Popis
Granadské město Alhambra ve 13. století. Nejlepší stavitelé Arabského světa i Evropy se tu snaží podat důkazy svého umění. Staňte se jedním z nich. Najměte si nejlepší stavební party, ale pozor. Ať už jde o kameníky ze severu nebo zahradníky z jihu vždycky ti lumpové pravidelně požadují výplatu. A ještě přepočítanou podle jejich domácího oběživa. Na druhou stranu s jejich pomocí v Alhambře vztyčíte věže, založíte zahrady, postavíte arkády a pavilóny. Takže raději plaťte.
svatarafaj –
Jedná se o vůbec první deskovou hru, kterou jsme si se ženou před pár lety pořídili a proto k ní máme také trochu větší vztah. Je to velmi pěkně zpracovaná hra s trochu větším podílem náhody (holt někdy si jeden hráč vykupuje všechny nejlepší karty a vy máte naprd výběr), ale to určitě není překážka k tomu, aby si hru užili všichni hráči. Varianta hry ve dvou hráčích je však bohužel nezáživná, vzhledem k tomu, že musíte hrát se třetím fiktivním hráčem..
plecniak –
Už sú lepšie hry …
TondaJ –
Hra mě nijak zvlášť neoslovila. Pořád jen nakupování, skládání a počítání. Možná s rozšířením by byla lepší, ale to si určitě nekoupím.
Betty –
Myslím, že jsou lepší rodinné hry, ale šestiletou baví, pěkně si procvičuje sčítání, pravidla jsme zjednodušili, že upravovat si městečko můžeme kdykoliv.
Tindo –
Ve hře Alhambra jsem nenašel žádné velké plus, díky které bych jí mohl hodnotit lépe, než jako průměrnou. Ztrácí se v šedi ve stínu mnoha lepších her.
Ve hře hráč sbírá peníze čtyř barev a různých hodnot. Za ně se nakupují budovy. Když se zaplatí přesná částka, dostane hráč akci navíc. Když hráči nepřeje štěstěna a nemůže jinak, než zaplatit více, tak má smůlu. Bude mít v tomto kole jen jednu akci. Náhoda zde má až moc velký vliv. Z nakoupených budov si hráč skládá palác a jediné, co to ovlivňuje, je obvodová zeď. To je nic moc.
Milionkrát lepší hrou stejného typu je hra Vikingové. Nakupování dílků je tam mnohem zajímavější a hráči se při něm mnohem více ovlivňují navzájem. Skládání dílků je určeno více faktory a tak je více zábavnější.
SarkaB –
Už od malička mě bavilo skládání lega a podobných věcí, takže budovatelské stolní hry mám velmi ráda. Alhambra byla po Carcassonne a Osadnících z Katanu další hra, která mě zaujala a velice brzy jsem si jí oblíbila. Z počátku mi sice dělala lehké potíže kalkulace s penězi, mátly mě barvy, ale pak už bylo všechno v pohodě.
Hra má dobrý spád, utíká rychle a člověk u ní musí sem tam zapojit i hlavu. Rozhodně častěji, než u takového Carcassonne 🙂 Nikdy nevíte, co přesně přijde do hry a tak je třeba trošičku spoléhat i na náhodu.
Je fajn, že hra umožňuje hru i pro dva hráče, ale to mi přišlo takové nemastné neslané, raději upřednostňuji více hráčů. Ve čtyřech a pěti se mi to líbilo nejvíce, protože člověk už nemohl tak dobře předvídat, co udělají ostatní.
Orel91 –
Alhambra je jedna z budovatelských her, která se mi neohrála tak rychle. Nejspíše za to může právě ten prvek kalkulace s penězi, na kterou však není nikdy dobré spoléhat, protože vaši soupeři vám mohou vaše snažení lehce překazit.
V této poměrně jednoduché hře jde o nakupování jednotlivých stavebních dlaždic a jejich následovné umísťování do vašeho města. Každý hráč si staví svou vlastní Alhambru a tak musí pečlivě zvažovat, které dlaždice chce koupit, neboť ne každá mu bude na jeho plán pasovat. Navíc se zde operuje se čtyřmi různými měnami, za které lze jednotlivé dílky nakupovat, takže je potřeba trocha té matematiky (ale nic závratného). Vaši soupeři však nakupují také a tak se může stát, že jste na tu či onu dlaždici vlastně šetřili zcela zbytečně, protože než na vás došel tah, už na skladě nebyla.
Jako u většiny her vyhraje ten, kdo má na konci nejvíce bodů. Ty se získávají právě za rozšiřování vašeho městečka.
Celkově je hra poměrně nenáročná a rychlá (záleží s jakými lidmi hrajete – matematici se budou vždy snažit kalkulovat s penězi :-D). V plném počtu hráčů jsme schopni ji odehrát zhruba do hodinky.
+ Vcelku nenáročný systém, který pochopí i mladí a nezkušení hráči, ale zaujme i starší a zkušenější
+ I když si ji zahrajete několikrát, tak vás neomrzí a případně se dá i rozšířit
+ Svižná hra, utíká relativně rychle
– Někomu možná může vadit prvek náhody při doplňování dlaždic a peněz
Pepogn –
Alhambra byla hrou, která do naší party přišla po Carcasonne, Elfenlandu či Osadnících a jako jediná ze jmenovaných se jednou za čas objeví na stole.
Hra ze staré euroškoly láká především na příjemnou grafiku, kvalitní zpracování tématu, různorodé fáze hry, přiměřenou míru náhody a napětí z toho, kdy bude vytaženo průběžné hodnocení. Nezbytnými vlastnostmi pro vítězství jsou prostorová představivost, schopnost plánovat, odvaha jít do rizika, ale i trpělivost a bezesporu i matematické vlohy.
Shrnu-li hodnocení, jde o příjemnou oddechovku, která zaujme i méně zkušené hráče, ale ani Ti zkušenější (euraři) se nudit nebudou.
matewr –
Budovatelská rodinná hra, která je svojí zdánlivou jednoduchostí velice zábavná. Základním mechanismem je kolektivizace stejné barvy měny, za účelem nákupu dalších dílků do svého paláce. Samotné sbírání měny je velmi zábavnou činností, která je navíc okořeněná o proměnlivé ceny budov na místním trhu. Když vezme v potaz ještě i fakt, že hráči musí své budovy i správně do svého paláce postavit, ze hry se rázem stává vcelku strategicky vyspělá a hlavně zábavná hra. I přes možné propočty a analýzy je hra stále svižná, čemuž hlavně dopomáhá rozdělení na tři bodovací kola, což hře zaručuje gradaci a napětí. Výborná v jakémkoli počtu hráčů.
jokerx –
loko9 –
jája –
Zeppe –
ZIPaaK –
Martin Choděra –
Lucienka –
HV –
Radimur –
RoMi –
mlcuchj –
Vašek –
Gabebara –
hrazda –
4listek –
vaseklu –
Jacob –
Patrikhm –
masi –
Hru som kúpil svojej priateľke (a pochpitelne aj sebe:)) na meniny. Doteraz mala skúsenosti iba s Osadníkmi, Jungle speedom, domáckou verziou Civilizácie a klasickými spoločenskými hrami.
Požiadavky boli teda jasné:
– jednoduchá a zábavná hra
– čas hrania tak do 2 hodín (dlhé hry ju nebavia)
– možnosť hrať v dvoch hráčoch
– cenová dostupnosť
– dostupnosť rozšírení
Hral som viacero hier, Alhambru predtým iba 1x krát a to na výstave kníh. Pamätal som si ju ako celkom zábavnú, pri ktorej sa dá použiť určitá taktika atď.
Rozhodol som sa teda pre Alhambru.
Včera sme hru prvý krat hrali (2 hráči). Priateľka pravidlá pochopila veľmi rýchlo, počas hry sme do nich pozerali asi iba 5x. Hraciu plochu sme rozložili na posteli (makký podklad) a pustili sa do úvodného „“settingu““.
Detailný popis priebehu hry, prípadne omáčku okolo popisovať nebudem keďže sa tu už nachádza viackrát. Jediné čo by som rád podotkol je, že je naozaj škoda že jednotlivé typy budov sú označované rôznym počtom hviezdičiek a farbou pričom samotný názov budovy nikde nie je. Pre určitú „“príbehovú““ predstavu o hre je to zásadný problém.
Celkovo sa priateľke (aj mne) hra veľmi páči. Odohrali sme ju zhruba za 1:30, čo bol akurát kritický čas na to aby to priateľku nezačalo nudiť. Odľahlo mi. S nášho imaginárneho hráča sme sa veľmi tešili a vždy sme ho s radosťou označovali menom Peter, ako sa píše v pravidlách. Podľa toho čo tu bolo napísané som mal trošku obavy z toho, že bude prisilný, opak je ale pravdou. V našej prvej hre sa umiestnil na poslednom mieste. Budov mal pritom dosť, niektorých mal najväčší počet. Odporúčam aj vo dvojici.
Menší problém sme mali pri budovaní (s múrmi a ako môžu byť budovy s múrmi prepojené), ale po prelistovaní pravidiel sme zistili čo a ako. Podobne sme mali problém pri počítaní bodov za múry, nakoniec sme odpoveď našli v pravidlách. Žiadny problém. Najkrajšie bolo vždy čakanie na bodované kolá, každú otočenú peňažnú kartu som otáčal s napätím.
Dobre sme sa zabávali a radi si zahráme keď budeme mať čas, prípadne s rodičmi na chate.
Táto hra sice nie je „“seriózna““ (vzhľadom na prvok náhody), ale pre ženy (aj keď určite nie pre všetky) je to zlatá stredná cesta. Určite si kúpime aj rozšírenia.
Matej
Amoondre –
kroksmrti –
Ptacnik –
abekara –
ho-le –
Mazec –
little –
ZdenT27 –
pastelka –
Tom –
rulen –
Tato hra získala prestižní ocenění Spiel des Jahres 2003 a myslím si, že v té době zcela právem.
Předně má opravdu hezky zpracovaný herní materiál. Samozřejmě to není jako být v opravdové Alhambře v Granadě, ale kdo tam byl a líbílo se mu, tak bude potěšen o to víc, že si může sestavit svou vlastní malou Alhambru.
Hra je velice jednoduchá na naučení, pravidla nejsou vůbec složitá. Cílem hry je získat největší počet bodů. Hráči si v průběhu hry kupují kartičky staveb, které přikládají k základní kartičce fontány a tím si tvoří vlastní Alhambru. Tyto kartičky staveb mají po jedné až třech stranách namalovanou hradbu, která vám logicky ohraničuje váš palác. Za kartičky hráč platí požadovanou měnu a v požadované výši (celkem zde figurují čtyři měny). Když zaplatíte kartičku přesně, získáte bonus v podobě dalšího tahu. Krom kupovaní kartiček a přikládání k již rozestavěné stavbě, můžete také svou Alhambru různě přestavovat a získávat peníze.
V průběhu hry se odehrají tři bodování, příčemž to poslední je samozřejmě závěrečné. Je důležité mít co nejvíce kartiček staveb všech barev a také co nejdelší zeď.
Tuto hru bych doporučila všem začínajícím hráčům, rodinám s dětmi a především většímu počtu hráčů, protože i když budete hrát třeba ve čtyřech, hra má dobré tempo a nudit se nebudete. Rozhodně jsou ale lepší hry (jako třeba Osadníci z Katanu nebo Carcassonne).
Na konec je třeba zmínit, že hra má již několik rozšíření, které mohou vaši hru ještě více ozvláštnit a přinesou do ní nové možnosti a varianty.
AntonGorodecky –
esther.f –
Wotton –
Mafian –
Zenitos –
ftoh –
jas –
aksile –
Abiosis –
Terw –
Bunny84 –
Vlad –
Tari –
darwin –
Jurand ze Spychova –
Duhamuz –
gelefier –
Lada –
BuBen –
Vaše pozice je majtel pozemků kde stavíte tento palác. Právě započala stavba proslulé Alhambry, paláce, který stavějí výteční stavitelé 13. století z celé Evropy a Arábie.
Hráči-stavitelé si najímají nejlepší kameníky a zahradníky z různých krajin a platí jim mzdu v jejich měně. A tak vzniká Alhambra. Kdo postaví největší a nejhonosnější palác?
V průběhu hry za peníze různých měn nakupujete budovy ze stavebního trhu a připojujete je k již postaveným budovám, a tím rozšiřujete svůj palác a zvětšujete majetek. Přitom se snažíte postavit více budov určitého typu než ostatní a vybudovat co nejdelší zeď, tak si zajistíte více bodů ve třech bodovacích kolech (přicházejí zhruba v každé třetině hry a na konci). Kdo získá nejvíce bodu? Vítěz! V jednom tahu můžete udělat jednu ze tří akcí: 1. vzít si peníze z aktuální nabídky, 2. koupit si z trhu za příslušnou cenu budovu, 3. přestavovat. (Pokud zaplatíte přesně, máte možnost ještě jednoho tahu (a tím získat výhodu až 5ti tahů)).
Optimální počet je 3-4 hráči. Při hře 5-6 hráčů se hůře odhaduje, co zbude ke koupi, nebo je nutné se spoléhat na náhodu, která tak hraje větší roli. Ve dvou se hraje s mírně upravenými pravidly.
Alhambra vydařenou rodinnou hru. Za večer zvládnete i několik partií.
existují také 4 rozšíření přímo ke hře a dále samostatné zahrady alhambry.
Klady
Dobrý přehled o hře protihráčů
Vinikající zpracování herního materiálu
Zápory
Nedostačující možnosti při hře v 5 nebo 6 hráčích
Machííírek –
Mates –
Betty –
medvedmac –
jelda007 –
Pepr –
Darth Wiros –
Tristaver –
sydo –
Včera jsem měl tu čest poprvé hrát Alhambru. Kamarád ji má doma už delší dobu a včera ji vzal s sebou do hospody, abychom ji vyzkoušeli i my ostatní. Na krabici se skví ocenění SdJ a tak jsem okamžitě zbystřil jelikož kromě světlých výjimek jako Osadníci a tikal je pro mě tato nálepka zárukou nudy a neatraktivní hry.
První dojem byl však dobrý, pevná krabice, dílky z tvrdého kartonu, zkrátka hra, u které nehrozí, že se vám po dvou letech rozbije a vy budete muset koupit novou. Grafické zpracování hodnotím jako velmi dobré a odpovídající ceně hry, prostě klasické euro, karton a trocha dřeva.
Samotná hra už tak kvalitní není. Hráči staví palác, kupují jeho barevně rozdělené části pomocí 4 druhů měny a snaží se mít v bodovacích kolech co nejvíce budov od každé barvy (každá barva je hodnocena jiným počtem bodů). Nebud zacházet do detailů ohledně pravidle, jelikož to už udělalo hodně lidí přede mnou, spíš se zaměřím na celkový dojem ze hry.
Se stavěním paláce má hra společný jen název. Kdyby vám někdo řekl, že místo stavění paláce kopete kanalizaci a vyměnil dílky, na hru by to nemělo žádný vliv. Jedná se o trochu jednodušší pexeso, jelikož mozek zapojíte jen lehce a paměť už vůbec ne (hru jsem hrál poprvé a po 5 pivech s přehledem vyhrál, což leccos vypovídá o její náročnosti). Alhambra trpí všemi neduhami euroher, což jí vyneslo onu hanlivou nálepku SdJ:
– nudné a nezajímavé téma
– hra na vítězné body
– nemožnost ovlivnit ostatní (kromě toho, že koupím dílek, co chtějí i oni)
– hru dohrajete a pocit zadostiučinění je nulový, ok, vyhrál jsem, co má být. Není to jako u Pax Romana, kde si po dohrání partie ještě 3 dny vyprávíte o tom, jak vaše legie ubránili Řím v posledním kole před drtivím nájezdem Kartága.
+ grafické zpracování
+ vhodné pro děti, jako rodinná hra je to určitě super
+ jedno z mála eur co nemá na obalu vousáče 🙂
Závěr: pro rodiny z dětmi super volba, pokud už máte dost osadníků. Jinak doporučuji peníze utratit za něco lepšího ve stejné cenové relaci, např. Red November nebo Hive. Opravdu po dohrání této hry pochybuji o německém vkusu, pokud tato hra dostala SdJ, chtěl bych vidět porotu.
Přivítám jakoukoli diskuzi (proto recenzi dávám i do fóra), je možné, že mi ve hře něco uniklo nebo jsem nepochopil její cílovou skupinu, ale opravdu mě zajímá, z čeho vyplývá její ocenění. Vždyť i pro začátečníky existuje mnoho lepších her. Nemyslím si, že je to úplně špatná hra, jen nedokážu pochopit, proč je tak oblíbená.
kalif –
Jindřich „“Desgenais““ Cinka –
Martin –
zeppelin –
SnurkaBill –
fasz –
luciáš –
Last_Elf –
Zorka –
Tom a Maca –
Gerart –
mara –
fancus37 –
tondakolik –
Viktor –
Kubajs –
Amahuska –
Manas –
Zik9 –
Kabalenka –
ichus2 –
mesicek –
Wanderer –
Kozy9 –
Black Jack –
Kubas –
alonsanfan –
Tygr –
Pavel Jelínek –
Shaddy –
kaplanka –
deril –
SSZGSA –
Jezura –
Iggy –
Tak jsem tuto hru pořídil až o loňských vánocích a musím podotknout, že horší hru jsem ještě opravdu nehrál. První hry jsme hráli ve dvou a velmi mě překvapila povinnost uvést do hry imaginárního hráče, který má hned od počátku hry značně navrch. První bodovací kolo je až na body za zdi výhradně v jeho režii. Druhé a třetí se už při značné dávce štěstí vyhrát a brát tak bodový podíl, ale přesto mi jeho přítomnost ve hře dost vadí.
Při dalším pokusu dát této hře ještě šanci, jsme hráli ve třech lidech a dojem byl bohužel stále stejný. Každý se soustředí na sbírání jedné barvy a podíl náhody je více než velký. Prostě se nedá určit žádná strategie. Záleží jen na tom, které karty jsou zrovna v nabídce a které peníze na ně zrovna mám. Ve finále se pak každý soustředí na sbírání karet jedné barvy a je jen na štěstí, bude-li při mém tahu zrovna ta barva, kterou sbírám a hlavně budu.li na ni mít zrovna správnou měnu.
Miloval jsem hodně hru Osadníci z Katanu, která ale po objevení her Puerto Rico a Sankt Petersburgh hodně klesla v mém žebříčku díky velkému podílu náhody. Hra Alhambra je ale v mém žebříčku ještě níže než zmiňovaní Osadníci. Proto nemůžu dát více než jednu hvězdičku a to spíše ze slušnosti.
Zorka –
Annie –
milanz –
dusko1234 –
Žokej –
Ladik81 –
hurča –
CzechCloud –
Don Aqila –
Hapina –
Aldomoro –
jpmce –
Kveton.T –
pyty –
Evik –
Pařmen –
Ajfel –
sirrka –
Warfery –
danielraska –
TB2 –
Martin Plesnivý –
poutník –
Hra má pár dobrých nápadů (4 různé měny, nikdy nevím, kdy se objeví mnou požadovaná budova na jaké měně…), ale zas takový terno to není. Občas ji hrajem a i se dobře pobavíme, někdy to je ale trochu nuda. Menší děcka celkem zaujme, že si mohou dokupovávat budovy, hradby a další jim už nic neříká. Hru rozhodně neodsuzuji, ale jsou i lepší.
Lukas –
Ukážte zručnosti vašich kameníkov zo severu a záhradníkov z juhu. Sme v období ešte keď iberskí kresťania nedobili ešte celé územie Pyrenejského polostrova. Hru som si kúpil pred dvoma dňami a som si ju zahrál a som s ňou spokojný, na prvý pohľad ma prekvapila. Najprv treba rozložiť hrací plán každému treba dať rezervnú plochu a leviu fontánu a dáte mu dvoch pandrlákov. Hra spočíva v tom, že kupujete budovy na stavebnom trhu kde sú štyri peňažné meny: Denáry, dirhamy, dukáty, guldeny. V tejto hre sú všetky potrebné peňažné meny, ale pre vás sú keď ste zameraní iba niektoré budovy, tak idete iba napríklad na dukáty. Keď máte svoj ťah musíte buť:
1) Kúpiť budovu na stavebnom trhu za danú menu.
2) Zobrať si vyložené peniaze a to tak, že iba jednu, alebo aby bol súčet päť peňazí, na mene v tomto prípade nezáleží.
3) Alebo si prestavate vašu Alhambru, a to tak, že z rezevnej plochy pripojíte budovu do svojej Alhambre, odstránite svoju budovu zo svojej plochy a dáte ju na rezervnú plochu, posledná možnosťje odstrániť budovu z Alhambry a dať na presné miesto z rezevnej plochy budovu.
Hra má až tri bodovacie kolá kde prvé dve sú zamiešané v kôpke s peňazmi, keď prídu na rad sa spočítavajú budovy a kto ich má viac v danom typu budov dostáva body. Dané typy budov sú paláce, záhrady, arkády, altány, komnaty, veže. Pozor v bodovacom kole A dostane body iba hráč, ktorý ich má najviac, ale v kole B aj druhý hráč, posledné bodovacie kolo C je keď sa minú všetky budovy a toto kolo platí aj pre vyhodnotenie pre tretieho hráča. Hra sa mi osobne páči, lepšia než Carcassonne, a preto dávam hodnotenie 4.5. Túto hru odporučujem zberaťeľom ale aj normálnym hráčom.
Longshanx –
Yuri –
Sandy.czcz –
peto –
kajax22s –
kika –
Martin –
zabena –
a.r.p.i –
David –
jakub –
Krapnik –
HaroHaro –
running –
Nevím proč, ale tahle hra mě dost nudila. Má příliš složitá pravidla – čtyři barvy měn, hrozně barev budov, které přitom nemají žádný smysl. Ostatně celá hra mi nedává moc smysl (myšleno „“reálně““) – proč se snažit, aby měla moje pevnost co nejvíce stejných budov?
Navíc se hra vleče, nic se neděje, najednou je sčítání a člověka to ani moc nezaujme – prostě si řekne „“no a““. Hra pro mě nesplňuje ani jednu z podmínek dobré hry. Kupte si raději jinou hru (třeba BANG! 🙂 )
Jekor –
Eva –
Acer –
Ježíšek byl letos štědrý, takže kromě zlatých jubilejních Osadníků mi přinesl i Alhambru v českém vydání. První seznámení se hrou probíhalo ve čtyřech – 2 dospělí a 2 děti 13 a 9 let. Nevím, jak vypadá originál, ale pro nás všechny bylo matoucí, že v návodu se neustále mluvilo o TYPECH budov, přitom pro děti bylo potom pochopitelnější, když jsme jim říkali, že jde o to shromáždit nejvíc budov stejné barvy. Díky absenci nápisů na kartičkách (zřejmě z důvodu snadného přenesení hry do jiných jazyků) se nějak vytrácí touha stavět „“nádhernou a okouzlující Alhambru s honosnými věžemi a paláci““, ale smrskne se to na zájem mít co nejvíc bílých, modrých, hnědých kartiček. Také 4 druhy peněz byly pro děti poměrně matoucí, takže po chvíli nechápali, proč si mají „“modrou osmičkou koupit zelenou sedmičku““ i když by bylo zřejmě lepší „“koupit žlutou čtyřkou zelenou čtyřku““ a hrát ještě jednou (barvy a hodnoty jsem si pouze ilustrativně vymyslel, ale rozhovory prostě probíhali v podobných intencích). Navíc v pravidlech není vysvětleno, proč se na jednom tržišti může platit vícero druhy platidel, kromě věty „“chtějí být placeni v domácí měně““.
Rezervní plocha mi připadá nesmyslná. Zabírá dost místa a zároveň neposkytuje dost prostoru, pokud někdo napřed „“syslí““ stavby, stejně si je nemůže na rezervní plochu dostatečně rozložit.
Bodovací tabulka jakbysmet. Zabírá dost zbytečného místa. Hráli jsme na stole 150×150cm a po chvíli jsme měli problém se tam ve čtyřech vejít.
Trh mi připadá také docela zbytečně velký, alespoň že delší rozměr má alespoň podobný rozměr, jako 4 karty měny položené vedle sebe, takže se to dá uspořádat uprostřed stolu nějak „“inteligentně““. Ale u pěněz bych určitě uvítal velkou číslici směřující na obě strany (popř. všechny čtyři, ale to by asi už byla opičárna). To, že naproti sedící hráč (ať to byl kdokoli z nás) měl drobné problémy se soustředěním se na přečtení hodnot karet, k plynulosti hry nepřidalo. Navíc čísla 1-4 na stavebním trhu jsou úplně utržené z kontextu, kdyby místo čísel tam byly třeba názvy měn, nebo národů, které jimi požadují platby, asi by to bylo víc k ději. Nebo mohl mít stavební trh jen velké symboly jednotlivých měn, ve kterých by volně ležely stavební kartičky. Pokud se totiž zamyslíte, že symbol barevné mince je ještě podpořen malým černým symbolem měny (kolečko, čtvereček, hvězda a hlava), pak chvíli marně hloubáte i o významu a důležitosti čísel 1-4.
Závěr? Po chvíli hraní se to zvrhlo na čekání na bodovací kartičku, pak na druhou a nakonec na prázdný balík. Nikdo nemluvil o palácích a zahradách, ale o modré a bílé a zelené atd.
Důvodů, proč se tak stalo, je asi několik a mnohému na vině jsme my, i když můžeme říct, že jsme docela zkušení hráči stolních her. Já osobně vidím jako velký nedostatek absenci příběhu! V pravidlech je to opravdu jen jeden odstaveček, který nemá tu moc Vás strhnout do děje. Neztotožníte se s postavou stavitele. Město pro Vás je jen spoustou různobarevných čtverečků, peníze barevné papírky. Nikde nevykouzlíte propojení s dějem.
Myslím si, že by stačilo málo předělávek a Alhambra by byla úspěšnější. Takhle je to jen o něco složitější pexeso, že kterého na mně nedýchla atmosféra hry…
Po hodině hraní jsme vybalili Osadníky a jak bylo veselo…
Poznámka redakce:
1) Hra má v originále na kartičkách místo hvězdiček názvy budov jako Garten, Serail, Turm a pod., což dělá hru vizuálně o mnoho lepší a přehlednější.
2) Čísla 1-4 na stavebním trhu určují pořadí, ve kterém se doplňují kartičky na volná místa vždy na konci tahu každého hráče.
Nicholas –
deeDee –
eklp fistronek –
Arvi –
Mariano –
RionMerist –
paladin91 –
rix –
Libor –
Saracen –
Evule –
Žížalka –
karol –
Malicka –
Linhard –
Ranca –
whilom –
Prvně jsem se s Alhambrou setkal cca před rokem a hra mne dostala… Ač je určena až pro 6 osob, ideální je jí hrát (dle mého názoru) ve třech.
Nemohu souhlasit s tím, že by vítěz po prvním přepočítání musel vyhrát. Byl jsem svědkem, že se pořadí měnilo až do konce – například propojením dlouhé zdi. Také placení přesnými částkami s možností prodloužit svůj tah může celým pořadím pěkně zamávat.
Jistě, jde nejen o zapojení mozku, ale jak už to u her obyčejně bývá, také o štěstí.
(Hrál jsem jak s německou, tak českou verzí a chybějící nápisy na kartičkách mi vůbec nevadí.)
Jordan –
GK_voyger –
richie –
plema –
bl –
Skymessenger –
Majak –
Pablíčko –
budulin –
fraspi –
Papo Shimitz –
Začíná stavba Alhambry!
První co vás na hře zaujme je jistě ztvárnění krabice a herního materiálu. To se hře musí nechat, je nádherná. Jakmile nastudujete pravila čeká vás samotná hra. Po počáteční euforii z toho, jak je hra hezká, se dostaví (zejména ve více hráčích) pocit stereotypnosti, ne-li nudy – berete peníze, stavíte, berete peníze, stavíte, atd.
Občas se objeví kartičká s honocením, ale jinak se jede stále dokola.
Jinak je ale hra celkem zábavná a nedá se jí upřít správná budovatelská atmosféra, navíc je za příjemnou cenu a to už je dost silný argument pro koupení Hry roku.
Pecky –
Markéta –
Malič –
Maasa –
Petr Holub –
Kuba –
Shako –
Pelly –
Jitulka –
Penguin –
kafer –
Kamčatka –
zopl –
DK –
Pavel Tichy –
dilli –
jerry –
Felix –
Flamberg –
Asindor –
Barbora S. –
Turbomyšák –
Centime –
Yoreth –
valecek –
Gally –
enia –
NoirOrioN –
Darn –
termit –
Tuto hru jsem si koupil v Německu pod názvem Palast von Alhambra. Shodou okoností jsem si ji mohl koupit za týden u nás a levněji.
Každý z hráčů je stavitelem své Alhambry, skvostného paláce v Granadě. Pravidla hry jsou jednoduchá a tudíž se nemusí nově hrajícím zdlouhavě vysvětlovat. Hra zpočátku působí banálně, ale brzy zjistíme, že tomu tak není a taktika je klíčová. Podíl náhody je velký, ale ke konci hry se zmenšuje. Dle mého soudu je hra vhodná pro rodinné večery s dětmi. Hrát hru ve dvou hráčích podle mě nemá cenu.
Nakonec bych rád uvedl, že Carcassone mě nebaví a Alhambra se jeví jako pro mě osobně zábavnější a nápaditější varianta rodinné společenské hry.
Lucinka21CL –
jayjay –
Lamahe –
doriang –
Stanley –
Bobr –
murphy –
Brontik –
Nata –
Po prečítaní zaujímavých, mierne kritických recenzií bola pre nás Alhambra veľkým sklamaním. Štyri typy platidiel, ktorých rôzne pomenovanie nemá žiaden význam. Šesť typov nádherných kartónikov budov, ktorých bodové hodnoty majú priveľké rozostupy. Tri fázy zbierania bodov, ktorých sa hráč počas hry už nevie dočkať. Skvele graficky podarená odkladacia plocha, ktorej úloha je slabo vysvetlená. Hre chýbajú dramatické zvraty. Obyčajne, kto sa dostane do vedenia na začiatku, ľahko si ho udrží. Vďaka veľkým bodovým rozostupom je skôr pravdepodobné, že náskok víťaza prvého bodovania narastie priam geometrickou radou.
Alhambra nutne potrebuje úpravu pravidiel, aby zostala zaujímavá. Akurát sme už nemali chuť skúšať, ako pravidlá upraviť.
Irbis –
Shark –
Tacud –
Jitka –
lotr –
dooly –
tučňák –
Kvačka –
Panzer –
belisar –
Droll –
Michal –
Anna –
Gandalf –
kvetinka –
Pepik –
Roman –
Jirka –
V.S. –
Věrka Cicháková –
vod5ka –
Richmond –
David Cichák –
WillBlack –
golmon –
Odoren –
Burton –
Aja_Drakopes –
chloridka –
Čajovna 82 vůní –
Během krátkého výletu do Německa se nám povedlo tuhle hru náhodně sehnat a opravdu nás nezklamala. I když jsme měli německý originál, nebyl problém si na stránkách Queen Games najít anglická pravidla a svépomocí si je přeložit.
Letos plně souhlasíme s rozhodnutím komise pro hru roku – což o všech vítězech říci nemůžeme.
Nápad na hru stojí za to a navíc se hra povedla po grafické stránce. Pravidla jsou velmi jednoduchá a tak jsme mohli vymýšlet taktiku už během prvního hraní. Dokonalý nápad je několik druhů peněz, musíte se totiž snažit mít různé druhy peněz a to v několika hodnotách. Pokud totiž zaplatíte přesně, váš tah pokračuje, a tak můžete koupit i několik budov najednou a ještě si nabrat další peníze. Pokud nemáte drobné, platíte víc než musíte a ještě rychle přijdete o tah.
Surt –
Mirunak –
Katka Girgensohn –
Naprosto souhlasím s recenzí pana Kovaříka a jen přidávám, že Alhambra je opravdu jedinečná hra pro začátečníky. Pokud máte kamarády, které chcete nadchnout pro hraní, tak začněte buď Carcassonnem nebo Alhambrou (jen je musíte přemluvit, aby vydrželi přečtení pravidel do prvního zkušebního kola – po prvním kole je máte!).
marcel –
pogo –
Martin Blatný –
Agáta –
Pokud se do vašeho týmu zběhlých hráčů připlete někdo slabší, zkuste tuhle úpravu pravidel: při přestavbě si může přemístit víc dlaždic najednou (třeba 5 – podle zdatnosti). Tím snáze získá body za zeď. Nemusí také tolik přemýšlet, co vlastně koupit.
Můžete zkusit i variantu, kdy si každý hráč může v rámci jednoho tahu libovolně přeskládat celou Alhambru. V tom případě už nezáleží tolik na taktice, ale víc na náhodě. Hra bude méně namáhat mozek, což se může hodit mezi naprostými začátečníky, nebo naopak je-li společnost už trochu unavenější.
Je to ale jen takové zpestření, původní pravidla jsou myslím velice dobře vyvážená.
Kolík Aťsepicnu –
Láďa Smejkal –
Konečně jsem se odhodlal napsat recenzi hry loňského roku. Proč jsem s ní tak dlouho otálel? Krabice mi doma leží sice již od října, ale k jejímu pořádnému otestování jsem se dlouho nedostal a měl jsem pocit, že první dojem může být klamný.
Hrací materiál vypadá velice pěkně, zejména peněžní karty se bezesporu grafikům povedly. Horší už je to s bodovací tabulkou. Ta jako by snad ani k ostatnímu hernímu materiálu nepatřila. Odmyslíme-li si, že na stole většinou překáží, odradí nás stejně její provedení. Nechápu, proč se výrobci neinspirovali „“klasikou““ bodovací tabulkou na okraji plánu (zde deska s nabízenými kartičkami)?
Přejděme ale k vlastní hře. Málokdo u nás asi ví, že se nejedná o zcela původní hru, ale upravenou hru Stimmt So!. Nová verze své jméno dostala podle středověké pevnosti Alhambra chráněné vysokými hradbami. Pevnost se vypíná nad španělským městem Granada. Samotná Alhambra se však neproslavila ani tak jako vojenská pevnost, ale spíš krásou a originalitou svých interiérů. Za hradbami vznikly nádherné paláce, pavilóny, fontány, jezírka a další stavby. Ve hře se skutečně hráči snaží postavit podobně nádhernou kopii té původní Alhambry.
Hráči kupují kartičky staveb, které přikládají k základní kartičce a vytvářejí tak svoji Alhambru. Některé kartičky mají po jedné až třech stranách úsek hradby. Pro přikládání kartiček jsou definována omezující pravidla. Koupenou kartičku smí hráč ihned umístit. Pokud zaplatí přesně cenu uvedenou na kartičce, získává možnost další provést další akci. Je-li hráč na tahu, může buď koupit kartičku, přiložit dříve koupenou kartičku ze zásoby na své odkládací ploše, odložit kartičku z Alhambry do zásoby, zaměnit kartičku z Alhambry za kartičku ze zásoby nebo si vzít peníze. Během hry a na konci jsou celkem tři bodování, ve kterých hráči získávají body za převahu v jednotlivých druzích budov a za svoji nejdelší hradbu.
Úspěch ve hře přináší většinou promyšlená strategie (plánovité kupování a umisťování kartiček i výběr peněz), ale občas stačí k výhře jen pořádná dávka štěstí na kartičky. Prvek náhody se výrazně zvyšuje s vyšším počtem hráčů. Ve třech strategie náhodu výrazně převyšuje, v pěti už je to takové lepší „“Člověče, nezlob se““. Pravidla hry jsou poměrně stručná a jasná, hra má rychlý spád, je napínavá, kreativní. To byste koukali, jaké zajímavé architektonické skvosty jsou někteří hráči schopni vymyslet! Proč tedy nepěji chválu, ale je z recenze cítit určitý odstup?
Hra v sobě skrývá jedno nebezpečí. Může se stát, že některému hráči se bude doslova lepit smůla na paty. Pokud se k tomu přidá větší rozdíl ve hráčské kvalitě, ten slabší může být hrou pořádně otráven. Pro srovnání: Pokud prohraji např. v Carcassonne, budu mít stejně pocit, že jsem nějaké body získal a slušně jsem si zahrál. Když se mi nebude dařit zde, nekoupím skoro žádné kartičky, tudíž získám minimum bodů a budu dost znechucený. Přihodilo se mi to také a takovou partii člověk opravdu dohrává jen z povinnosti. Naštěstí popsaná situace nastává zcela výjimečně, asi tak jednou za … let :-). Přesto na tuto možnost pamatujte, zejména hrajete-li s dětmi!
Přes pár kritických poznámek považuji Alhambru za povedenou rodinnou hru na dlouhé zimní večery (většinou nezůstane u jediné partie). Vřele ji doporučuji zejména těm hráčům, kteří mají rádi svižnější hry, hrávají v různém počtu (také varianta pro dva hráče je vcelku dobře hratelná) a nějaká ta náhoda ve hře jim nevadí.
Ty, kteří si již hru stihli oblíbit, nejspíše potěší, že na letošním veletrhu v Norimberku bylo představeno první rozšíření k základní hře obsahující speciální peněžní karty a další kartičky budov, které zvyšují bodový zisk. Je zřejmé, že firma Queen Games by ráda vytvořila z této hry svoji vlajkovou loď (viz Osadníci u Kosmosu nebo Carcassonne u HiG). Nakolik se jí to daří, už posuďte sami.
otakar zatřepálek –
Matěj Baťha –
Jaromír Kovařík –
Alhambra je hrou od známého autora Dirka Henna. Jedná se vlastně o přepracování jedné z jeho starších her. Změnil téma, vychytal mouchy a hra je vybavena velmi hezkou grafikou. A výsledkem je ocenění Spiel des Jahres 2003.
Na první pohled je ve hře poměrně dost různého materiálu – dvě tabulky, peněžní karty, kartičky s jednotlivými budovami, herní sáček, a dřevěné válečky. Působí to trochu zmateně, ale již po prvním kole hry je vše jasné. Hráči mohou během svého tahu udělat jednu ze tří akcí –
Pokud se hráči podaří nakoupit za přesný obnos, může hrát ještě jednou. A o to také ve hře jde – nakupovat pokud možno co nejpřesněji, abych si zdvojil tahy.
Cílem hry je získat většiny od budov daného typu (6 typů budov) – a za to odpovídající počet bodů.
Hra je svižná, poměrně rychle se hráči dostávají opět na tah. její další výhodou je, že i „“nehráč““ velmi rychle pochopí, co má dělat. Naopak pro hráče se po úvodních partiích vynořují možné strategie. Věřím, že i hráčským profesionálům nabídne hodně možností.
Hra je dobře hratelná od 3 hráčů do 5. K oběma extrémům (2 a 6 hráčů) bych měl připomínky: ve dvou lidech to není až taková zábava, v šesti ( a někdy i v pěti) již ztrácíte kontrolu nad tím, co na Vás v nákupech zbude a strategie se mění spíše na okamžitou taktiku, co je k dispozici.
Alhambru mohu jen doporučit!