Popis
„Pole pokrytá krůpějemi ranní rosy se halí do cárů mlhy, slunce vystavuje svoji tvář na obzoru, první paprsky prohledávají úrodné roviny. Přes oblaka mlhy prosvítají obrysy postav, udatných hrdinů, kteří povstali, aby osvobodili zem a nechali ji rozkvést do plné krásy. Zemani tohoto kraje, kteří byli využiti jako loutky, dosud slouží zájmům stínových rytířů.“
(„Třetí kniha městského písaře Mladoty“, dne 13. měsíce máje, l.p. 1478)
Hra s pěknou grafikou karet. Cílem hráčů je postavit své město z karet staveb. Za každou kartu musí ale zaplatit zlatem. K němu se mohou dostat pomocí dalších karet hrdinů. Každý z osmi hrdinů má určité silné a slabé stránky, které hráč během tahu využívá. Je také důležité skrýt svoji totožnost před protihráči a odhadnout jejich strategii. Hráč, který na konci hry vlastní nejvíce obodované město, vyhrává.
Frankie –
Super hra, krasne ilustrace, kompaktni.
PRekvapive propracovana, libi se mi moznost odhadovat, co budou delat ostatni hraci a hrat kolem toho.
Doporucuji
Svob –
Nečekal jsem že balíček karet a pár žetonů dokáže skupinu až o 7 hráčích zabavit na tak dlouho dobu. Skvělá intrikářská hra, rychle ubíhající a lehce občas ubíjející (když umírá kupec často)
+
lehké na naučení
Variabilita
dlouhodobá hratelnost
Grafické zpracování
–
občas může rozvířit krev 😀
Jiří Aberle –
Vynikající hra krásně malovaná, která se hodí i na cesty. Výborně lze hrát již ve dvou hráčích. Hráč se snaží vybudovat město složené z osmi co nejcennějších budov. K tomu mu pomáhají různé postavy, př.: Mordýř, Zloděj, Čaroděj, Král, Kněz atd. Jelikož obsahuje i prvky škodění, může občas při hře dojít i ke konfliktním situacím 😀
vasek –
Rychlá karetní hra, vcelku jednoduchá pravidla. Jde hrát dobře jak ve dvou hráčích, tak i ve více, maximum je dokonce 7.
Karty jsou pěkně graficky zpracované, ale po čase dojde ošoupání, doporučil bych zalaminování nových karet, ať se ušetří pro budoucí hry.
spartik –
Naše úplně první hra, hráli jsme jí do roztrhání těla. Mohu doporučit je to srdcovka. škoda špatné kvality karet, protože se rychle ohrají. Doporučuji hned obalit.
Slado42 –
Citadelu jsem hrál již mnohokrát a musím říct, že mě pořád baví. Základem jsou snadná pravidla, dá se sbalit na cesty a hrát ve větším počtu hráčů (v méně než 4 za mě nemá cenu). Dokáže být ale značně konfliktní, a proto není pro každou deskoherní skupinu. Pokud vám to ale nevadí, určitě si Citadelu užijete.
dirgesinger –
Klasická karetní podkopávačka. Máte škodolibé kamarády? Citadela se jim určitě zalíbí.
Úkolem je postavit to nejhonosnější město. Hra je jednoduchá a zvládnou ji i nehráči.
Vojta –
Jednoduchá karetka.
jerrrycek –
Herní klasika a jedna z prvních „moderních“ her, kterou jsem hrál. V každém kole si zvolíte jednu postavu a stavíte budovy. To zní jednoduše. Když pak ale dostanete do ruky všechny ty postavy tak začnete kombinovat – mohl bych si vzít Mordýře a zabít Stavitele, ale tak by se mi hodilo, kdybych mohl v příštím kole začínat, tak si vezmu Krále… no ale.. tím pádem si Mordýře může vzít někdo jiný a zabít mě.. a tak dále :). Hra zahrnuje hodně plánovaní, nečekaných momentů, ukradených peněz a spoustu fajn zážitků. Určitě ji doporučuji a i když se hra lépe hraje ve více hráčích, tak i tak je dost dobře hratelná i ve dvou.
Hru jsem koupil i s rozšířením ale musím se přiznat, že jsme se k rozšíření nikdy nedostali.
cSf.Loser –
Další klasika v naší sbírce. Hra, kterou má smysl hrát i ve vyšším počtu hráčů. Naprosto čisté blafování. Nějaká ta stavba budov a moře taktiky. Karty jsou takové napůl, některé jsou krásné graficky, některé bych nejraději rovnou zahodil jen podle toho jak vypadají. Rychlá hra, rychle odehraná kola. Podle mě v určitých oblastech dosud nepřekonaná hra.
matrosh –
Citadela je jednou z těch, které mám opravdu dlouho a jistou dobu jsem je prakticky nehral. Ale nedávno jsme po tom z nudy sáhli a překvapilo mě, jak je to dobré a taky jak je možné že jsem to zapomněl. V podstatě je to budovatelský poker. Blaf, odhad soupeře, taktika a v posledni řadě i trochu štěstí v nabírání karet staveb. Opravdu kvalitní hra, vhodná i na cesty.
Nathien –
Jednoduchá, rýchla hra s dobre spracovaným konceptom získavania schopností postáv. Skvelá keď hráte s niekým, koho dobre poznáte a dokážete predvídať jeho myslenie, inak sa čas kúzla asi vytratí.
Behe –
Parádní párty hra. Můžete ji hrát ve dvou nebo až v sedmi hráčích a v jakémkoli počtu funguje skvěle. Blafování, odhadování tahů soupeřů, taktizování… to vše v této jednoduché hře najdete. U hraní jsem se vždycky dobře pobavili. Obrovské plus jsou jednoduchá pravidla a rychlý setup, což je u párty hry stěžejní. Určitě doporučuji.
Lunaretta –
Pěkná odpočinková hra ke kávě s přáteli, zažene nudu a zabaví mysl, když už nevíte o čem se dál bavit. Zatímco jeden vybírá ostatní si mohou povídat třeba o svých zážitcích a co je nového. Vhodné pro všechny a proto všem doporučuji. Hra neomrzí.
jarmuk –
Krásná intrikánská hra, lepší ve více lidech, optimální 5-6 hráčů
Durdas –
Jedním slovem – „skvělé“!
Tahle hra mne úplně pohltila. Nejen svým herním mechanismem, ale i svým výtvarným zpracováním. Není ve hře karta, která by nebyla krásná. 🙂
Nejčastěji hru hraji ve dvou a i tak je to zábava (i když si občas trochu upravujeme pravidla). 😉 Člověk se musí rozmýšlet před každým kolem jakou zvolí taktiku a jak zareaguje na nastalou situaci, a to je dobře, že hráč nenechá tak úplně mozek odpočívat.
Ve třech je hra také zajímavá a přináší do toho ždibec většího taktizování. Jsem zvědavý, jaké by to bylo ve čtyřech, ale i v malém počtu hráčů je to opravdu super!
Za mě jasných 5*.
SarkaB –
Zajímalo by mě, jak je mohlo napadnout vymyslet něco takového. Když jsem s Citadelou začínala, myslela jsem si, že začínající hráč bude mít vždy tu největší výhodu. Po čase jsem ale zjistila, že je hra dobře vyvážená a jet první ne vždy znamená být na tom nejlépe. Tahle hra je jako ženy, plná intrik! Člověk aby neustále plánoval, ale vždy vás nakonec něco, v tomhle případě někdo, překvapí.
Osobně mám tuhle hru ráda spíše ve větším počtu hráčů, protože je to ještě více nevyzpytatelnější a hra je pak plná nečekaných zvratů a plná napětí 🙂 Takových pět až šest lidí je ideální stav.
Těším se, až si vyzkouším rozšíření 🙂
cornello –
Už dlouho jsem nehrál, protože jsem to půjčil známým. To o něčem svědčí 🙂
Vřele doporučuji
hromadalidi –
Karetní hra, která dokáže poměrně s málo herními komponenty (pár desítek karet, karty postav a žetony mincí) zcela pohltit partičku hráčů. Pokud se tedy samozřejmě daná skupina nechá. Výtečně řešení výběr postav, vcelku velké napětí, kdo je kdo a koho pak tedy okrást, případně připravit Mordýřem o život. Nejlepší je dle mého názoru buď ve dvou, kdy každý hraje za vícero postav a lze tak zajímavě kombinovata, anebo poté tak ve 4-5, ve větším počtu se pak může trochu vléci. Jinak se, ale dá sehrát do 30-45 minut. Pravidla jsou jednoduchá. Jen prostě nesmí přijít nějaký škarohlíd, jenž se urazí pokud ho jednou okradete, či náhodou se dostane pod kudlu vrahovi. To je potom těžké, ale tak je to skoro u každé hry. Sečteno a shrnuto příjemná karetní odpočinkovka, která lze vzít díky malým nárokům na prostor vlastně kamkoliv.
Orel91 –
Když jsem hrál Citadelu poprvé, tak mě příliš nenadchla. Avšak při druhém pokusu to byla již jízda! Velkou roli na tom měla změna kolektivu. V případě, že hráčské obsazení bude složeno z lidí, schopných přemýšlet dopředu a vymýšlet strategie, pak vám hra nabídne spoustu zábavy i po mnoha opakováních. Díky velké variabilitě postav (možno ještě rozšířit o rozšíření Temná země) a možnosti zapojení mnoha hráčů (2-7) vám hra nabízí obrovské množství možných postupů, jak dosáhnout vítězství. Ovšem, můžete jen hádat, co na vás vymyslí ostatní!
+ Velice kvalitní herní systém, jenž je dobře vyvážený
+ Variabilita postav + možnost rozšíření (Temná země)
+ Neohraje se tak rychle
+ Může se zapojit velký počet hráčů
+ Pěkné zpracování karet
– Kupec bude umírat často (:-D)
XiQiX –
Jedna z prvních her, které jsem si pořídila a dodnes mne velmi baví. Herní variabilita zajištěná nesutálím měněním rolí umožňujě hráčům v každém kole úspěšně změnit kabát a dle chuti si někoho odkrounout, okrást, či očarovat. Vše dle libosti, pokud se Vám ovšem podaří dobře odhadnout své protihráče. Hra plná intrik, napětí a škodolibosti, která mě snad nikdy nepřestane bavit.
A nejen mě. Vzhledem k lehkým pravidlům se do vírů Citadeli lehce dostanou i úplní začátečníci a budou pak s chutí budovat svou nejlepší Citadelu všech dob.
Neodolala jsem a pořídila si i rozšíření Temná země, která hru parádně osvěžila dalšími škodolibými postavami.
Benule –
Citadelu máme doma už několik let, jednu dobu jsme ji hráli pořád, pak jsme poněkud pozapomněli (či spíše už jsme jí byli přehraní a potřebovali si oddechnout) a minulou sobotu se k ní po čase vrátili. A musím říct, že nás znovu nadchla – hráli jsme v šesti lidech, pro některé to byla první hra, tak se nám první partie protáhla na 1,5 hod, nicméně i tak se noví hráči rychle zorientovali. Hra je strategická, ale je třeba v průběhu hry své plány často měnit, protože postavy se vzájemně ovlivňují, okrádají o karty či peníze, dokonce i zabíjejí, a na začátku každého kola můžete jen tušit, kdo za jakou postavu bude hrát… Ideální počet hráčů je podle mě 4 a více, i když se dá hra hrát i ve dvou, mě osobně tato varianta moc nezaujala. Malé balení a málo „součástek“ z ní dělá také ideální hru na cesty. A za mě ještě jedno velké plus za ilustrace.
Kentril –
Skvela hra na blafovani a budovani vase imperia. Na zacatku kola mate volbu postavy, kterou se na toto kolo stanete. Kazda ma specialni vlastnosti. Vasim cilem je vybudovat co nejvice budov a ziskat tak cenne body. Lze ji hrat i ve dvou hracich, nicmene cim vice hracu hraje, tim se hra stava obtiznejsi a dynamictejsi. Hra ma jednuducha pravidla, coz je jeji velke plus. Hra ma velmi kompaktni krabici, takze ji muzete kdekoliv vydelat z bundy a zahrat si s kamarady.
matewr –
Citadela se tváří jako nenáročná zábava plná dedukce a blafování. Ve skutečnosti se jedná o vcelku složitou strategickou hru, ve které je nutné plánování svých tahů dopředu, a navíc ještě i blafování, což spojit dohromady moc dobře nejde. Samotné téma je přitom příjemné, stejně tak hratelnost hry. Bohužel však, na užívání si z přetvářky není moc času. A právě to, že je hra složitější, než by mohla být, mi kazí herní zážitky a moc se ke hře nemám chuť vracet. A to hlavně z důvodu, že karetní hra, by měla být rychlou a vcelku nenáročnou zábavou, což Citadela rozhodně není. V každém případě stále se jedná o chytrou a zábavnou hru.
Pedestrian –
Dřív jsem tuhle hru měl vysoko, dokud jsem s ní neměl pár velmi špatných zkušeností. Je zdlouhavá, hlavně při více hráčích.
cicam –
loko9 –
Dave –
Fargo –
Zeppe –
HoK –
ZIPaaK –
MK2 –
Lukas –
vášula –
Baliend –
HV –
Lachvos –
Evasc –
Venca –
Lubiii –
Radimur –
janapo –
amek –
Jenick –
Mič –
Tonda –
mlcuchj –
Blackhex –
Gabebara –
rokoko73 –
Mrkew –
sarka.p –
MestoProDeti.cz –
Citadela je zábavná karetní hra, v níž se navenek staví jádro imaginárního města, ovšem v druhém plánu se hráč pomocí taktického myšlení poučuje o přetvářce, psychologii a vlastně trochu i o politice. Principem pravidel je totiž to, že si všichni zúčastnění na začátku každého kola skrytě vyberou nové role, které v budovaném městě mají odlišné pravomoci. Můžete být jednou z osmi postav, například vrahem, zlodějem, kupcem, knězem a dalšími.
Postupně pak hráči v určeném pořadí odhazují své pomyslné škrabošky a podle dispozic figury vybírají daně, okrádají, škodí v sousední městské čtvrti, ale především se snaží postavit co nejhodnotnější město vlastní. Karty staveb se lížou z balíku (celkem jich je 65) a člení se do pěti skupin označených barvami, přičemž bodově zvýhodněná je čtvrť, která obsahuje od každého typu budovy alespoň jeden kus. Většinou je velký zájem o speciální fialové karty, které svému majiteli po začlenění do města poskytují zajímavé výhody.
Hra je uzpůsobena tak, že se dá hrát i ve dvojici či trojici, kdy si každý vybírá hned dvě postavy, ovšem teprve od čtyř osob výše má ten správný spád. Vzájemné působení a bezeslovná komunikace mezi zúčastněnými hráči je tím zábavnější, čím lépe se znají. Citadela je tedy vhodná pro rodinná posezení a setkání s dobrými přáteli. To se pak ani nestačíte rozkoukat a už se rozdává na čtvrtou partii v řadě. Při častém hraní je dobré si na karty charakterů, které jsou často v ruce, pořídit nějaké fólie, protože kvůli ohmatání by mohly být protihráčem rozpoznatelné i z rubové strany, což by kouzlo Citadely značně pokazilo.
Recenze převzata z webového portálu Město pro děti.cz http://www.mestoprodeti.cz – web o kultuře pro děti od 3 do 15 let.
jonascz –
anupinka –
Někdo by mohl říct, že krabička Citadely je, vzhledem k její ceně, příliš malá. Je pravda, že v ní najdete pouze 65 karet staveb, 8 karet postav, kartu začínajícího hráče a 30 zvláštních penízků, ale tady se platí především za nápad a rozhodně také za krásné grafické zpracování. Všechny obrázky na kartách vypadají velice tajemně a opravdově, jejich autor si s nimi skutečně vyhrál.
Cílem hry je vyložit 7 karet budov, za které musíte zaplatit příslušné množství penízků, a za tyto budovy získat více bodů než spoluhráč. Různé výhody, které vám pomohou v cestě k vítězství, získáte pomocí karet postav, které si pro každé kolo vybíráte nově. Nikdo pak neví, kdo je kdo a co se dá od koho čekat.
V ostatních recenzích se objevují různé názory na hru ve dvou hráčích. Já osobně jsem Citadelu ještě v jiném počtu, než ve dvou, nehrála, ale přijde mi takto naprosto skvělá. Musíte taktizovat, pamatovat si, které postavy jste si zvolili (protože na rozdíl od většího počtu hráčů volíte místo jedné postavy dvě), a které postavy jste naopak předali spoluhráči a musíte se snažit odhadnout, které z nich si on vybral, abyste mu mohli co „nejlépe“ uškodit.
Citadela není hra pro mírumilovné osoby, protože zde prostě musíte kout pikle, jak jen to jde, ale zároveň nesmíte zapomenout na zajištění vlastního prospěchu. Určitě bych ji ale doporučila všem milovníkům karetních her, u kterých se musí přemýšlet.
Martin –
Aulus –
Raiden –
Jacob –
Simfouska –
ivetacek –
James Marlow –
Patrikhm –
xkocour –
ZaPa –
Jirka –
Raptor –
Darlin –
Yar. –
Darkman –
Ptacnik –
RTMyšák –
Smrták –
abekara –
lolook –
kalt.w1nd –
Kasparov –
blackfighter –
Davides9 –
AMW –
RadimB –
ješi –
Morta –
KacaMaca –
Mazec –
Márty –
madrianova –
palcice –
karelik –
NOE –
Missak –
Veroslavka –
Piestany –
Zdenek_ –
dubis –
kokrdal –
Zafi –
Začíná boj o vládu nad Citadelou. Hráči musí rychle stavět stavby do svého města, ale stavby musí být hodnotné. Mordýř, Zloděj, Čaroděj, Král, Kněz, Kupec, Stavitel a Žoldnéř jsou postavy, která vám díky svým speciálním schopnostem pomohou získat vládu. Mordýž zamorduje libovolnou postavu, Zloděj někomu ukradne zlaťáky, Čaroděj vám vymění možné budovy k postavení, s Králem začnete nové kolo, Kupec si vezme o zlaťák navíc, Stavitel může stavět více budov a Žoldnéř může zbourat protihráčovy stavby. A navíc Král, Kněz, Kupec a Žoldnéř začnou vybírat daně a stanou se ještě bohatšími.
Kdo první dostaví osm staveb si spočte body na svých stavbách a ještě získá nějaké bonusy. Kdo má nejvíce bodů, vyhrál a stává se pánem Citadely.
Napínavá hra, u které až dokonce nevíte, kdo má nejblíž k vítězství. Máte na to, stát se vládcem Citadely?
Hra je po grafické stránce pěkně, barevně zpracovaná. Hra obsahuje karty budov, postav, zlaťáky, pravidla a královskou korunu.
Na hře se mi líbí, že si každý hráč vytvoří svoji vlastní taktiku a že je hodně cest, jak vyhrát. Hra se navíc dá uložit do krabice z tvrdého papíru a snadno se přináší. Její myšlenka je originální a také se povedlo rozšíření Temná země. Tuto hru hodnotím na čtyři a půl hvězdičky z pěti možných a doporučuji ji všem soutěživým hráčům.
Kelt –
1a2a3a4 –
Sudan –
ZdenT27 –
tofis –
mysik –
sully.mich –
pastelka –
tootsie –
orff –
Archos –
EvilGrace –
ikri –
Tom –
Milosh –
Knihovník –
rulen –
Chmelda –
Tomáš Jindra –
acedrac –
littlemole –
Náhoda a strategie 50 na 50. Obrovským bonusem je krátká doba hraní – za večer se dá stihnout mraky her 🙂
Zábava se radikálně mění s počtem hráčů, snad nejslabší mi přijde ve 4. Změna počtu fráčů ale vede k významnému obratu ve správné strategii. To co je dobré ve čtyřech je téměř nepoužitelné v 5 nebo ve 3! To považuji za velký bonus této hře, protože v jednom balíčku máte „“několik her““ 🙂
Rozšíření není špatné, ale ani převratné.
Tomas –
Lhoty –
Adam Svoboda –
tanulo –
ta*jemná* –
adela –
technologic –
Bumla –
charin –
asp3ct –
jirka –
potapnik –
Sionn Latharn –
Rillanon –
J.Langust.cz –
ABDCE –
Wotton –
Deth –
Tramvaj –
Michal –
anjuli –
smaza –
Smith-g –
Phoenix –
V den, kdy jsem tuto hru hrál poprvé mě tolik nadchla, že jsem si ji byl nucen ihned koupit, protože se mi o ní i zdálo:-) Vynikající vlastností je, že je stejně dobře hratelná ve dvou i více hráčích, i když strategie je pak velice odlišná. Hráváme ji s rozšířením Temná země, které hru zvedá ještě výše. Hra se neomrzí ani po každodenním hraní, s rozšířením už tuplem ne, protože je každá hra úplně jiná.
Hanka –
adelajda –
yeetik –
Laadevil –
felind –
Radim –
JardaJaryn –
babara –
norba –
tcdd –
teotihuacan –
333halfdevil –
BMX –
aksile –
davidko7 –
Hrabě z Carcassonne –
Abiosis –
Terw –
Robert Vlach –
Bunny84 –
Savager –
Vlad –
tomz01 –
wami –
Joe –
saver –
ocasek –
andik007 –
beny –
darwin –
maseR –
kapitan –
Carcassonnemaniak –
skyfire –
Duhamuz –
Shadow –
Inez –
Goofy –
Dafe –
Je to super hra, výtečně se hraje také v malém množství hráču ve 2 či ve 3, tím je hra strategičtější a svižná. S větčím počtem hráčů jde hodně o blafování. Je dobré si při hře zachovat kamennnou tvář 🙂 . Mám ji dohranou asi 50x a stále mne neomrzela. Nedávám 5 bodů protože některá pravidla nejsou trošku nedořešená. Nejspíš to bude kvůli překladu. Takže jsem si je dohledal na internetu. Už se těsím na rozšíření až si ho pořídím.
Kalibulus –
Lada –
Tonik87 –
Matthew –
Zipakna –
Guelin –
raistlin –
Aries –
Kendar05 –
rach –
Brisco –
Panzani –
Gaspar –
spokosin –
Machííírek –
Matteso –
Jenn –
Betty –
sakul –
Elena –
Matt –
suchm4aa –
ZdenaK –
ratwin –
Eyron –
samnung –
jelda007 –
Petra –
kolda –
akat –
kanei –
tenista –
spartik –
Jose –
David –
Pepr –
omas –
Kitty –
Lubbo –
Semiš –
WereWolf –
Gospeen –
Filmator –
Jindřich „“Desgenais““ Cinka –
Bibík –
ADaMA –
cSf.Kostej –
Martin –
Pavluschka –
Loxias –
SasaKrasty –
nespik –
Honzék –
c00p3er –
filipes –
zeppelin –
didymos –
Sabera –
lcl –
Eduard Doležal –
engi –
Myslím, že hra mě zprvu zaujala, kvůli krásné grafice na obalu. Jak jsem zjistil, stejně pěkně jsou vymalované i jednotlivé kartičky.
Pokud jde o zpracování, krabička je skladná a snadno přenosná. Karty jsou slabší a jak jsem se v jiné recenzi dočetl, dochází časem k ošoupíní a tak jsem si na ty nejpoužívanější (8 karet povolání) pořídil plastová pouzdra. Karty mají přesně velikost kreditních karet. Na něž se obaly dají sehnat v papírnictví. Třicet zlaťáků je zhotoveno z lesknoucícho silnějšího žlutého plastu.
K průběhu samotné hry.
Hráči se vžívají do rolí manipulátorů a snaží se pomocí svého dočasného vlivu na různorodá povolání ve městě, shromáždit peníze a postavit za ně rychleji než jejich soupeři osm co možná nejcenějších budov. Tato osmice je nazývána Citadela.
Hra je složena z kol. V každém kole si hráči volí jedno povolání (ve dvou a třech hráčích dokonce dvě povolání).
Kolo se sestává ze dvou částí. Výběr povolání (žádné losování, ale promyšlená volba) a samotná hra jednotlivých povolání. Výběr je vždy napínavější částí. Rozhodujete o tom, jak bude následující kolo hry vypadat.
Hra končí kolem, v němž jeden (eventuelně více hráčů) postaví svou osmou budovu.
Škoda, že v pravidlech je pár nepřesností oproti originálu. Opravu lze naštěstí nalézt na těchto stránkách.
Měl jsem možnost hrát Citadelu ve dvou, třech, čtyřech, i šesti hráčích. Podle mě je hra s přibývajícími hráči víc o náhodě (co na vás zbyde při výběru povolání) a je též zdlouhavější.
Ale 5 hvězd jí dávám za to, že se pro mě a mé přátele stala králem mezi hrami pro 2 hráče. Ve dvou jde již čistě o taktiku. Dá se odhadnout, co zvolil soupeř a tak si promyslet jak se zachováte dál. Hra si po celou dobu udržuje napětí, nikdy není tak docela jisté, kdo nakonec zvítězí. Lze také uplatnit blufování.
Rozhodně mohu Citadelu jen doporučit.
JoeK –
gesslish –
cahous –
K teto hre tu uz bylo receno tolik (design, myslenka, pravidla,..), ze se nema smysl opakovat a shrnu to jednou vetou – Za plny pocet. Ale objevuji se tu protichudne nazory na hru ve dvou hracich. Ja se rozhodne stavim na stranu tech, co tvrdi, ze hra ve dvou je bomba. Hral jsem ji jeste ve 3 a 4 hracich, ale te uzasne takticke bitve ve dvou se hra v jinem poctu nemuze vyrovnat. Jednoznacne doporucuju a uz se tesim na rozsireni.
Ajeenka007 –
Socca –
šáruška –
speedy –
Mari –
treveris –
C@esar –
sam.uel –
fasz –
luciáš –
Last_Elf –
howska –
klato –
Pepsonka –
Jendulus –
ver –
Tom a Maca –
kath –
Bajn –
palo75 –
Ája –
klekytom –
murdochay –
mara –
Katka –
tondakolik –
VasekVydra –
Citadelu vlastním již nějaký ten pátek a pomalu se stává jednou z mých nejlepších her! Přeskočila dokonce i pro mě nesmrtelný BANG! Je jedinečná svojí znovuhratelností (každá hra je jiná) a vyvážeností (opravdu nelze říct která postava je lepší nebo jaká strategie výhodnější).
Pokud zvažujete koupi nové hry, radím jděte do Citadely. Zahraje si ji prakticky kdokoliv. Pravidla jsou jednoduchá (napsaná pouze trochu „“zvláštně““), po pár kolech první hry je každý pochopí. Hra je velmi otevřená novým hráčům, kteří jsou hodně rychle rovnocenými protivníky (1-2 partie)!
Prostě super hra, doporučuji všem. Odehráno už mám hodně partií ve 3-6 hráčích (pro 2 jsem zatím nezkoušel)
Ještě úhrn dodatků pravidel pro dobré hraní (mám poslední vydání hry od MINDOKu – 2007)!
DODATEK K PRAVIDLUM
– nelze postavit dvě stejné budovy ve své citadele! (tzn. já nemůžu postavit dvě hospody, ale každý hráč může mít jednu postavenou) DULEŽITÉ PRAVIDLO, které chybí v českém překladu hry! (Pozor, toto je pravidlo anglicke verze hry, v německé verzi, ze které vychází kompletně verze česká, toto pravidlo není a hra je nastaven tak, že se stejné budovy stavět mohou – pozn. pogo).
– při líznutí dvou karet (místo 2 zlatých, při tahu postavy) si obě karty vezmu do ruky a jednu libovolnou vyhodím (mohu si tedy obě nechat a vyhodit jinou z ruky!) Opět pravidlo, ktere je jinak v českém překladu pravidel! Doporučuju hrát takto. (Český přklad originálních pravidel je i zde přesný, protože vychází z pravidel německé verze, nikoli anglické – pozn. pogo).
– čaroděj si může libovolny počet karet z ruky vyměnit nalízáním z balíku (tzn. že nemusím odhodit všechny karty a nalízat si stejný počet nových!) To je i v pravidlech, ale zapomíná se na to.
– karta LABOŘATOŘ umožňuje vyhodit pouze jednu kartu za kolo! (nelze vyhodit 3 karty a vzít si 3zl apod.) V pravidlech je jašně dané, že speciální vlastnost karty lze zahrát jen 1x za kolo.
– karta HŘBITOV se musí zahrát ihned jakmile žoldnéř zničí budovu (tj. mimo svůj tah) a ne později. Žoldnéř vlastnost karty nesmí použít.
kubiceq –
Gandalf –
Já sám považuji Citadelu pravděpodobně za nejzábavnější hru, kterou jsem kdy hrál.
Grafické zpracování je víceméně dokonalé.
Herní princip je jednoduchý, hru se brzy naučíte. Každé kolo se musíte vžít do postavy, za kterou právě hrajete. A tady se dostáváme k malé vadě: Pokud hrajete ve dvou hráčích, výběr postav vám zabere více času než hra samotná.
wanhalf –
Sparky –
houh –
chajim –
H0lly –
Haňulka –
Hanuš –
Ada –
janinko –
Koki –
Viktor –
Kubajs –
The Hammer –
Manas –
Zik9 –
Kabalenka –
ichus2 –
mesicek –
Sagapo –
Lišák –
Josh –
Tom –
Kadaver –
Black Jack –
aneken –
Zedka –
eVik –
Peregrinator –
Sasa –
Tharr –
nency –
Kentril –
krejcuk –
Tom.57 –
patrmont –
stega –
Tygr –
Rio –
V mojej zbierke hre je veľa hier ale iba jedna hra sa u nás hraje pravidelne. Už dva roky hrám Citadelu skoro každý deň a z odstupom času mi jasné, že je to najlepšia hra akú mám.
Aj keď ju hráte veľmi dlho ako ja, tak nie je jednoduché v nej vyhrať. Prvky výberu kariet z nej robia psychologickú hru podobnú pokru. Stratégia budovania mesta (či stavať lacné mesto čo najrýchlejšie alebo drahé) sa musí prispôsobovať stratégii ostatných hráčov.
Nemám k nej vôbec žiadnu výtku – vyhovuje mi dĺžkou aj hrateňosťou pre rôzny počet hráčov.
Niektoré poznámky:
* V preložených pravidlách sú dve chyby (možno tam už nie sú – mám ju kúpenú už viac ako dva roky):
1. Mordýř aj keď zabije kráľa, hráč s kartou krála sa stáva novým králom
2. Keď sa hráč namiesto peňazí rozhodne zobrať kartu, tak nezahadzuje kartu len z dvoch prijatých kariet, ale zo všetkých svojích kariet.
* Karty postáv si dajte do priehľadných obalov na karty. Inak bude hra za mesiac nehrateľná.
* PREČO nevyšlo rozšírenie !!!
rockys –
Lukáš Majer –
Shaddy –
JardaD –
Shade –
Aron –
dajo –
Citadelu som hral zatial len v dvojici,ale myslim si ze vo viac hracoch je to uz o nahode,lebo je tazko uhadnut,kto si vyberie aku postavu. Ale citadela je vynikajuca hra,kde do poslednej chvile nie je jasne,kto je vitazom. Mozem iba doporucit hracom,ktory maju radi karty.
PJ –
Kroll –
muffen –
sehes –
mauzik –
Lontheo –
xkon –
maros –
Ota –
Bloodfox –
aglaonema –
Lorus –
ellenia –
Jezura –
Anoel –
Objevuje se tu mnoho názorů, které tvrdí, že hra ve dvou je nudná a pomalá. Můj názor je zcela opačný. Hrála jsem Citadelu ve dvou i ve třech, čtyřech i pěti hráčích a nejlepší mi připadá právě varianta o dvou hráčích! Jde o variantu, kdy má nejmenší vliv náhoda – hráči sice mohou snázeji uhodnout, jakou má ten druhý postavu, a podle toho se uzpůsobit, ale když oba hádají své postavy a uzpůsobují se podle toho, dostává se na řadu blafování a taktizování (snaha „“vykombinovat““ nejlíp svůj tah), které přesahuje rozměr hry, když se hraje ve více lidech. Rychlejší je to tím, že se hráč dostane na řadu víckrát za kolo, což mimochodem také velmi zvyšuje zajímavost hry. Ve dvou je to zkrátka víc o chytrosti a psychologii 😉 hodně zábavy u Citadely, určitě to zkuste!!!
HomeBoy –
Mirek H –
Opravdu výborná hra, alespon dle mého názoru. Zatím jsme ji hráli jen ve dvou, ale přesto, s výborným zážitkem. Brzy nás čeká premiéra ve více lidech, tak věříme že to bude mazec :-). Každopádně i ve dvou si ji užíváme, protože člověk musí pořádně taktizovat a vyzrát na soupeře. Stejně tak se člověk musí snažit předvídat kroky soupeře… kdy použije Mordýře soupeř nebo kdy použiji Mordýře vůči soupeři já apod.
Každé povolání má něco do sebe, takže bych řekl, že hraje vyvážená i po této stránce.
martin.hippo –
ghoston –
standa –
Annie –
Stát se králem a mít v příštím kole výhodu při volbě rolí? Nebo snad kupcem s větším příjmem? Či jako stavitel získat více karet budov a moci postavit několik z nich zaráz? Co když mě ale někdo odhalí a zabije nebo okrade dříve, než se dostanu na tah? Nebo se objeví čaroděj a stavba, na kterou šetřím poputuje do jeho ruky? Mám si vzít peníze, nebo kartu s budovou? Postavit teď něco levného, nebo šetřit na budovu drahou? Vybírat daně?
Tyto a podobné otázky se vám budou v hlavě honit při hře Citadela. Vaším úkolem je postavit město o osmi budovách. Ale pozor, tato zdánlivě jednoduchá podmínka je ulehčována, či komplikována možnostmi postav, které si v každém kole vybíráte a také tím, jaké body je možné získat. Musíte rozmýšlet, jak a kdy výhodně investovat do stavby či karetní výhody a případně jak někomu výhodu překazit či hru alespoň ztížit. Čím lépe znáte své spoluhráče, tím hra získává na náboji, protože úspěšně blufovat je stále těžší…
Jednoduchá pravidla skrývají hru mnoha kouzel. Již rozsah počtu hráčů ji dělá dostupnou a použitelnou pro široké hráčské zázemí. Skladnost balení a celkem malá náročnost na prostor jsou další významná plus. Jediné co bych hře vytkla, je životnost karet- pokud ji budete hrávat často, brzy ztratí svůj krásný vzhled, doporučuji proto investovat o cca 60 Kč navíc a karty obalit průhlednými obaly.
Mirek –
Tallis –
Dita –
TGa –
cuf –
H.O.N.Z.I.K –
milanz –
Ladik81 –
kjubik –
CzechCloud –
zbjesila –
Clon –
Don Aqila –
sniffer –
Hapina –
terezka –
Citadela se stala námi hodně oblíbená hra. Nejraději hrajeme ve dvou, dá se skvěle blufovat a taktizovat a hodně při tom využijeme i to, jak dobře se známe. Opravdu skvělá zábava a rozhodně, když se hraje pořádně, tak se procvičí mozkové závity. Chytře vymyšlené do posledního detailu, hezký design, praktická velikost. Her hrajeme hodně, Citadele ale dávám bez váhání 5 hvězdiček!
wendy –
makaking –
slniecko –
Štvorku som dala preto, lebo si skutočne myslím, že je Citadela super. Vedeli sme o nej už dlhšie, preto sme boli veľmi radi, keď sme ju uvideli v jednom obchode a odvtedy ju hrá celá naša rodina. Najlepšia je ale podľa nás hra v trojici alebo dvojici, hra je svižnejšia lepšie je najmä to, že každý hráč má až dve postavy. Jediná výtka je opäť k materiálu kariet (najmä postáv keďže sa najčastejšie používajú), preto každému odporúčam si ich zalaminovať.
simrohlav –
konpok –
krimskrams –
nightfall –
JSat –
pyty –
Evik –
smirnoffff –
kadla –
Ajfel –
Pablo –
Citadela je vynikajuca hra. Je pravda, ze po prvej hre sme boli trochu v rozpakoch, co som to vlastne kupil, ale hned po druhej hre sme si ju zamilovali. Vacsinou ju hrame na striedacku s BANG!-om, pride nam prilis narocna na intelekt a tak ju striedame, aby sme si od toho taktizovania niekedy aj oddychli 🙂
Nasiel som vsak jednu skulinku v pravidlach pre troch hracov. Ak si niekto zoberie vraha ako prvu postavu a zapamata si, co posielal dalej, ked sa mu karty vratia, vie ktore dve postavy odbudli a tak ma isty zasah. Preto sme u nas pravidla pre troch trochu modifikovali. Po tom, co si vsetci hraci vyberu svoju prvu postavu, jedna z kariet sa nahodne odhodi (aby ju nevidel vobec nikto) a vybera sa druha postava. Toto sposobi, ze poslednemu hracovi dojde iba jedna karta. Tento si preto zoberie aj kartu, ktoru zacinajuci hrac odhodil ako prvu (podobne ako posledny hrac, ked hra 7 ludi). Tymto sa eliminuje vyhoda vraha a zaroven ani prvy hrac, co si vybera, si nemoze byt isty, ktora karta je von z hry..takze nikto nevie nic 🙂
No a po tejto uprave sa hra pre troch stava dokonalou. Preto moje hodnotenie 5 bodov. Len sa neviem dockat ceskeho vydania rozsirenia 🙂
Vašek –
marek –
Jednoduše geniální ! Hra je zábavná a založená na taktice. Má moc pěkné zpracování karet a herní systém také není k zahození. Jak někteří píšou že de lehce poznat ve dvou hráčích co má protihráč za postavu tak to je sice z části pravda ale já to vidim jako velké plus než mínus, je to mnohem zábavnější než kdybyste si vzali třeba třikrát stejnou postavu, ale zbytečně protože byste stejně neuhodli tu protihráčovu. Dost praktická je také krabička svojí velikostí že si jí mužete vzít všude sebou (samozřejmě tu hru a né jenom krabičku):-) .Podle mě je tato hra stejně jako carcassonne základem pro káždého začínajícího i pokročileho milovníka deskových i karetních her. Možná bych dal jednu pětinu hvězdičky dolu za trochu hůře provedené zlaťáky jelikož to nejde tak dávám 5 hvězdiček.
Kolegista –
tomas2211 –
pavel120 –
danielraska –
TB2 –
qcpx –
Sam –
O Citadele si myslím, že je to jedna z nejlepších nesběratelských her na našem trhu. Srovnání se nabízí hlavně s Bang!, ale podle mého názoru je tato hra lepší. Bang mi přišel až příliš rychlý na to, aby se v něm dalo víc taktizovat – zde je systém vyřešen podstatně lépe. Navíc famózní rozptyl 2-7 hráčů dělá hru velmi hratelnou. Jediná vada na kráse je materiál karet, ale pro mě je to jen malá skvrnka na kráse.
poutník –
Hratelnost paráda, vtáhne do děje, cena nízká a i když není komunikativní, vždycky se překřikujem. Ve dvou nebo ve třech je úplně jiná, hrozně se zrychlí. A nejlépe jsem si zahrál za záporné postavy, kdy hráč sice nikdy nevyhraje, ale ten POCIT!!! Jen ty karty se rychle ničí, to je fakt. Hrát můžete skoro všude a vejde se do kapsy, není to žádná obludně velká krabice.
Lukas –
Temno stredoveku, práve sa v ňom ocitáme. Citadela je blafovacia kartová hra pre 2-7 hráčov. Hrá sa tak, že každé kolo si hráči vyberajú nasledovné postavy: zabijak, zlodej, čarodejník, král, kňaz, kupec, staviteľ, žoldnér. Každá postava robí alebo má niečo, myslím tým, že zabijak zabíja, kňaz nemôže byť zničený žoldnérom.KOlo sa hrá tak, že dané karty sú označené číslicou, ide sa od 1 až po 7. Hráč si môže vybrať: dva zlaté alebo dve karty si pozrie a jednu vyberie. Každý hráč si vyberia toto a robí akciu hráča, stavia si čiže vykladá karty. Hrá sa končí vtedy, keď nikekto postavil práve ôsmu budovu, sčítavajú sa práve body, vyhráva ten kto má najviac bodov. Tejto hre dávam hodnotenie 4, ale nie je lepšie než Bang.
Longshanx –
Yuri –
Valpurgius –
Sandy.czcz –
Dobrá hra, pro hru ve dvou sice až moc přehledná a je snadné uhádnout kdo je jaká postava, ale od 4 hráčů víc je to skvělý. Doporučuju. Ozdobou jsou i graficky vyvedené karty. Jedním slovem : Je to super 🙂
peto –
MM –
summ –
kika –
Fíťa –
dafca –
vubec nesouhlasim s predeslym nazorem, ze nejlepsi je hra pro 3-4 hrace. hral jsem ji ve trech, ctyrech a peti hracich a nejlepsi je prave v tech peti. souhlasim, ze vybirani postav je trochu delsi, ale nikterak neomezuje spad hry, clovek si zatim staci zkontrolovat jak jsou na tom ostatni se stavbama, ktera by mela byt zborena atd.
pipboy47 –
Pavla –
MeanAngel –
DwarfMan –
Martin –
mathew –
Citadela je zatím nejlepší hra, jakou jsem poznal. Dá se při ní výborně taktizovat, bluffovat a náhoda zde téměř nehraje roli. Vše stojí jen na vaší stragedii a výběru postav. Pokud se u hry sejde 5 az 7 hráčů, které hra baví, zbytečně ji nezdržují a zároveň jsou kvalitními taktickými soupeři, máte se opravdu na co těšit a těžko se od Citadely odtrhnete.
Nejsilnější stránkou Citadely je skvělá charakteristika postav. Každá má své unikátní vlastnosti a po chvíli zjistíte, že žádná karta není slabší či silnější, ale že s každou můžete na herním poli pořádně rozvířit prach. To ovšem platí pouze pro vyšší počet hráčů. Ve čtyřech už to není ono, protože v každém kole hraje málo postav a lehce se dovtípíte, kdo co má v ruce, popřípadě se hra zjednodušuje, protože víte, která postava vás v daném kole nemůžze ohrozit. Pokud hrajete ve dvou či třech, hra už úplně podle mě ztrácí smysl, protože některé karty jsou oproti ostatním výrazně oslabeny, jiné naopak posíleny a taktická různorodost, která právě hru dělá tím, čím je, hodně na tom utrpí.
Naopak v sedmi lidech se můžete těšit na urputný boj do poslední chvilky, vypjaté emoce a nemilá překvapení ze stran protihráčů. Tahle hra se jen těžko omrzí.
m13xx –
damor –
benny –
samo –
oplprokop –
Citadela je skvělou volbou pro všechny trochu náročnější hráče. Velmi záleží na každém výběru postav a i jedna chyba může být rozhodující. Je potřeba hodně přemýšlet, sledovat, jak jdou karty, trošku blafovat a hlavně odhadovat protihráče. Je skvělá téměř v každém počtu (2-7 hráčů). Ve dvouch je to naprosto geniální taktická bitva. Kdo máte rádi trošku náročnější hry, určitě s její koupí neváhejte. Jestli si ale potřebujete večer odpočinout, tak radši ruce pryč. Potřebujete mít čistou hlavu, aby jste mohli její závity roztočit na plné obrátky.
Ještě jedna technická poznámka. Karty nejsou nijak kvalitní…nejsou potažené žádnou umělou vrstvou a plno lidí si stěžovala, že se hned ošoupou. Hned po koupi jsem zašel do papírnictví a koupil si obaly na kartičky (1,50,-/kus) na osm karet postav a hned jsem byl klidnější 🙂 Nyní můžeme karty mastit jak chceme, bez obav ze se postavy ošoupou a bude poznat kdo je kdo. Tuto investici za 12 Kč vřele doporučuji.
zabena –
Pivrn –
a.r.p.i –
budha.j –
David –
jakub –
Usednete-li s přáteli k této hře, vstoupíte do světa úskoků, intrik, magie a síly. Kdo se stane pánem citadely a města? Jen síla nestačí, odhad soupeře, jeho dalších kroků, skrytí své totožnosti, mazanost, to je to, co vede k úspěchu! Čekají na vás různé postavy: král, žoldnéř, kněz, zloděj, kupec, mordýř, stavitel, čaroděj. Každý má své silné schopnosti, jichž můžete využít, i slabé stránky. Záleží jen na vás, jak je dokážete využít ve svůj prospěch.
Cílem hráčů je postavit své město, ve kterém budou lepší (tzn. hodnotnější) stavby, než budou mít soupeři. Musí jich být alespoň osm (jakmile někdo postaví osmou budovu, kolo se dohrává a hra končí). Každá budova však něco stojí a ty hodnotné jsou obzvlášť drahé, a žoldnéř vám některou může zbořit, další postavy zas mohou škodit jiným způsobem.
Hra probíhá v kolech. V každém si hráči postupně vybírají jednu z výše zmíněných postav, vždy novou a tajně – v tom spočívá základ této hry. Jednou tedy můžete hrát za obchodníka a získat víc zlaťáků, podruhé za zloděje a někomu jeho zlaťáky ukrást, potřetí za stavitele a postavit víc budov než ostatní. Když dokážete odhadnout, jakou postavu si vybral jiný hráč, můžete hodně získat. Kdo je kdo se odhaluje postupně. Záleží na vašem odhadu, hereckých schopnostech, strategii a vývoji hry, ale i na náhodě, zda se k vám dostanou ty karty budov či postav, které by se vám nejvíce hodily. Samotné kolo pak pokračuje podle daného pořadí postav. Začínajícím hráčem je vždy král.
Celou původní recenzi si můžete přečíst na herním webu Frodovy deskové hry.
Krapnik –
ond –
Marek –
pecovarhy –
amstutz.s –
dubak –
Hra ako taka je naozaj perfektna, aj ked strasne zalezi na tom aky pocet hracov ju hraje. Idealny pocet je podla mna 3-4 hraci. Pre 6 hracov je hra prakticky nehratelna, pretoze sa neda vytusit, kto z hracov je aka postava a je to hodne o nahode.
Dalsia moja negativna skusenost je cisto technickeho razu: Hru sme kupili asi pred dvoma tyzdnami a problem je v tom, ze uz teraz je farba na zadnej strane karticiek niektorych postav sem tam „“vysuchana““. Tym padom su niektore karticky postav poznacene a neda sa s nimi hrat. Mozno, ze som trosku detailista, ale uznajte ze ked je karticka krala krasne citatelna zozadu, tak to fakt nastve. Hru budeme kazdopadne reklamovat, pretoze vyhodit tolke peniaze za par umelohmotnych zetonikov a karticiek, ktore su este nekvalitne vyrobene…
Cholerus –
gaff –
Síla Citadely spočívá ve výběru postav. V tom je největší taktika a musím říct, že autoři jednotlivé postavy vymysleli opravdu dobře. Nemohu nic vytknout. V tom ale spočívá základní problém pro hru ve více jak 4 hráčích. Pokud chcete DOBŘE vybrat postavu a hraje vás pět nebo víc, tak to chvíli trvá. Navíc ne každý hráč je šachista a pak to trvá ještě dýl. Z hry se stane nuda!! Nuda to přestává být až ve finále, kdy se začíná taktizovat.. ale to už je pozdě.
Nejlepší se hra zdá být ve třech hráčích (možná i ve čtyřech, pokud si trochu upravíte pravidla, tj. každý hráč má dvě postavy), hra je svižná a navíc má každý hráč dvě postavy, což dává hře úplně jiný náboj. Otevírá se zde hromada zajímavých možností.
Při hře ve dvou jsme museli trochu okleštit postavu mordýře, protože jinak se hra zvrtla v neustálé vybírání mordýře a krále. Po okleštění už bylo vše v pohodě a hra se i ve dvou stala zajímavou.
Nevěřte nikomu, kdo tu píše, že hra je o blufování. Prostor pro blufování je v této hře ve skutečnosti minimální. Nedá se naprosto srovnávat třeba s bangem. Navíc se hra nehodí do hospody, protože se u ní nemusí komunikovat. Sedíte v hospodě hrajete citadelu a je ticho… Bída. Hvězdička dolu..
Kdybych hodnotil hru pro dva, dal bych 4 hvězdičky. Ve třech a čtyřech 4 a půl hv. a v pěti a více 2 hvězdy. Celkem 3 a půl…
Jekor –
Stinin –
Eva –
manloth –
Gimli –
Jimmmy –
Nicholas –
2vkjmch –
eklp fistronek –
Happy –
Arvi –
Frigo –
VAMP!R –
serbam –
vládceCitadely –
Tu hru jsem si tak oblíbil jako žádnou jinou. Už když jsem viděl její nádhernou krabičku, začal jsem být blažený. Hned po rozbalení jsem už byl přetržený, jak jsem se těšil.
Hra má celkem jednoduchá pravidla, skládá se pouze ze 74 hracích karet a 30 zlaťáků.
Obrázky na kartách a na krabici jsou ve velmi hezkém provedení.
Celá hra se hraje nějak takto: jako jeden hrdina (vybíráte si jej na začátku kola znova) stavíte město, můžete vraždit, krást, čarovat, kralovat, kázat v kostele, dělat černé kšefty, více stavět a bořit.
sulzik –
Veena –
Míííla –
paladin91 –
rix –
Libor –
Pichlik –
Žížalka –
karol –
lenka –
Malicka –
Linhard –
Ranca –
Esc –
Richard –
Najlepšia hra z mojej hernej knižnice. Dá sa hrať s rôznym počtom ludí. Zaujme deti aj dospelých. Je skvelá aj pre dvoch hráčov – vtedy je to naozaj náročná hra.
Dúfam, že Albi vydá rozšírenie (ďalšie stavby a postavy). Tiež by malo upozorniť na tieto pravidlá:
1. Hráč nemôže postaviť dve rovnaké budovy vo svojom meste. (Táto veta chýba v Českom preklade Citadely) !
2. Hráč s králom sa stane králom, aj keď ho Mordýř v tom kole zabije.
3. Pri výbere novej karty si hráč potiahne dve karty a vyhodí ľubovoľnú kartu z ruky – nemusí to byť karta, ktorú práve získal.
Posledné dve pravidlá sú nové pravidlá a v zahraničí sa hra predáva už s týmito pravidlami.
ifca –
Nur Misur –
Letos jsme si tuto hru dali s přitelem pod stromeček a musím říct, že je to moooc dobrá hra, založená na blafování a taktice. Zatím jsem hráli asi 6 partií, z toho jsme stihli hrát 2 a 1/2 hodiny ve vlaku…to nám ta cesta hezky utekla..:-)
Fakt supr hra, aspiruje na mou nejoblíbeňejší:-) všem doporučuju…nejlepší poměr cena výkon
Jordan –
Tomáš Bílek –
Dodo –
GK_voyger –
richie –
Vlastislav Dohnal –
danissimus –
Popisovat, na jakém principu hra funguje, je podle mně úplně zbytečné,vše bylo řečeno níže.Takže přejdu rovnou k hodnocení.
Hru vlastním už asi měsíc a za tu dobu se stala pravidelným společníkem nejen v rodině,ale i mezi kamarády… Beru si ji pravidelně, když zajdem do hospody, na koupaliště nebo jen tak strávit odpoledne hraním her. Hrací doba je velmi krátká (dá se dohrát i za 15 min.), takže se skvěle hodí jako odreagovka:-). To je první její plus.
Hra je velmi (slovo velmi zdůrazňuji) rozmanitá při různém počtu hráčů. Já osobně jsem hrál v každém počtu kromě 7. Ve dvou je hra specifická v tom, že jeden bere mordýře a druhý mu „“kličkuje““. Jako první je z 95% brán onen mordýř,čímž se ve hře pro dva stává nejsilnější postavou. Na druhém místě ve frekvenci výskytu bývají král a kupec. Král proto, že onen hráč dostává další kolo možnost prvního výběru (mordýř) a kupec – hodně peněz. Naopak nejmín používaní jsou čaroděj a stavitel, kteří nejčastěji zbývají jako poslední 2 postavy. Možná to vyzní jako dost stereotypní záležitost, ale není tomu tak. Je to naopak velmi zábavné, kličkovat, blafovat a mlžit. Ve dvou si toho blafování užijete nejvíc (plus). Minus pro hru ve dvou vidím v tom, že většinou nemáte moc velký výběr, jaké postavy si vzít, respektive situace zpravidla ukazuje, která dvojice postav je nejvýhodnější.
Hra ve třech je podobná s tím rozdílem, že mordýř zabíjí vždy (pokud je jeho hráč dostatečně bystrý:-)), ale jde o to koho. Nejsilnější postava je asi zase mordýř, těsně následovaný zlodějem. Ten se ve třech vyplatí, protože má velkou šanci získat svůj lup a protože nemůže okrást mordýře, tak se většinou nemusí bát zabití (pokud ovšem hráč s mordýřem nemá kopu zlatých). Mírně stoupá cena žoldnéře a tím i kněze, naopak podle mě kupec není tak silný jako ve hře pro dva, jelikož je nejčastějším (hlavně z počátku hry) cílem mordu. Ve hře ve třech se mi docela často stalo, že nakonec vyhrál ten hráč, který na tom byl po celou hru nejhůře. Zbylí dva se soustředili na sebe a při závěrečném zúčtování se nestačili divit.
Ve čtyřech je to ale všechno jinak. Každý hráč už ovládá jen jednu postavu za kolo. Co se týče síly postav, tak mordýř klesá někam do spodních pater žebříčku. Docela často se stane, že zůstane vůbec nevybrán. Naopak velmi stoupá cena stavitele a hlavně čaroděje.Ten je tím silnější postava, čím víc hráčů hraje. Hra je daleko více variabilnější, poněvadž každé kolo jsou 2 postavy OUT (otočené ksichtíkem nahoru), takže se ví, co nebude toto kolo hrozit, kdo nebude vydělávat, atd. Musím se ještě zastavit u toho čaroděje. Od tohoto počtu je fakt silnej. Není nad to postavit všechny budovy v ruce, pak si vzít čaroděje, obrat hráče s největším počtem karet v ruce a stavět vesele dál. Existuje dobré kombo, které se mi velmi vyplatilo (ale ve hře v 6) – Laboratoř (za vyhozenou kartu z ruky zlaťák) plus časté braní čaroděje. docela jsem si tím pomohl a když jsem každé kolo stavěl budovy 5ky, tak se spoluhráči moc divili. No a s čarodějem byl útrum:-))
Mohl bych pokračovat ještě moc dlouho, ale myslím, že už si každý může udělat obrázek o tom, jak skvělá je to hra. V naší bandě máme docela dost her k dispozici (mj. Talisman, Proroctví, Bang, Carcassonnne zelené, Age of Empires, Říše snů, Hrady, atd.), ale citadela má nade všemi zvláštní pozici. Např. souboj Bang!:Citadela vyznívá jednoznačně pro Citadelu… Fakt výjimečná hra pro začátečníky i nadšence a hráče tělem i duší. Dávám 5b.
Bart –
plema –
borivoj –
Blizzard –
bl –
sirio –
Veronika –
MilanC –
Martin –
Skymessenger –
Bunda –
Elwen –
Majak –
Elvid –
Lapo –
-grizzly- –
OndraZ –
Papo Shimitz –
Tukan –
xaver –
Citadelu jsem si pořídil poté, co jsem si na ni přečetl na této stránce až na výjimky samé pochvalné recenze. Vzhledem k tomu, že jsem hru hrál pouze ve dvou hráčích (víc se nás bohužel asi nikdy nesejde:), mohu hodnotit pouze tuto herní variantu. Musím říct, že ve dvou je hra v podatatě o ničem, velmi lehce se dá uhádnout, kdo má jakou postavu a podle toho se zařídit, spád hry je velmi malý, hra plyne spíše samospádem a pak je najednou konec, aniž se něco zajímavého událo. Je docela dobře možné, že hra při hře více hráčů vypadá úplně jinak, ale hra dvou hráčů je vyloženě špatná. Po několika hrách jsem hru založil do skříně a už si na ni ani nevzpomenu. Pokud tedy hodláte hrávat většinou jen ve dvou, Citadela rozhodně není hra pro vás.
matys –
ewuchka –
Markéta –
Malič –
vizard –
Maasa –
Petr Holub –
Cantona –
MORT –
Morwen –
Při koupi mě ovlivnila cena i to, že už jsem hru kdysi viděla.
V naší rodině byla přijata kladně. Už dlouho jsme společně nehráli žádné stolní hry, ale citadelu si rád zahraje i můj osmiletý bratr (sice vzhledem k věku nedokáže tolik blafovat, ale pravidla lehce pochopil).
Hraní je plné emocí (naštve vás, když vás několikrát za sebou odkrouhnou či okradou ve snaze trefit se úplně do někoho jiného).
Líbí se mi rozsah hráčů – najde se tak víc příležitostí, kdy ji můžete hrát.
Ale proč ten název? „“Bez bázně a hany““ by sedělo líp..
(Pozn.red. Citadela není původem německá, takže při českém vydání se upřednostnil původní název.)
Shako –
Pelly –
Penguin –
Friend –
ATA –
Macho –
kafer –
Kamčatka –
Peter Liska –
PLAYER –
Tom –
hody –
zopl –
rejčl –
DK –
Raky –
Zuzka –
Ferdinand –
Mirka –
Koupi této hry rozhodně nelituji. Vlastním ji už více než rok a stále patří k mým favoritům. Je velmi jednoduchá, takže hrát ji mohou i hráči, kteří nejsou v hraní zrovna kovaní, ale i zkušenější hráči. Dá se při ní blafovat, taktizovat a vůbec klamat tělem. Rozhodně mne nezklamala. Nejvíc na ní oceňuji to, že s různým počtem hráčů se mění a je potřeba změnit taktiku. Díky tomu se tato hra jen velmi těžko „“ohraje““.
Koudy –
Gwin –
tynek –
dilli –
joannes –
greyhound –
Hru Citadela mám necelý týden, dlouho jsem váhal, kterou novou hru koupit, nakonec zvítězila Citadela proto, že jsme všichni chtěli nějakou hru nenáročnou na čas a u které se budeme bavit. Hra nás od počátku chytla, souhlasím, že pro dva je jednoduché odhadnout postavy soupeře, ale ani tak není hra nezábavná, víc nás ale baví ve třech. Hra má jasná a jednoduchá pravidla, doba hraní je kolem půl hodiny a lze ji jednoduše sbalit do malé krabičky. Na rozdíl od složitějších her (Osadníci) nemrzí tolik porážka, protože jde za večer odehrát třeba pět partií, kdežto u jiných her nám čas dovolil jen jednu. Karty jsou vyvážené, hra ve třech je super pro taktizování a blafování. Takže když to shrnu, naše očekávání bohatě splnila. Jen musím souhlasit, že karty postav mají tendenci být brzy odřené, takže tento týden vyrazím do papírnictví a budu se pídit po nějakém obalu. Jinak tato hra nemá chybu a královsky se při ní bavíme 🙂
XioN –
Felix –
Flamberg –
Asindor –
GeniuZ –
jerry1989 –
Emil –
Anonym –
Kreator –
nfo –
Bozenka –
Soperan –
Yoreth –
valecek –
Gally –
enia –
NoirOrioN –
beagutofomor –
Adam –
stepan –
Lemon Dog –
Fanda –
krik3t –
Ať si kdo chce, co chce, říká, Citadela je výborná hra. Pravidla jsou krátká a poměrně jednoduchá. To, jak se mění vybírání postav pro různé počty lidí je skvělé. Hra tak má v různém počtu hráčů zcela jinou charakteristiku. Ve dvou a třech si užijete více odhadování soupeřů a kombinování postav. Ve více lidech zase o něco větší dilema, kterou postavu si zrovinka vybrat. Bohužel, hra ve více lidech (od pěti výš) ztrácí na rychlosti a dynamice. Proto ty 4 body.
Paters –
Darn –
Velice dobrá, chytlavá a napínavá hra, ve které do posledního kola není rozhodnuto o vítězi. Celá hra je postavena především na správném výběru postav a odhadu, co si asi vezmou vaši protihráči a to zejména v posledních kolech, kdy se vám nesprávná volba může stát osudnou a naopak ta správná vám může vyhrát hru. A vy pak už jen sedíte a modlíte se, aby vás nějaká „“svině jednooká““ nezabila.
Bohužel nesouhlasím s názorem, že nejlepší je hra ve třech. Naopak právě kvůli hře ve dvou nebo ve třech hráčích strhávám jednu hvězdičku a pro tuto variantu doporučuji jiné hry. Naopak zcela ideální je Citadela pro pět a šest hráčů.
Chytlavá hra s nádhernými obrázky a co navíc – velice skladná a přenosná. Pokud budete mít štěstí jako já a najdete si tu správnou partu, jen těžko se od této hry budete odtrhávat.
termit –
Hru jsem si koupil ještě pod názvem Ohne Furcht und Adel, jelikož jsem si přečetl pochvalné, by přímo nadšené recenze. Asi jsem karetní škarohlíd, ale ani Bang ani Citadela mě nenadchly. Hra je podle mě lehce nudná a málo svižná. Modifikace pravidel ohledně stavitele, který by měl brát vždy 2 karty navíc je nutná, neboť se stávalo, že si tuto postavu nikdo nevybíral ( kromě kamaráda, co studuje architekturu…). Další návod na zlepšení jsem našel ohledně žoldáka, který za zničení stavby nemá platit o jednu hřivnu méně, než je hodnota stavby, ale vždy 1 hřivnu. Hra nabude na svižnosti, ale na druhou stranu se protáhne. Těžko soudit, jestli celkově nabude prožitek z hraní na kvalitě. Karty jsou přeplácané, místy až kýčovité ( viz např. karta přístav…). Možná jsem zklamán, protože jsem čekal více. Je pravda, že hra vymezuje relativně velký prostor pro blafování, což na ní oceňuji, ale pro mě osobně nic moc.
jayjay –
doriang –
Stanley –
mealy –
Bobr –
murphy –
Dr.Lazarus –
Tarenor –
Pigin –
Brontik –
Radek P –
Ondra –
BFM –
Shark –
Tacud –
8pyro8 –
Souhlasím s tím, že hra je velmi hezky zpracována, obrázky nejsou příliš „“německy kýčovitě““ dělány, vše je v pohodě, po dlouhé době hra, u které jsem měl pocit, že zpracování odpovídá ceně (i když dobrý nápad si taky zasluhuje zaplatit). Hra je za určitých podmínek zcela úžasná, za jiných bych řekl, že dosti špatná. První podmínky se zvou hra ve třech, kdy jsme tuto hru vydrželi s přáteli hrát 18 hodin v kuse, což není špatné (mnohokrát za sebou, hra není tak dlouhá). Ve třech má každý dvě role, jejichž kombinování je velice důležité a zábavné, navíc je přiměřeně těžké odhadnout, co mají ostatní. Ve dvou je bohužel hra nehratelná z toho důvodu, že osoba mající vraha má 50 % šanci (pozor, jen matematicky, bez lidského faktoru. Se správným odhadem situace je šance daleko vyšší), že druhému zabije roli, a tak je stále na koni. Ve 4-7 hráčích zase má každý pouze jednu roli, což ubírá na taktických variantách, člověk by ani neřekl, jak je to citelné, navíc jsou chvíle, než se hráč dostane na tah trochu dlouhé. Jelikož je ale hra pro tři hráče naprosto fantastická a užijí si ji i velice zkušení hráči (ti dokonce ještě více), dal bych 4,5*, vždyť člověk si volí, proti kolika lidem bude hrát; je zde ještě jeden problém, jenž se zove pravidla. Ta jsou bohužel jasná jak tunel. Po prvním přečtení jsem na ně zíral poněkud překvapeně a až s několikerým přečtením jsem je docela dobře pochopil. A pak se to rozjelo…
lotr –
Majlk –
buralien –
dooly –
orsej@centrum.cz –
karel –
tučňák –
Merlin –
Marsha –
Jendouch –
newrock –
Gwin –
belisar –
Droll –
zajíček –
Robert –
Bluďa –
Předpokládám, že i někdo jiný, než já by se mohl pozastavit nad celkem nic neříkajícím názvem této výtečné hry, která je u nás doma nazývána (ne zcela nelogicky) spíše „“Bez bázně a hany““.
Na BoardGameGeek jsem kdysi nalezl následující vysvětlení:
The German game title, for those English speakers who are curious, means without fear or nobility. While this may seem a meaningless title, you must realize that it is a pun on the German phrase ohne Furcht und Tadel. This phrase is itself a translation of the common French phrase sans peur et sans reproche, which means without fear or reproach. It was said of the French Knight Bayard, 1475-1524, who was evidently fearless and irreproachable in his conduct. Apparently the players in this game are equally fearless but more reproachable and less noble than Le Chevalier de Bayard…
Michal –
Lumirius –
Petr –
Anna –
kuba –
Maximus –
REM –
Bluefish –
xdavid –
Gandalf –
kvetinka –
káča –
Cipísek –
Roman –
V.S. –
tonal –
Juventus –
Věrka Cicháková –
Rubic(k) –
MasterII –
Thelonius –
Luko –
Minulý rok se mi tato hra dostala do rukou a byl jsem z ni úplně nadšen. Jelikož to bylo v době prázdnin stala se dobrým přítelem pro dlouhé noci na táborech jak pro vedoucí, tak pro děti o poledním klidu.
O kvalitách hry zde bylo už napsáno dosti. Já též přispěju trochou do mlýna. Hra nabýva na kvalitě právě při vyšším počtu lidí. Co se prodlev mezi tahy týká, je to trochu problém, my jsme si dali čas asi 30 sekund. Velkou nevýhodou je kvalita karet. Doporučuji hned přelepit karty postav průhlednou folií, jinak po prázdninách nerozeznáte, kterou postavu držíte v rukou.
Tato hra má myšlenku, super kresby a hlavně je komunikativní. Ceny se nelekněte, při samovýrobě byste dřív zešedivěli :).
PepaK –
Nogard –
Citron –
WillBlack –
golmon –
Odoren –
Burton –
Renella –
Zajímavá hra s velkou mírou komunikace a akčnosti. Není lehké v dané chvíli rozhodnout o vítězi. Kromě počátečního vybírání postav má hra rychlý spád.
Náhoda hraje malou roli.Jednotlivé karty jsou pěkně ilustrtovány.Těm, kdo se chtějí při přemýšlení dobře pobavit, hru doporučuji.
Bercik –
Chiquitita –
Amarth –
Jaru –
Marta –
Paluba –
Blafovací i taktická hra, kteří se chtějí trochu pobavit a trochu si zahrát. Hráči se staví v průběhu hry do role různých postav z doby 15. století a budují si svá města plná paláců, opevnění, hospod, věznic, alchymistických dílen a dalších budov. Zvláštností hry je to, že hráči nemohou škodit přímo ostatním hráčům, ale spíše jednotlivým postavám, přičemž mají jen velmi omezené informace o tom, kdo kterou postavu zrovna představuje. Nejlepší je varianta pro 3 nebo 6 či 7 hráčů.
Cíl hry je relativně jednoduchý – máte v ruce karty a chcete dříve než ostatní vyložit osm z nich tak aby měly v součtu co největší hodnotu. Za vykládáni ale musíte platit přesně toik zlatých hřiven kolik má karta hodnotu. Jde tedy o to získat co nejvíce hřiven a pak je prostavět vykládáním karet. Jádro hry je ale někde jinde a to ve vybírání postav. Před každým herním kolem si totiž hráči vybírají tajně postavy – vždy z těch karet které ještě zbyly po předchozích hráčích. Když je vybráno udělají v pořadní daném čísly postav svůj tah a vše se opakuje znovu. V průběhu kola se tedy postupně odkrývá kdo je kdo. Každá postava má navíc svoji speciální schopnost. Například vrah, který hraje první (a tedy moc nemůže vědět kdo je kdo) může jmenovat jednu postavu, která v tomto kole nebude vůbec hrát (je zabita). Další postavy mohou škodit jiným způsobem (sebrat někomu peníze, karty, bořit již postavené budovy apod.) nebo mají naopak nějakou výhodu (mohou stavět více budou, získávají nějaké zlaté hřivny apod.).
Hra je od začátku do konce prodchnuta blafováním. Hru lze hrát úplně pro zábavu a docela náhodně – to je pak dobrá hra pro pobavení „“zabiju třeba krále, je to starej šašek““, nebo nad ní lze I trochu přemýšlet, ale ne příliš, spíše než chladný kalkul se vám bude hodit vcítění se do ostatních. Například si můžete uvědomit, že ten kdo je na tom nejlépe nejspíše bude potřebovat postavit hodně budouv a tudíž si zvolí postavu Stavitele. Není nic jednoduššího si zvolit Vraha a Stavitele proztě zabít … Vybírání taky není triviální – podkud jste na začátku, tak máte velkou možnost volby, ale zase máte nulovou inforaci o tom co budou mít ostatní, když jste uprostřed tak tak vidíte co si vzali ti před vámi a s trochou štěstí dokážete určit i co mají přesně jednotliví hráči. Hráči na které dojde ve vybírání až na konec mají naproti tomu menší výběr. Vybírání postavy je ve skutečnosti polovina úspěchu, takže je dobé mu věnovat pozornost. Navíc i to kdo bude vybírat první lze ovlivnít (ten kdo má roli Králem příště vybírá první) takže jedno vybírání ovlivňuje to následující, čili je dosti těžké říci co je nejlepší taktika. Díky tomu mohou vyhrát i ti kteří spíše jen pozorují, nebo mají prostě štěstí, že zůstanou nepovšimnuti.
Hra má různé varianty pro různý počet hráčů. Nejlepší je verianta pro 3 hráče, kdy každý hraje dvě postavy, čímž se vám násobí možnosti a zlepšuje se strategická stránka hry. Výborná je rovněž pro 6 či 7 hráčů, ale musí se pojímat jako spíše příležitost k zábavě – pokud každý při vybírání postavy příliš dlouho přemýšlí, může to bát nuda. Pokud vás navíc zabijí tak na vás nebojde řada docela dlouho. To je asi největší nevýhoda této hry, ale jak jsem uvedel závisí to na přístupu ke hře.
Hra má malou nevýhodu v tom, že ačkoli pravidla nejsou nijak složitá, první hru se hráči spíše rozkoukávají, takže pokud se nedostanou za první hru, což se může stát i tím, že jim budou pravidla nepříliš dobře vysvětlena, mohou z hry mít rozpačitý dojem, což by bylo škoda. Přispět k tomu může i to, že tištěná pravidla jsou napsána trochu zmateně.
Recenze pochází z Klubu deskových her Paluba.
J.R. –
chloridka –
Čajovna 82 vůní –
Surt –
Lenka –
S níže uvedenými recenzemi plně souhlasím. Nicméně uvedu svůj názor na hratelnost v počtu dvou hráčů. Hra se mi zdá ve dvou dost špatně hratelná, máte šanci 50:50 vždy odhadhnout jaké karty má protiháč. Časté blafování se také pořád nevyplácí…a nikam se nehnete. Vyvolávání rolí postrádá tak trochu svůj smysl a logiku! Pořád se střídat ve dvou není to pravé ořechové…
Kdybych měla hodnotit hru pro 2 hráče dám jí tak 2 hvězdičky. Víc ani náhodou. Pokud chcete dobrou hru pro dva určitě se obratťe jinam (například Caesar a Cleopatra).
Při hře 3 hráčů už je to o něčem jiném a o poznání lepší! Nechybí ono taktizování a blafování co asi kdo hraje… i když pořád hrajete v každém kole za dvě role. Hodnotím 3,5 hvězdičky.
Při hře 4-7 hráčů je to pecka a skvělá zábava = 5 hvězdiček.
Celkově však dávám 4 hvězdičky, protože je to bohužel hra (dle autorů) pro 2-7 hráčů.
Provedení je skvělé, karty nádherné. Škoda těch českých karet vytištěných z Wordu, které kazí celkový dojem z grafického provedení hry.
Sinka –
Mirunak –
pogo –
tonda007 –
Na hru jsem čekal cca dva měsíce, než ji tuzemský distributor přivezl z Německa. Čekání se vyplatilo.
Hned při dodání mne překvapil malinkatý balíček a pojal jsem nedůvěru, dokonce podezření, že jsem byl ošizen. Po rozbalení si nás všechny hra získala a obdržela téměř samá kladná hodnocení.
Hra se dobře hraje. Pouze návod je napoprvé malinko složitější a je třeba jej několikrát přečíst a zkusmo zahrát si jedno kolo. Poté, co zvládnete německé popisy na kartičkách a víte, které role nesou body a jaká mají práva a povinnosti, je hra navenek již snadnou záležitostí.
Velmi oceňuji rozdávání rolí po každém kole, tzn. strategie hry není jednoduchá a hraje se v podstatě hra ve hře. Systém hry mi malinko připomíná Magellan, ovšem Bez bázně a urozenosti je hra daleko lepší, komunikativnější. A rozhodně zábavnější. Dobře se hraje ve dvou i ve velké společnosti. A propos, nenechte se mýlit, počet zlaťáků je skutečně dostačující.
Dal bych pět bodů. Za obal, za hru i za kvalitu provedení hry, avšak jako nedomyšlenost ze strany dovozce vidím jednu věc: a sice český překlad kartiček, která určují role a jejich bodový příjem. Originální hra obsahuje 7 kartiček velikosti hracích žetonů, dovozce přiložil dvě kartičky zcela jiného rozměru na obyčejném papíře.
Martin Blatný –
Agáta –
Lišák –
Hra s velmi jednoduchými pravidly, originálním nápadem a napínavým průběhem. Výjimečná je i tím, že se při ní budete bavit jak ve dvou tak v sedmi hráčích. Vlastně se s různým počtem hráčů i mění, v čem spočívá kouzlo hry. A her pro sedm lidí na našem trhu moc není. Zvlášť ne tak dobrých.
Ale abych se dostal ke hře samotné. Snažíte se postavit město z osmi stavebních karet co největší bodové hodnoty a pokud možno pěti různých barev. Bodová hodnota ale zároveň znamená kolik zlatých hřiven musíte za postavení této karty-stavby zaplatit. K budování a získávání peněz využíváte některou z osmi postav, z nichž si vybíráte v každém kole znovu. V počtu dvou nebo tří hráčů každý využívá služeb dvou postav zároveň. Jakmile první hráč vyloží osm karet, dohraje se kolo a hra končí. Spočítají se body za jednotlivé stavby + další prémie a vyhraje hráč s největším počtem bodů.
Postavy mají samozřejmě různé schopnosti. Například vrah může zavraždit pro aktuální kolo jedno z povolání, zloděj může jedno povolání okrást, čaroděj si může s někým vyměnit karty, jiné postavy jsou zvýhodněny v získání peněz, budování města nebo výběru postavy pro příští kolo. A navíc – některé postavy získávají výhody za určitý druh staveb umístěný ve vlastním městě. Stavby jsou totiž v několika různých barvách, označujících zda jde o stavbu obchodní, vojenskou nebo třeba církevní. Výjimečné jsou stavby fialové, které svému majiteli přinášejí různé další výhody.
V pravidlech je bohužel několik ne moc jednoznačných formulací, ale slyšel jsem že už se na tom pracuje, takže držím palce.
Další kapitolkou je provedení a materiál.
Co musím opravdu vyzdvihnout jsou obrázky karet – jak karet postav, tak karet jednotlivých staveb. Nikde jsem však nenarazil na autora těchto nádherných kreseb. Materiál karet je také dobrý, i když by to možná chtělo něco méně klouzavého. Nahrazení peněz zlatými hřivnami je také zdařilý nápad, stejně jako jejich provedení. Přehled staveb a postav mohl být na tvrdším papíře, aby se tak brzy nezničil, a také jich mohlo být více kusů, abychom si ho pořád nemuseli půjčovat. Za velký klad považuji očíslování jednotlivých postav, jak jsou za sebou na tahu, a také vyznačení barev, za které dostávají postavy hřivny. Krabička je také velice zdařilá – s designem od stejného autora jako karty a hlavně o velikosti, která se dá nazvat kapesní.
Kouzlo hry
– Při hře hodně záleží na tom, co si hráč dokáže domyslet. Například kdo si vybral jaké povolání (podle toho, co zbylo na mě, kolik má karet v ruce, jaké má vyložené stavby, kolik má hřiven…).
– Stejně důležité ale je, jak dokážu sám využít schopností svých postav a zvláštních staveb.
– Samozřejmě musíte promyslet, jaké stavby si postavíte do města, abyste získali co nejvíc bodů a zároveň během hry získali nějaké peníze.
– Hra je zábavná, dynamická a plná náhlých zvratů.
– A jak už jsem zdůrazňoval, dá se hrát jak ve dvou tak až v sedmi lidech a vždy se u ní pobavíte!
Vřele doporučuji všem hráčům. Díky malému balení je to i ideální hra na hory, když nemáte moc místa v batohu na velké krabice a hrací plány, nebo když je vás sedm a ostatní hry jsou nanejvýš pro šest hráčů.
Ratty –
Danyi –
mesires –
Ďéda –
Kolík Aťsepicnu –
Dal jsem jen hodnocení 3 a vysvětlím neb pro někoho může být nevýhoda výhodou.
Hra se dělí na dvě části
Výběr postavy a odehrání kola. Většinou bývá výběr postavy delší než samotné stavění budov a využívání dalších vlastností postav.Proto se stává že více času hru nemusíte vůbec sledovat. Toto je výhodou pokud hru hrajete např v hospodě a chcete si i popovídat s kamarády. Pro svoji skladnost (balíček karet a počítací kameny) je hra vhodná na výlety či do hospůdky.
A proč plány v plánech jiných plánů?
Jste uprostřed hry a od svého spoluhráče po pravici jste dostal zloděje, obchodníka a stavitele. „“Mám si vzít zloděje a okrást ho? Co si vzal za postavu? Nečeká že ho budu chtít okrást a vybral si vraha? Nebo očekává že ho budu chtít okrást a právě vraha si nevzal? Mám poslat dál stavitele jenž je pro mého následovníka výhodou?““…
V hlavě se vám bude motat spoustu možností proč udělat právě to či ono.
A nakonec bouřlivá diskuse proč jste udělal právě to a ne ono a co vás k tomu vedlo.
Doporučuji právě těm co mají tendenci nechat se u her rozptylovat okolím. Hře to neublíží.
mrk –
Jersey –
Karel Kratochvíl –
Láďa Smejkal –
otakar zatřepálek –
Matěj Baťha –
Tak tohle je jedna z mých nejoblíbenějších. Spoustu lidí dokáže odradit od pořízení si nějaké hry už jen to, že se jedná o hru karetní. A to je velká škoda, teda hlavně pro ně, protože se ochuzují o takové hry jako je právě Ohne Furcht und Adel.
Cílem hry je být prvním hráčem, který postaví město s osmi budovami. Přitom ovšem nezáleží jen na počtu budov, ale velmi důležitá je také jejich „honosnost“. Ovšem cíl hry není až tak důležitý, pokud ovšem nezastáváte stejný názor jako já (není důležité si zahrát, ale vyhrát! :-). Mnohem důležitější jsou prostředky, kterými se k tomuto cíli snažím dobrat. Čím lépe se umím tvářit, že jsem někdo jiný, tím větší jsou mé šance na vítězství. Hráči, kteří jsou průhlední jak sklo jsou od začátku hry trochu v nevýhodě (a při hře ve dvou hráčích většinou až do konce:-). Což samozřejmě neznamená, že nemůžou vyhrát. V této hře je totiž také zapotřebí plánovat své tahy trochu dopředu, takže hráč který má dobrý plán u kterého mu příliš nezáleží na postavách, může být těžko rozlousknutelným oříškem i pro ty největší a nejschopnější intrikány ve hře.
Hra má výborné grafické zpracování (i když někdo by mohl namítat, že čaroděj ve skutečnosti není čaroděj, ale nějaký blázen co právě utekl ze cvokhauzu a kněz, že je určitě posluhovačem ďábla:-). Její velikost jí určuje jako ideální hru na cesty (hlavně ty dlouhé, kdy si všechno nesete na hřbetě), kterou si mohou zahrát stejně dobře dva, jako třeba šest nebo sedm hráčů.
Jediným mínusem pro tuto hru je, že ve větším počtu hráčů (šest, sedm), můžou být prodlevy mezi dvěma tahy jednoho hráče delší než by se někomu zamlouvalo (hlavně, když hráč jedno nebo i dvě kola vůbec nehraje, protože ho nějakej grázl jednovokej zaříznul jako nějaký chrochro:-).
Jezevec –
Jaromír Kovařík –