlastně jakási mapa nebo obraz krajiny, v níž najdeme například hrad Shiring, královské ležení, pískovnu kamenolom, biskupství, tržiště a samozřejmě staveniště samotné katedrály.
Další důležitou součástí hry jsou karty. Těch je tu několik druhů, karty řemeslníků, surovin, událostí a výhod. Karty i hrací plán jsou vybaveny opravdu nádhernými obrázky a tím tato záležitost v naší rodině právem získala titul nejkrásnější hra.
Také ostatní součásti hry jsou v kvalitním provedení. Šest dílků katedrály (hraje se na šest kol a v každém se postaví jeden dílek), figurky dělníků a stavitelů, hrací kostka a žetony, to vše je vyrobeno ze dřeva ve vhodném barevném provedení.
Nebudu se tu rozepisovat s pravidly, to by bylo na dlouho, neboť ta jsou poměrně obsáhlá, na první pohled složitá, ale vcelku rychle stravitelná. Každé kolo hry se skládá z mnoha tahů, které jsou ale přehledně popsány přímo na hracím plánu. Nakupují se řemeslníci a suroviny, posílají se stavitelé zaujmout vhodná strategická místa na plánu, získávají se výhody od hry vstupujících postav, vydělávají se peníze a v neposlední řadě se získávají vítězné body – kdo jich má po šesti kolech nejvíc, samozřejmě vyhrává.
Hra nabízí několik možností, jak vítězné body získávat a je vždy na hráči, jaký postup v každém kole zvolí. Víc než nějaká předem připravená strategie, se v této hře osvědčí dobrá reakce na vzniklou situaci. Svůj úkol tu má i určitá dávka náhody, která dokáže hru vhodně okořenit. Na krabici je uveden doporučený věk od dvanácti let, ale dokáže ji s přehledem zahrát i náš sedmiletý syn (a ne, že by mu se mu nedařilo).
Shrnutí:
+ nádherné zpracování
+ dobrá a variabilní hratelnost
+ rychle pochopitelná, ač obsáhlá, pravidla
+ velká návaznost na stejnojmenou knihu
– velký hrací plán, na hraní je třeba větší stůl
– hodně komponentů znamená delší přípravu hry a následné uklízení
– velká krabice (kam to mám všechno dávat?)