Pět kmenů ze skvělých dnů

Američtí Days of Wonder svoji novinku loňského roku umístili do arabské pouště mezi džiny a vezíry. Ve Five Tribes však příběh a zasazení hrají pomenší roli, byť karty džinů nesou fantastické ilustrace. Navíc je sympatické, že se na herní plán umisťují palmy do oáz a paláce do měst, než kupříkladu červené kostičky a hnědé válečky na žlutá a modrá políčka. Hra Five Tribes sice nevyšla v češtině, ale je jazykově nezávislá.

Herní mechanismy jsou veskrze abstraktní. Náhoda je naopak zredukována na minimum, které hru příjemně koření, než aby ji znechucovalo. Přestože se dá vše teoreticky dopočítat do posledního bodíku, snahu většinou zhatí protihráči. Five Tribes tak vedou hráče k tomu, aby ve chvíli, kdy jsou na řadě hráli vždy nejpřínosnější tah s malým plánováním do budoucna. Hra má proto příjemný průběh, který myslím neodradí ani stratégy ani rodinky s odrostlejšími dětmi.

Už dlouhá léta mám příchylnost ke hrám od Days of Wonder. Málokdo si možná uvědomuje, jak markantní dopad měla jejich tvorba na celou herní produkci. (Já si to samozřejmě jako jejich fanoušek uvědomuji.) Firmu založili s krédem vydávat rodinné hry v luxusním provedení. Rozdíl v kvalitě jejich her a většiny konkurence byl nebetyčný. Když jsem si z Londýna přivezl »Shadow over Camelot« a »Cleopatra and the Society of Architects«, byl jsem u vytržení z toho, že už jsou všechny plastové dílky vyřezané a uložené v připravených blistrech. Kdo nevyřezával šest plat raket do »Twilight Imperium 3ed« (já dvakrát), neví, jaký pokrok to znamenalo. V současné době už vás ani nenapadne, že byste měli dostat plastové figurky jinak než oddělené a úhledně zabalené alespoň v pytlíku. O tom, že některé hry budou obsahovat figurky už nabarvené se nám jen těžko mohlo zdát.

Každopádně po několika klopýtnutích se Days of Wonder blýskly parádním kouskem, který jsem si s chlapci a děvčetem při prázdninových hraní v naší herně Kavenu střihl už dvakrát. »Five Tribes« mají super jednoduchá pravidla. Herně skýtají mnoho možností, jak bodovat a jak se s ostatními popasovat. Interakce mezi hráči je mnoho, ale není vyloženě zlá … většinou. Přestože skóre končí hrubě přes stovku, rozdíly většinou nejsou až tak dramatické a vyplatí se bojovat až do konce. Grafika hry je pěkná, funkční a luxusní jsou obrázky karet džinů. Ty bych si klidně
hodil na triko.

Hra Five Tribes mimochodem získala ocenění od Dice Tower jako Nejlepší strategická hra roku 2014 a také cenu Golden Geek 2014 ve stejné kategorii. Při vysvětlování pravidel před první hrou jsem se děsil, že všichni budeme propočítávat tahy do posledního bodíku a hra se stane kombinačními orgiemi šílených výpočtářů. Opak je pravdou. Gameflow působí opravdu příjemně a hladce. Přes občasná zaseknutí tahy hráčů nejsou nijak dramaticky dlouhé a hra ubíhá rozumným tempem i ve čtyřech deskohráčských kusech.

Co je na Five Tribes nejlepší? Tuto hru je radost hrát a samozřejmě vyhrát.

Five Tribes si zahrajete ve 2–4 hráčích od 12 let. Autorem je Bruno Cathala. Vydala společnost Days of Wonder.

Odkaz: Five Tribes na BoardGameGeek (en)