AKTUALIZOVÁNO O VÝSLEDKY Soutěžit o novou hru Obludárium můžete do 26. listopadu 2019.
Můžete vyhrát, když odpovíte na tři jednoduché soutěžní otázky prostřednictvím soutěžního formuláře, budete fanoušky portálu Hrajeme.cz na Facebooku nebo registrovaným uživatelem Hrajeme.cz a když odpovíte na anketní otázku v komentáři na Facebooku nebo zde pod článkem na Hrajeme.cz. Viz podmínky soutěže níže.
Obludárium je horká novinka Richarda Garfielda, autora světoznámé hry Magic. Tentokrát se jedná o rodinnou hru, ve které se stáváte lovci a krotiteli oblud. Ucházíte se o místo ve slavné varieté, abyste své exotické úlovky mohli předvádět veřejnosti. Kdo bude mít nejpůsobivější obludárium, vyhraje hru. Ve hře si vybíráte z karet, které kolují mezi hráči, získáváte karty krajů, oblud, pomocníků, a plníte úkoly. Na lov máte 4 sezony. Karty mají krásné ilustrace, které hře vdechují jedinečnou atmosféru. Buďte mezi prvními, kteří si ji zahrají. Hra vychází v těchto dnech.
Termín soutěže: 14.–26. listopadu 2019 (soutěž byla ukončena)
Soutěž již skončila. Ze všech došlých správných odpovědí na soutěžní otázky jsme vítěze vylosovali pomocí generátoru náhodných čísel.
Hru Obludárium, kterou do soutěže věnoval MindOK, získala Zuzana B. z Českých Budějovic.
Vítězi gratulujeme!
Soutěžní otázky:
- Jak se hra Obludárium jmenuje v originále?
- Kolik hra Obludárium celkem obsahuje karet?
- Na kdy je naplánované české vydání hry Sanctum a rozšíření Nové divy a osobnosti ke hře Through the Ages?
- Anketa: Čtete celé recenze her, nebo jen celkové hodnocení na konci? Nebo si každou hru vyzkoušíte sami, takže recenze nevyhledáváte?(Odpovězte v komentáři pod článkem nebo na Facebooku.)
(správné odpovědi najdete níže)
Své odpovědi pošlete prostřednictvím tohoto formuláře.
Podmínky soutěže
Do slosování budete zařazeni při splnění následujících podmínek:
1. Odpovědět správně na tři otázky prostřednictvím soutěžního formuláře. A to pouze jednou. Odpověď musí dále obsahovat: jméno a příjmení soutěžícího, název obce, e-mail a také odkaz vašeho profilu na Facebooku či uživatelské jméno na Hrajeme.cz.
2. Odpovědět na anketní otázku pod tímto článkem nebo na Facebooku (u příspěvku s vyhlášením soutěže).
3. Být fanouškem portálu Hrajeme.cz na Facebooku (To se mi líbí) či být registrovaným uživatelem Hrajeme.cz.
Výhru do soutěže věnuje MindOK.
Obludárium v katalogu Hrajeme.cz:
Odpovědi na soutěžní otázky:
- Carnival of Monsters.
- 240 karet.
- Prosinec 2019.
- Odpovědi na anketu najdete níže v komentářích a na Facebooku u postu zde a zde.
Zde je několik příkladů vašich odpovědí na anketu:
- Recenze čtu celé, ale jen u her, které by se doma u nás hrály. Takže nejdříve zkoumám délku hry a počet hráčů. Upřednostňujeme hry do 1 hodiny, abychom si mohli zahrát jich víc za večer. Když mne zaujme, hledám videonávod či videorecenzi a následně si pořídíme.
- Recenze čtu vždy celé. I pokud se jedná o hru, která mě na první pohled nezaujala, protože v recenzi bych se mohl dočíst více a mohlo by mě to i přesvědčit o opaku
- Před koupí hry chci vždy znát princip hry a případné další info, ne jen celkové hodnocení. Recenze čtu tedy celé. Ale převážně u her, které mě už předtím nějak zaujali (z nějakého videa, grafikou, …)
- Recenze čtu celé. Nemá pro mě smysl číst jen koncové hodnocení. Spousta důležitých informací je v průběhu textu a jen podle hodnocení nelze uvažovat o koupi či zavrhnutí dané hry.
- Nejčastěji čtu CELÉ recenze a hodnocení uživatelů na internetu (např. vaše stránky 🙂
69 komentáře
Já většinou čtu recenze a podívám se na video recenzi, také si přečtu diskuze. Když mám možnost rád si hru i vyzkouším na vlastní kůži.
Recenze čtu celé u vytipovaných her.
Recenze čtu celé, ale jen u her, které by se doma u nás hrály. Takže nejdříve zkoumám délku hry a počet hráčů. Upřednostňujeme hry do 1 hodiny, abychom si mohli zahrát jich víc za večer. Když mne zaujme, hledám videonávod či videorecenzi a následně si pořídíme.
Čtu si recenze ale nejlepší je zkušenost ze samotného hraní. Často ale bojuji s tím, že hru si chci objednat ještě dřív než sem ji vůbec hrál.
Recenze čtu vždy celé. I pokud se jedná o hru, která mě na první pohled nezaujala, protože v recenzi bych se mohl dočíst více a mohlo by mě to i přesvědčit o opaku 🙂
Recenze čtu celé.
Čtu celé recenze, pokud nejsou příliš dlouhé.
Je to jak kdy, ale většinou čtu recenze celé. Raději mám videorezenze nebo let’s play, protože si o hře dokážu udlěta komplexnější obrázek, když vidím a slyším „naživo“ jak hra vypadá a jak se hrajeme, a jestli mne vůbec bude bavit.
Spíše sleduji miniostavcová hodnocení především na bgg, ale pokud už čtu recenzi, tak celou. Číslo většinou nic neřekne, důležité jsou důvody.
Čtu celé recenze.
Před koupí hry chci vždy znát princip hry a případné další info, ne jen celkové hodnocení. Recenze čtu tedy celé. Ale převážně u her, které mě už předtím nějak zaujali (z nějakého videa, grafikou, …)
Recenze čtu celé. Nemá pro mě smysl číst jen koncové hodnocení. Spousta důležitých informací je v průběhu textu a jen podle hodnocení nelze uvažovat o koupi či zavrhnutí dané hry.
Samozřejmě si přečtu celou recenzi, avšak pochopitelně jen u vybraných her. Nicméně, nic není lepší, než hru osobně vyzkoušet, a mohu říci, že jsem se několikrát z recenzí „popálil“.
Pokud je v celkovém hodnocení na konci recenze shrnuto vše podstatné, čtu jen to. Způsob, jakým se hra hraje, v recenzích zásadně nečtu, protože toto již vím buď z přečtených pravidel nebo zhlédnutých videí 😉
Čtu celé recenze, podívám se na nějaká videa a pak hru koupím. Nebo taky někdy hru koupím jen kvůli obalu, jako například Azul :).
Recenze čtu určitě celé, pokud mě hra zaujme, zkusím si ji někde zahrát a teprve až poté kupuji.
Recenze čtu celé. Zajímá mě i popis průběhu hry. Nejen závěrečné hodnocení recenzenta.
Recenze čtu celé. (Samozřejmě ne všechny, ale jen u her, o které mám zájem nebo mne zaujaly.)
Když mě hra opravdu zajímá, čtu i koukám na celé recenze. Hodně dám i na čtení návodů, kde si představím, jak hra funguje.
Recenze většinou čtu u her, které mě zaujmou a chtěl bych si je vyzkoušet, ale když není čas, tak kouknu na finální hodnocení, plusy a mínusy a přečtu si celou později.
Já většinou čtu recenze a podívám se na video recenzi, také si přečtu diskuze. Když mám možnost rád si hru i vyzkouším na vlastní kůži.
Celé recenze čtu minimálně, stejně tak neshlížím celé videorecenze. Od každého tedy pobírám pouze částečné informace, stejně tak něco lehce pročítám diskuze hráčů. Ale to vše z důvodu, že nejsem až tak velký hráč. Hry kupuji ovšem na základě těchto informací z recenzí…
já si recenze čtu, a když mě opravdu zajímá a mám možnost, tak také vyzkoušíme v knihovně.
Když mě hra zaujme, tak se spíš podívám na videorecenzi nebo nějaký letsplay. Psanou recenzi si přečtu jen vyjímečně.
Většinou čtu celé, podle toho odhaduji jestli by mne to bavilo.
Vacsinou si precitam celu recenziu, najma pokial ma hra zaujala a zvazujem nad jej kupou. Ak sa s hrou stretavam prvykrat, vacsinou si prejdem len zaverecne hodnotenie, aby som sa zorientoval, co od hry ocakavat.
Nejčastěji čtu CELÉ recenze a hodnocení uživatelů na internetu (např. vaše stránky 🙂
Recenze čtu pouze pokud mě hra zaujme. Pokud zaujme trochu, čtu závěr recenze, pokud hodně čtu celou. A taky se koukám na videorecenze.
Záleží na hře. Většinou si dukladněji přečtu recenzi u hry, která mě zaujme v predstavení.
Většinou čtu celé recenze. U her, které mě zajímají více vyhledávání další materiály ve formě videorecenzí nebo gameplay.
Záleží jak kdy, ale většinou kupuji hry až po osobním vyzkoušení na deskohraní, případně čtu pouze celkové hodnocení hry na konci.
Recenze čtu jen v případě, že váhám, zda hru koupit. Jinak dám většinou na doporučení 🙂
Recenzie si čítam celé, a to najmä vtedy, keď nad kúpou hry uvažujem.
Když se na nějakou hru hodně těším, hltám každou novinku a hladově přečtu každou recenzi do posledního písmenka. Jinak ale si hru raději sám vyzkouším a zahraju.
Recenze čtu u her které mne něčím zaujmou.
Čtu recenze, nebo koukám na videa.
Když už recenzi čtu, tak většinou celou. Čtu je hlavně při rozhodování o koupi dražší hry
Recenze čtu jen minimálně. Sleduji videorecenze, které můžu mít puštěné i při jiné činnosti a tak šetřit čas.
Ctu recenze, koukam na videa (recenze, unboxing, let’s play, joub.cast atp.), sleduji diskuze, ctu pravidla a az pak kupuji…
Většinou se dívám na videorecenze a gameplaye.
Veškeré recenze čtu.
Recenze netču. Vždy si chci hru sama zahrát a získat vlastní zkušenost.
Zásadně čtu recenze, než hru koupím, vždy čtu celou, číslo mi nic neřekne, potřebuji vědět, jestli sedí mému stylu hraní, jaký je to typ hry, apod.
U většiny her se nejdřív podívám na hodnocení a když mě nějak překvapí, přečtu si celou recenzi. Ještě nikdy jsem si nekoupil hru, aniž bych se před tím alespoň trochu neinformoval, o čem ta hra je a jestli se mi bude líbit.
Většinou, než dorazí recenze, již o hře nějaké základní povědomí mám. Navíc v poslední době není moc času, takže recenzi čtu celou jen pokud mám o hru skutečný zájem a chci se utvrdit v rozhodnutí ji pořídit. Jinak pro obecné povědomí čtu spíš pouze hodnocení a pokud mi přijde překvapivé nebo zvláštní, mrknu i na recenzi jako takovou.
Čtu celé recenze a když mě hra zaujme, při první příležitosti si ji vyzkouším. Když se příležitost nenaskytne, koukám na videorecenze a let’s play.
Recenzie citam selektivne – ked ma pri recenzii zaujme uvod, nazov hry, obrazok, obal. vtedy si uz vacsinou precitam celu recenziu a skor vynecham zaverecne hodnotenie.
A potom, ak natrafim na nejaku hru (staci zmienka, obrazok z hernej akcie a podobne) a zaujme ma, tak si na roznych strankach cielene vyhladam recenziu a hodnotenie hry.
Recenze čtu a poctivě celé, většinou jsou hodně nápomocné. Mám ráda i videorecenze, kde si hru mohu prohlédnout. Ale u dětských her se často nechám zlákat a koupím i „naslepo“.
Většinou čtu celé recenze u her, které mě zaujmou námětem, případně jsou vhodné pro mé děti. Stejně tak koukám na některé videorecenze.
Přiznám se, že jak u které hry. Většinou si je v obchodě nebo na internetu náhodně vyberu – na vlastní oči. Nebo si přečtu recenze a informace o nových hrách a jdu na jistotu.
Většinou čtu jen závěrečné hodnocení, abych zjistil, jak hra dopadla. Pokud si o ní chci udělat bližší představu, přečtu si pravidla.
Také tedy sleduji názory lidí na diskuzních fórech.
Celé recenze čtu pouze když mě hra opravdu osloví a chci si ji koupit.
Většinou si názor na novou hru udělám sama, hra me musí zaujmout na první pohled aby mě vtáhla
Většinou hledám videorecenze. Pokud je nenajdu nebo stále váhám, najdu si recenzi. Tu čtu celou, protože díky tomu teprve získám představu o hře.
U her, které mě vážně zajímají, čtu celé recenze. U ostatních her většinou také. 🙂
Recenze čtu u her, které mě buď zaujaly nebo si je plánuji pořídit, nebo mi je někdo doporučil. Hru si koupím pokud si ji někde zahraju a líbí se mi, nebo pokud na ní jsou dobré recenze od webů, které sleduji a dám na jejich názor. Fajn jsou videa vysvětlující pravidla a ukazující průběh hry. Lépe se mi tak odhadne, zda bude hra pro mě, nebo ne.
Recenze čtu jen výjimečně pokud se nemohu rozhodnout zda si hru pořídit. Většinou dávám přednost zahraničním videorecenzím s ukázkou jak se hra hraje.
Recenze ctu cele, obzvlast pokud novou hru vybiram, nebo se rozhoduju mezi nekolika, kterou poridit.
Čtu celé recenze.
Čtu celou recenzi a většinou si pustím i videorecenzi zvláště pokud je to typ hry který mě zaujme. Občas když mám tu možnost tak si hru i vyzkouším.
Kase
Recenze čtu celé a z několika zdrojů, především tedy českých (samozřejmě i zde na Hrajeme.cz). Sám si pak podle získaných informací udělám názor… 🙂
Pokud mě hra zaujme a začnu přemýšlet o jejím případném zakoupení, tak si recenze čtu celé. Občas si najdu i nějakou video-recenzi. Informace a osobní zkušenosti hráčů hledám také na herních fórech.
Pokud je to hra která mě zaujme pohledem nebo jsem o ni slyšel tak si přečtu recenzi ale raději mám videorecenze.
Recenze čtu celé a pokud mě hra opravdu zajímá, tak z více zdrojů.
Záleží, jak moc mě hra zajímá. Pokud vážněji uvažuji o koupi, přečtu si celou recenzi a někdy i několik. V opačném případě jen konce. Pokud je nějaká šance hru vyzkoušet, například v herně nebo na deskoherní akci, preferuji to před nákupem na slepo.
Pokud mě hra zaujme, nebojím se přečíst si i nějakou tu recenzi, jinak jsem člověk vcelku líný, tudíž většinou skončím jen u celkového hodnocení.
Recenze čtu celé u her, které by se mohli dostat na wishlist (což jsou ve výsledku takřka všechny s výjimkou rozšíření pro hry, které nevlastním). Pokud mě hra zaujme, skončí na seznamu přání a pokud se jedná o dražší kousek a nemám možnost si hru zkusit, tak před nákupem ještě prohlédnu nějaké videa a přečtu pravidla.
Recenze čtu celé, u her, které mě zaujmou si pak ještě většinou pouštím videorencenze, popřípadě unboxing hry.
Recenze většinou nečtu. Když už tak se podívám na video recenzi (Deskofobie) nebo si hru vyzkouším v deskoherním klubu, kde mi také mohou dát své osobní doporučení a názory na hry.