Hrajeme.cz
Pro rodinné hraníRecenze

Recenze: Pět okurek

Friedemann Friese miluje zelenou barvu – má zelené vlasy, zelené škatule na své hry (Vysoké napětí, Továrník, Pravěk) a nyní i kompletní zelenou hru jako takovou, od krabičky přes návod až po komponenty. Ovšem pozor: tady platí, že čím víc máte zelené, tím jste na tom hůře.

Friese doporučuje Frieseho

Pět okurekPět okurek je moderní verze hry známé zejména ve Skandinávii pod názvem Agurk. Na krabičce je uvedeno „Herní doporučení od Friedemanna Frieseho“, což poněkud koliduje s faktem, že týž F. F. je uveden jako autor – kdo chce, může pátrat po tom, zda jde o sofistikovaný vtip či nesofistikovaně hloupý překlad.

Obsahem krabičky je 30 zelených okurek a 60 zelených karet se zelenými ilustracemi zelených okurek. Z čehož by mohlo vyplývat, že se jedná o rychlovku – předskokana k hernímu večeru či dojížděčku téhož, ale řečeno slovy klasika učitele Hrbolka: „Tak to není.“ Hraje se nemálo kol na vyřazovací způsob, a proto se hra v rámce své kategorie řadí ke středně dlouhým a má smysl hrát ji na stole – spadlí únavou pod stolem ji nedáte.

Nejvyšší má padáka

Karty s čísly 1–15, každá je v paklíku obsažena čtyřikrát, se zamíchají a rozdají po sedmi každému hráči. Zbylé karty se hry neúčastní a zajišťují tak zdánlivou variabilitu každé sestavy, ve skutečnosti ovšem jako obvykle platí, že náhoda je mrcha. V rámci štychu (štych = jedno kolo) každý z hráčů vynese jednu kartu; majitel karty s nejvyšším číslem získává danou hromádku, což mu k ničemu není, a právo začít další štych, což znamená dost.

5-okurek_komponentyHráč ve svém tahu může vynést stejnou nebo vyšší kartu, než jaká nejvyšší v daném kole padla na stůl, nebo MUSÍ vynést svou NEJNIŽŠÍ kartu. A v tom je právě ten vtip, protože kdo vynese nejvyšší kartu v posledním sedmém kole (nebo jako poslední v pořadí vynese jednu z karet s nejvyšším shodným číslem), získává štych a za něj trestné body podle počtu okurek na své kartě – na kartě s hodnotou 1 není žádná (ale zato obsahuje přítěž pro prohrávajícího), na kartách 2–5 je jedna a tak dále. Trestnými body rozumějte právě okurky; jakmile jich máte víc než pět, vypadáváte ze hry a ostatní pokračují bez vás, dokud nezůstane jediný – nejhorší zelinář s nejméně okurkami, ale nejlepší karetní hráč.

Trocha strategie nikoho nezabije

I začátečníci velmi rychle zjistí, že mít jako poslední kartu v ruce třeba patnáctku není dobré, ale na druhou stranu není chytré zbavit se jich hned na začátku. V podstatě platí, že čím menší rozptyl mezi rozdanými kartami máte, tím hůře pravděpodobně dopadnete, ale bylo by chybou házet v tom případě okurku do žita, protože i s mizernými okurkami se dá uhrát dobrý výsledek. Proto je dobré zbavit se, jak jen to jde, prostředních karet, a na druhou půlku hry si nechat ty nejvyšší a nejnižší. (Jo, a štychem získané karty si NEBERETE do ruky – v návodu tohle pravidlo nějak zapomněli zmínit a nemariášníky tím docela matou.)

Kdy, kde, s kým, jak…

5-okurek_kartyDva osamocení, úplně střízliví hráči by se do Pěti okurek úplně poprvé pouštět raději neměli. Může se jim snadno stát, že po hře zůstanou sedět naproti sobě, koukají na hromádky karet a zeleniny a říkají si: „A to je všechno?“ Utkání na okurky vyznívá nejlépe od čtyř hráčů výše (pravidla svolují dokonce až k osmi, jedná-li se o dobré přátele), protože tehdy už je hra zajímavá, proměnlivá a zábavná i bez alkoholu. V principu ji lze doporučit kamkoliv, kde a kdy se normálně hraje prší – je svižnější (dokonce i s váhavým Pepou) než zmíněná karetní klasika, nenechává vás při nepřízni Fortuny sedět s rukama v klíně a s podstatou více než pěti trestných bodů máte šanci neprohrát válku, i když se v jedné bitvě totálně pohořeli.

Nyní tedy víte, do čeho jdete – totiž že Pět okurek má mnohem blíž k mariáši než k Dominionu –, a můžete tedy objevovat bezva zábavnou krátkou hru na dlouhá odpoledne či cesty. (Netřeba si do drncajícího vlaku či autobusu brát snadno ztratitelné okurky, v pohodě je nahradí tužka a papír.)

Pět okurek

(Jak se vám hra líbila? Zadejte vlastní hodnocení na stránce hry)

Autor: Friedemann Friese

Počet hráčů: 2–6 (8)

Doba hry: 25 minut

Doporučený věk: od 8 let

Rok vydání: 2013, česky 2014 (Albi ČR)

Mohlo by vás také zajímat

1 komentář

matewr 2.1.2015 at 12:03

Pěkně napsaná recenze na nemoc zajímavou hru. Vážně dobře literárně zvládlé, ale z recenzentského pohledu chybělo nějaké to hlubší ohodnocení. Takhle netuším, či se hra líbila nebo ne. Ale jinak vážně dobré 🙂

Připojte svůj komentář