Popis
Hra vás zavede, jak název napovídá, do města Istanbul, konkrétně do čtvrti s bazarem. Budete představovat kupce, kteří se svými pomocníky nakupují a prodávají zboží, a především si obstarávají rubíny. Zvítězí totiž ten, kdo získá určité množství rubínů jako první. Herní plán je modulární, a díky tomu variabilní. Jednotlivé části představují určitá místa v bazaru. Zde mohou hráči vykonávat akce. Po herním plánu se pohybuje váš kupec společně s pomocníky. Přitom pomocníky zanechává na různých místech, aby na nich plnili úkoly (nakupovali zboží, prodávali ho, vysvobodili člena rodiny z policejní stanice, navštívili mešitu, zastavili se v čajovně). Následně je musí zase vyzvedávat, aby mohli vykonávat další úkoly. Hráči musí dobře plánovat své jednotlivé kroky, aby využívali akce co nejefektivněji.
Drahomira Zalubska –
tak s touhle hrou sem se setkala u nas v Ostravě v klubu deskovych her hrali jsme ji s moji dcerou a majitelkou herny pobavili jsme se pochopili jsme pravidla a přemyšlim o koupi teto hry na vanoce at mame s vnoučaty novou hru
Wolvik –
Tematická hra s minimem náhody, sem s tím, ale ne zase moc náročné na kebuli, chci si zahrát a ne uvařit mozek. Splněno. Se svým obchodníkem a jeho poskoky procházíte město Istanbul a na každé zastávce něco získáté, vyměníte, ztratíte. Kdo první získá cenné kameny vyhrává. Příjemné prostředí a spoustu cest jak zvítězit, bez toho aniž byste u toho museli těžce kalkulovat kudy, co kde jak (i když můžete, ale bavila by vás pak ta hra?). Herní plán je variabilní a lze změnit obtížnost jiným přeskupením desek s městskými čtvrtěmi. Palec hore.
vendulala –
Příjemná eurohra, u které dokážete díky zvolenému tématu pobíhání po městě, nakupování a prodávání komodit celkem hladce používat herní mechanismy a užít si hru bez stresu z neustálého kontrolování herní příručky a spekulací, jak to autor asi tak myslel. Pravidla se dají nastudovat vcelku brzy i během první hry. Hráli jsme vždy ve dvou a není to špatné. Při prvním pokusu o hraní jsme tedy byli dost ztracení, ale hlavně kvůli tomu, že v čerstvě rozbalené krabici chyběla asi třetina kartiček. Hru nám nakonec ALBI vyměnila, takže pohoda. Fajn záležitost pro ty, kteří raději taktizují a hromadí, než bojují a drtí ostatní 🙂
SOVRIN –
Hru jsme si ihned oblíbili, hrajeme jej docela často a stále nás nepřestala bavit. Zajímavý herní mechanismus, jednoduchá pravidla, variabilita rozložení herního plánu, mnoho cest k vítězství, to všechno dohromady dělá z Istanbulu zábavnou a znovuhratelnou hru. Pokaždé jsem hrál ve 4 nebo 5 hráčích a líbilo se mi, jak je svým způsobem herní plán přeplněný a vy musíte vymyslet nějaký výhodný tah, ale zároveň abyste za něj nemuseli platit soupeři, protože pak by vám peníze mohly chybět. Hra je dobře takticky propracovaná, žádnou zásadní chybu jsem nenašel, můžu jedině doporučit.
Duhamuz –
Konečně jsem se dostal ke komentáři a ohodnocení hry. Poměrně dlouhou dobu jen tak ležela v poličce, a to zejména kvůli manželce. Hru jsem získal díky první vlně soutěže zde na webu. Po rozbalení, jsem se s ní hned seznámil, ale okolnosti zajistili, že do teď ležela ladem. Až teď. Naráz 3 odehrané hry, odstup pár dní. Poprvé ve dvou hráčích (Manželka a Já), po druhé ve čtyrech hráčích (naše obvyklá herní sestava) a po třetí ve třech hráčích (Já, Manželka a Bratr). Proč to takhle rozepisuji? k tou se dostanu.
1) Hra ve dvou, první hra. Já jsem z tohole typu her nadšený. A Istanbul jsem měl načtený a dokonce nakoukaný díky videu z dílny Deskofobie, doporučuji zhlédnout. Zato Žena až moc nadšená nebyla. Byla to první hra vůbec, přes mnou podaná pravidla, sama to nečetla, a tak to vypadalo, že znovu hrát nebudeme. Avšak.
2) Hra ve 4. Všichni čtyři hrajeme pravidelně. Tento styl hry je nám blízký všem. Díky předchozí zkušenosti a času jsem řádně vysvětlil herní mechanismus, postupy atd. U na tento pohled hra zaujala a při následné hře jsme si ji krásně vychutnali. A musím říct. Byli jsme nadšeni všici 4.
3) Hra ve třech, dnes jsem měl možnost vysvětlit hru méně zkušenému hráči. Princip kry krásně pochopil, stačilo na to pár minut a už se hrálo. Hru si taktéž maximálně užil.
Teď už stačí vyzkoušet hru v 5 hráčích, tedy v maximu. Tam už asi půjde do tuhého. Při hře 2-4 hráčů je pro každého dostatek rubínů. Ovšem v pěti hráčích ji u tolik není. Nevím zda je to chyba. V pravidlech je uvedeno že na některých kartách (3x) je umístěno tolik rubínů, kolik je hráčů. Pokud to uděláte, nezbude Vám dostatek rubínů na Sultánův Palác a Prodejce rubínů. To musím ještě vykoumat. Nicméně u tam bude těsno. A o to víc nastupuje taktičnost hry. To co jsem od hry očekával. Bylo splněno na max. Jednoduchá pravidla, a ještě jednoduší hratelnost. Rychle vysvětlitelná a i když na to zprvu koukáte jak tele na Vrata, stačí 2-3 kola a už Vám to šrotuje, tohle udělám tady, tohle támhle, tadyto tam a pak tam tohle. No prostě už to fičí a tom to je. Řada možností jak dojít k cíli. Nahrává k tomu totiž jednoduchý herní mechanismus. Je pravda, že to malinko svádí k rutině. Vymezíte si 3-4 karty a pak chodíte jen sem tam. Nikam jinam a už to není ono.
Co říct závěrem. Na první pohled, respektive, když se podíváte na rozloženou hru, vidíte chaos, moc komponent a napadne Vás, to bude těžký, složitý a na dlouho. Jenže. max 15 minut na vysvětlení pravidel. 3-4 kola na vžití se do hry a už se vezete. Ani na konci nebudu říkat jak se to hraje. To si můžete najít a přečíst jinde. Jde o pocit. A ten ten podávám za čerstva. Jsem nadšený a pokud vyhledáváte tenhle styl hraní. Hurá do toho!!
cinan –
Zajimá svižná obchodně kombinační hra, hezká grafika, vše funguje skvěle dohromady – rozhodně
takhle si představuji moderní euro hru – vřele doporučuji
PJ –
Jeden ze žhavých kandidátů na Hru roku 2014, v mém osobním žebříčku se umístil těsně za Lewisem & Clarkem, který má přeci jen trochu větší herní hloubku a jedná se celkově o propracovanější hru.
+ příjemná grafika (byť pro někoho poněkud oldschoolová), krásné komponenty
+ vzhledem k mnoha taktickým možnostem hry skutečně velice jednoduchá pravidla; hra je přístupná všem
+ krátká herní doba, hra odsýpá a nečeká se dlouho na tahy spoluhráčů
+ nízký vliv náhody (i s příjemnou možností, kdy hráč může jít do jím samotným nastaveného rizika)
+ variabilní herní plán
+ mnoho cest k vítězství
+ relativně originální mechanismus optimalizace trasy po herním plánu
+ příjemně hratelné v libovolném počtu hráčů (2-5)
– pro někoho grafika
– slabé téma a poněkud horší propojení s mechanismem; hře by slušela aspoň trochu lepší příběhovost…
– relativní herní „mělkost“ (v zásadě jen jeden herní mechanismus) i přes variabilní herní plán časem hrozí, že se poněkud ohraje (hodně by pomohlo případné budoucí rozšíření)
thielson –
Hru jsem hrál v 2,4 a 5 hráčích a každá hra byla originální. Máte 3 možnosti (od výrobce) jak herní plán rozložit a spoustu dalších možností,i pokud 16 herních desek rozložíte náhodně podle sebe. Ohratelnost je opravdu malá a s každým novým hráčem a novým rozložením přichází opravdu jiná strategie pohybu po deskách. Při menším počtu se moc nepotkáváte, pokud tedy nezvolíte agresivnější styl hry a tak každý muže rychle pospíchat k cíli. Při větším počtu zase přichází na řadu trocha toho kalkulování, aby jste nesypali spoluobchodníkům moc peněz do kapsy za to, že obchodujete ve stejné, již obsazené, oblasti. Pokud nebudete mít někoho, kdo hru nebude vyloženě zdržovat, určitě ji odehrajete do 60 minut. A s jednoduchostí pravidel se do nich již po první hře nebudete muset vracet.
ladyarcher –
Hru jsem bohužel zatím hrála vždy jen ve dvou. Zatím mi připadá stále stejná a ne moc variabilní, i když jsme hrály i s jinými rozloženími plánu.
Systém je ovšem zase inovativní a jiný od ostatních her tohoto typu, což dělá hru zajímavou.
Chtěla bych ji zkusit ve více hráčích, zda nebude zajímavější
Michal Smid –
jakub –